Otec prasátek

Filmům na motivy děl Terryho Pratchetta jsem se docela vyhýbal, jelikož mi lidi říkali, že jde o dost velkou slátaninu. V jistém ohledu měli pravdu, ale je to zatracená sranda. Málokdo dá jako hlavní postavy příběhu Smrťe, psychopatického zabijáka s nevšedním jménem nebo skupinu podivných čarodějů, kteří ani vlastně neví, co dělají. Dílo jako takové je jakousi parodií, která funguje vážně skvěle, odkazů na všechno možné je tu opravdu požehnaně. Film vás možná bude odrazovat délkou, ale takové množství postav by jinak bylo docela těžké ukočírovat, i když pravda, pár scén by se vystřihnout dalo. Takhle má každý tak akorát prostoru a film šlape od začátku do konce. Rozhodně kouknu i na další filmy, Pratchettovo univerzum se zdá být docela zajímavé. 85% (06.03.2019)

Platí vesměs stejné postřehy, jako jsem měl u Zaslané pošty, tedy docela slušné zpracování a místy nápadná televiznost (především u masek), což ovšem není překvapení. Otec prasátek ale trpí jedním zásadním neduhem, který mi na rozdíl od první uvedené adaptace nedovolí jít až na čtyřku, jakkoli bych ji rád udělil: rozvláčností. Nebylo nutné udělat přesnou adaptaci, ačkoli tu snahu dovedu pochopit. Ani pro mě jakožto nadšeného čtenáře zeměplošských příběhů nebylo snadné vydržet tři hodiny (přestože jsem si to rozdělil na dva dny) a nepřipadat si, že bych radši měl jít něco dělat. Je mi líto, ten film se prostě nehýbe. Jinak by to bylo fajn. (13.06.2011)

Nadšen. Tyhle adaptace mají svoje kouzlo a radši uvidím Pratchettovky v televizním podání, než v nějaké podivné pitvořině. I stopáž se mi líbí, jen to člověk musí pochopit a opravdu si celý děj rozdělit na dvě části. Jinak je to tříhodinový nával na mozek. Takhle je tu spousta fajn postav s haldou úžasných nápadů. Otec prasátek se mi líbil daleko více než Barva kouzel. Na jednu stranu se zde řeší každá blbina a děj se sune opravdu velmi pomalu, ale na druhou je pak prožitek daleko větší. 5 hvězd nedám jen proto, že si dovedu představit ještě lepší podívanou, kterou snad dostanu v dalších adaptacích...ač ten Smrťův doslov si možná pátou hvězdu zasluhuje. (24.09.2010)

Jsem britfil. Britská literatura, hudba a především anglický humor, to vše je mi velmi blízké. I proto mě vždy mrzelo, že jsem nepřišel na chuť Terry Pratchettovi. Přitom ingredience ze kterých tvořil, jsou základním stavebním kamenem většiny z toho, co mám moc rád. Fantazie, morbidní, ale chytrý humor smíchaný s mytologií často absurdním způsobem. A přesto mají tyto příběhy silné sdělení s přesahem. Specifický humor Terry Pratchetta mi v knižní podobě nesedne a ani ve filmové podobě to není úplně ono, přesto oceňuji spoustu dobrých nápadů, hravost a momenty, kdy autorovi není nic svaté a střílí si z kdečeho...třeba jen jméno zabijáka Ča snač aj, nebo skřítek Plešoděj. V češtině to nevynikne, ale i tak ... .  Scény Smrtě jsou taky fajn, jen je to občas zdlouhavé, infantilní a na efekt. Jakoby se autor rád poslouchal a nevěděl kdy ubrat a vést příběh přímočařeji. Pro samé blbůstky se děj posouvá tak nějak trhaně. I proto nabobtnal do takové stopáže. Přesto je v Otci prasátek mnoho, mnoho dobrého. (12.02.2023)

Mé první setkání s Pratchettem (měl to být trénink na divadelní představení, abych alespoň částečně tušila, co mě čeká - pozn.: moc jsem si nepomohla, stále netuším:o) nedopadlo zrovna nejlépe, jako neznalec jakékoliv jeho knihy (které jsou údajně vtipné od začátku až do konce, ehm tady se to nějak nepovedlo) v tom plavu řekněme asi jako kapr na suchu. Sneslo se na mě tolik postav, že být to vločky, už jsem celá zasněžená (koukám, že začínám být trochu poznamenaná přicházejícími vánoci) a nebýt sympaťáka Smrťi a vrahouna Časnačaje nejspíš bych ztratila trpělivost hned na začátku, ale chyba bude pravděpodobně spočívat skutečně v mé neznalosti, zorientovat se je vážně dost těžké. Zpracování (obzvlášť na televizní produkci) je však velmi slušné, skoro až obdivuhodné. Kdo ví, třeba až si něco přečtu, přiroste mi Zeměplocha k srdci, prozatím Hogfathera považuju za takovou milou podivnost. (05.11.2007)