Po svatbě

Na tento film jsem se do kina chystala skoro rok. Pořád mi někde unikal nebo nebyl v běžné distribuci. Dnes jsem si pomyslela, jak je občas super jít na skoro nedostižný film a pak nebýt zklamán, ba naopak. Všichni protagonisté mě svým ztvárněním rolí naprosto vtlačili do křesla. Jít až tak na dřeň se ne každý režisér odváží a ne každému se to zdaří tak, aby to nevyznívalo pateticky až jako parodie sama sebe... Susanne Bier a jejímu týmu se to zdařilo na výbornou s hvězdičkou! Rozhodně nedoporučuji chodit na tento film v depresivní náladě, jinak ho neustojíte. (05.08.2009)

"Soukromé pasti" vyrvané z lůna tenké čáry života. Dýka osudovosti dnů poté zabodnuta v /ne/pokořenosti porcelánových lidských bytostí. Cílená "náhoda" skutků milosrdných. Pečeť slibu ze střípků chrabrosti i slabin nitra. Emotivní kapitál v řezu sugestivní zranitelnosti, otevřenost bohatství pod niterných povrchem v odhodlanosti i zborcenosti. Strach o cenu lidství, doutnající svazek ve vratkosti bytí, ohořelost zdánlivé naleštěnosti. Vše pro záchranu nejbližších ve šlépějích "ohlášeného" ataku života a smrti. (21.04.2014)

Toho Oscara to vyhrát mělo.. Film do TOP 10... (18.06.2009)

Bier a Jensen mě nemůžou nikdy zklamat. A ani Mads mě nikdy nezklame, je to geniální herec, který umí hrát pohledy. Krásnej, ale velmi smutnej příběh, kterej mě vzal za srdce stejně, jako Bratři a Lepší svět. Seveřani zkrátka tohle umí bezkonkurenčně. Jensenovy scénáře dávají divákovi fest zabrat a krutá režie Bier taktéž. Ale vždycky je to neskutečně dobře a citlivě podané a psychologická linka filmů je perfektně a velmi civilně podaná. Ty dva by jsme u nás potřebovali, jako sůl. Dánský filmový svět na ně musí být právem pyšný. (10.02.2020)

Velmi napadity snimek, ktery sice obsahuje par klise veci (pribehu/udalosti), ale vse je v ramci mezi. Vyborne natoceno, jeste lepe zahrano, skvely zazitek. (22.08.2008)

Myslel jsem si, že Statečné srdce zůstane jediným filmem, u kterýho se mi kdy chtělo brečet. Zmýlil jsem se. Ne, že by se mi zrovna vlejvaly slzy do očí, ale Efter Brylluppet mě po emotivní stránce rozházel jako už dlouho nic. (27.11.2008)

Najslabší dánsky dramat posledných rokov čo som mal možnosť vidieť. Neskutočne zlý nepresvedčivý herecký výkon Rolfa Lassgårda. Celkovo vykreslenie miliardára a jeho prostredia: jeho domu, majetku, spôsobu života je horšie ako detinské. Trápna nuda z absolútne unrealistickou zápletkou. (19.06.2011)

Nadšení, kterého se mi jen tak nedostává. Krásný příběh, vyrovnaný s plynulým tempem, skvělými herci a láskou k životu. Mistrný kus. (21.02.2013)

Další z řady vynikajících dánských dramat, a opět od režisérky s tímto sympatickým příjmením, která opravdu nešetří detailními a zasněnými záběry na oči hlavních postav. Osobně to mám rád, jakoby mě to nutí hlouběji přemýšlet o ději. Jacob v podání Madse Mikkelsena je humanitární idealista co provozuje sirotčinec v Indii a nutně na jeho udržení potřebuje sehnat peníze v rodném Dánsku. Jeho postava tak propojuje dva naprosto odlišné světy, chudou Indii a bohatou Skandinávii. Film se zdá zpočátku pomalý jako spodní proud hluboké řeky, ale postupně se děj začne tak dramaticky zamotávat, že bych to nikdy nečekal. Zdánlivě to zprvu vypadá na ješitný souboj mezi Jacobem a Jorgenem, miliardáře s tak hlubokým hlasem, že bych se od něj bál vzít i jen jedinou korunu. Co opravdového se vlastně skrývá za jeho nabídkou čtyř miliónů dolarů pro Jacobův sirotčinec neprozradím, jen to, že film je to mimořádně dobrý, herecké výkony vynikající, takže není těžké pochopit nominaci na Oscara i další bezpočet ocenění. Konec nenabídl žádné černobílé řešení, ale o to snad v této hluboce dojemné životní skládačce ani nešlo... (23.02.2014)

Nemůžu si pomoct, ale ten film na mě až moc hraje na city - možná je to zčásti i kvůli tomu, že mi přijde, že je za tim cejtit ta trochu jiná ženská ruka (soustředění na vztahy, projevy emocí, detaily na tváře, podbarvování návodnou hudbou), což nemyslim nijak pejorativně. Tý pohádkovosti a patosu tam ale na mě místama bylo trochu moc (osmiletej indickej klučík prokazující větší soudnost a vyspělost než jeho opatrovník, komplikovanej a podezřele vycházející plán podnikatele na rodinně-vztahovou rošádu...), ve výsledku mi ale tohle zážitek tolik nekazilo - výrazně mi zato nesedla ta hudba, která na mě v souvislosti se zobrazovanejma scénama působila nepatřičně jak výrazností, tak typově. Sílu toho filmu i situací, který řeší, ale vůbec nechci zpochybňovat, samozřejmě to dostalo i mě (Mikkelsen, Lassgard i ta jeho dcera byli skvělí). Jen bych si troufnul "svatost" podnikatele (Lassgarda) a jeho oběti lehce nahlodat a zpochybnit tim, že o ryzosti jeho charakteru nebo konzistentnosti jeho osobnosti vlastně moc nevíme - sice až do sebedestruktivního konce rozjíždí (POZOR, TROLEJ) tenhle svůj poslední plán zachránit aspoň rodinu, ale kromě toho tam v moc jinym světle ukazovanej neni - a i tak tam jsou výrazný náznaky, že ne zdaleka všechno je s nim ideální (scéna v restauraci, první setkání s Mikkelsenem...) - což ale pro mě film spíš ctí než sráží, protože ta zdánlivá černobílost jeho postavy by byla jenom neuvěřitelná. Třeba ta scéna, ve který brečí, že nechce umřít, ta mě rvala taky. Za mě je to opravdu příjemný překvapení, ale ze severský kinematografie si vejš stavim rozhodně jiný filmy (Hon, Dogville...) - pro mě slabší 4*. (21.03.2019)

Jeden z nejsilnějšícjh, nejpravdivějších a nejdojemnějších filmů vůbec. A nakonec nezáleží na tom, že je to tak nepravděpodobné... Tenhle film jde proti našim klišé, říká to, co mělo být řečeno dávno: i TADY se trpí, nejenom ve střední Africe. I TADY se žije. A umírá... Ne že bychom měli povolit v pomáhání třetímu světu, ale nesmíme zapomenout, že je nutné pomáhat i tady, a začít právě u své komunity, rodiny... vždyť ani nevíme, kdo může být náš příbuzný... Neuvěřitelné dílo. A neuvěřitelné zpoždění, než se dostalo do naší distribuce. Nevadí, lepší pozdě než nikdy. Vždyť ten film nabádá jako Moby ve Slipping Away: mějte rádi své blízké, své ženy, muže, děti, rodiče, příbuzné a přátele, a chovejte se k nim dobře a važte si každé chvilky, kdy jste s nimi. Protože všecko je právě jenom na chvilku... Zážitek roku. Zážitek života -- tak je to přesnější. (09.09.2008)

Silné. Uvěřitelné (s přimhouřeným očkem, ale co na tom...). To jsou asi ta dvě základní slova, která mě v souvislosti s filmem napadají. Bylo mi líto asi všech postav a nedělalo mi problém se vcítit do jejich role - nikdo to neměl jednoduché. Ač to asi nebyl prototyp dobráka (koneckonců peníze zkazí kdekoho), nejvíc jsem asi držel palce Jørgenovi - snaha vyrovnat se s vlastní nemocí a snaha konat dobro, která ovšem nemusí vždy vyhovovat okolí. Zajímavá figura.__________Nedávno jsem měl tu čest s jiným novým dánským filmem, konkrétně s kouskem "Ukrutně šťastni", který v porovnání s "Po svatbě" u mě vychází lépe. Je to způsobené tím, že i když je "Po svatbě" hutná záležitost, neudrží vás v pernamentním tlaku a napětí stejně jako "Ukrutně šťastni" a stane se, že sem tam i vypadnete. Celkové vyznění obou filmů je nicméně podobné - optimistický závěr po nervydrásajícím kousku a příjemný pocit dobře strávené dvouhodinky. (11.01.2009)

Tento film vám síce život zásadne nezmení, i napriek naliehavosti výpovede, ale za pozornosť určite stojí. (17.02.2009)

DOGMAtická červená knihovna. Vrcholem trapnosti je scéna, ve které umírající manžel velkoryse předává manželku svému sokovi. (12.01.2010)

Mozna bych doporucil divakum si o tomhle filmu predem nic necist. (19.10.2007)

pekny muz (28.08.2008)

"Takéto filmy môžem kedykoľvek a v akomkoľvek množstve!" Asi takouto hláškou by som hodnotil tento film, resp. tvorbu väčšiny filmov z dielne severských filmárov. Mads je už teraz mojim filmovým miláčikom a jeho herecké výkony a výber filmov, kde sa rozhodne ich preukázať, sú jednoducho famózne. 'Po svadbe' ma špeciálne potešil postupným odhaľovaním záhad, ktoré jednotlivé postavy ukrývali. Úplný záver sa síce dal predpokladať, ale aj tak vo mne vyvolal silné emócie. (24.02.2012)

Líbilo se mi, že se režie nezabývala zbytečnými okolnostmi a dávala najevo důraz na detail ohledně lidské psychiky v překvapivých momentech a tím se držela konstrukce filmu silně nad vodou. Velice chmurný nádech atmosféry děje. S paní Bier první osobní zkušenost a rozhodně toho nelituji. (04.06.2012)

Vcelku dobrý film, který mi ale nepřišel zase tak realistický. Spoiler: Nevěřila jsem tomu, že manžel, byť umírající, se okamžitě vzdá celé své rodiny a veškerých svých peněz ve prospěch bývalého přítele své ženy. Dále se mi nelíbil přehnaný důraz na geny, resp. biologické potomky - jsem definitivně zastánkyně spíše sociálního rodičovství, než biologického, takže mi přijde, že Mads opustil svého synka pro nově nalezenou "dceru", ačkoliv to vše bylo ve jménu "vyššího dobra", tj. že dostanou peníze, ale k čemu to reálně je, když se člověk musí obětovat a nemůže tam být a sdílet výsledky svého konání s těmi, které miluje? Mads byl na začátku vykreslen jako učitel, který rád pomáhá přímo v terénu a u zdroje problémů, a takoví lidé nebudou šťastní v zemi, jejíž obyvatelé, jak Pramud na konci hezky podotkl, nemá rád. Takže mi trochu zkazilo dojem, že film vyzněl jako zahození celého života proto, že jednou zapomněli na kondom. Smutné. (30.12.2014)

Příběh možná není jeden z těch nejoriginálnějších, ale hudba, kamera, prostředí a herci film posunuli hodně vysoko. Atmosféra opět seversky výborná. (Ta mě nikdy neomrzí!) Mads Mikkelsen se stává jedním z mých nejoblíbenějších herců, věřím mu naprosto všechno. Výrazy jeho tváře řeknou víc než ukrutně dlouhý monolog. Nevím, jak bych film hodnotila, kdyby v hlavní roli byl obsazený někdo jiný, ale díky Mikkelsenovi se mi film hodně líbil a v klidu přehlédnu i pár zdlouhavějších scén. (08.09.2015)