Obsahy(1)
Zábavné soutěžní klání družstev Itálie, Portugalska, Malty, Švýcarska, Řecka, Maďarska, Slovinska, Anglie a České republiky ve známé mezinárodní hře. (oficiální text distributora)
Recenze (414)
Strašně jsem tuto soutěž zbožňoval. Mohla by se obnovit. V dnešní době nějaká dobrá soutěž, kde člověk něco fakt musí umět, chybí. Vyjma moderního projektu "survival" - "Kdo přežije". To, že Prima toto u nás zabila, nepočítám. Takže Hry bez hranic, super, miloval jsem už znělku, jak se barevní panáčci snáší na lanech... ()
Já na Hry bez hranic koukal od mala, a nepamatuji si, kolik dílů jsem dohromady viděl. Ale jednou ze Spolany Neratovice vypustili omylem chlór a ten hnusnej tmavej mrak si to hnal přímo na naší vísku, směr Stará Boleslav. Když jsme se to od bratra, co tenkrát dělal u vojáků dozvěděli mobilem, okamžitě jsme zatáhli rolety, veškeré díry ucpali a čekali v temnu co bude dál. Jediné co jsme v tu chvíli mohli dělat, bylo pustit televizi a když jsem přepnul na jedničku, proháněli se na obrazovce Hry bez hranic. Okamžitě jsem zapomněl na nějaký chlór, který si přitom vál kolem našeho baráku a sledoval zábavu, která mě dokázala bavit tolikrát a za takových okolností, že by to kromě Pevnosti Boyard nedokázala jiná. (10/10) ()
S nostalgií jsem uplynulé léto v nedělních ranních hodinách přilepen k dětskému kanálu ČT zhlédl reprízu ročníku 1993 a s odstupem dvaceti let jsem se kromě samotných her pobavil také tím, jak se celý pořad ukázal být prognostickým v následujících třech bodech. --- 1. Nárůst průměrného věku matek z pětadvaceti let v roce 1993 na třicet let nyní, jelikož časté a upřímně míněné dotazy Marcely Augustové na počet dětí našich sotva plnoletých členek týmu se nesetkávaly s velkým pochopením, protože proč si, Marcelo, pořídit dítě, když je konečně doba, kdy si můžeme hrát. --- 2. Osud Řecka v době, kdy v Evropě nebudou bez hranic jen hry, jelikož z deseti základních kol byl řecký tým osmkrát, a většinou s jasným odstupem, poslední, jednou předposlední a, pravda, jednou dokonce čtvrtý. --- 3. Přednostní zaměření Petra Vichnara coby sportovního komentátora na alpské lyžování místo hokeje, jelikož si se železnou pravidelností pletl při čtení časových ukazatelů minutu za sekundu a sekundu za setinu. ()
Moc milá soutěž, při které člověk poznával kulturu ostatních evropských národů a který především dokázal i přes velkou rivalitu týmů sbližovat. Byl to takový pořad, při kterém se sešla celá rodina a fandilo se. :) Jednoho dne se znenadání vytratil z obrazovek. Dneska mezi všemi těmi soutěžními seriály by to asi nemělo moc šancí zaujmout a jaký to byl kdysi zážitek pochopí už asi jenom pamětník. Z moderátorů jsem měl nejraději Marcelu Augustovou. :) ()
Jedna z mála soutěží, kde si dospělí hrají jako děti a diváci v křeslech to akceptují a předou jako kočky. Entuziasmus Adamcové působil příjemně - vypadalo to, že má soutěž a lidi kolem ráda... Zjevně jí formát soutěže sedl. Když byla hostitelskou zemí H.B.H. ČR, dost jsem to prožíval a přišlo mi škoda, že naši tvůrci nevyvinuli takovou kreativitu, jako některé jiné země. Alespoň jsem měl ten pocit. Ale možná svou roli sehrál i rozpočet, který byl asi menší, než měly bohatší země. Docela mě mrzelo, když toto roztomilé bláznivé klání skončilo a H.B.H. přestali vysílat. ()
Galerie (10)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (6)
- Každé z účastnických zemí byla přidělena unikátní barva, jíž se země pro větší diváckou přehlednost v soutěži prezentovala. Československu/Česku například vždy patřila barva oranžová. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- S myšlenkou sjednotit země Evropy zábavnou formou přišel francouzský prezident Charles de Gaulle. (Ded@M@tes)
- Statisticky nejhorším státem v soutěži se stalo Nizozemsko. Přestože se her plně účastnilo po deset sérií (a to v letech 1970–1977, 1997 a 1998), ani jednou nevyhrálo finále. (CANNIBAL)
Reklama