Prokletí domu slunečnic

Být tohle první horor, který jsem kdy viděla, mohla bych se tady dušovat, jak jsem si strachy prochcala pyžamo, jak jsem šťastná, že nemáme sklep ani stodolu, jaká je to úleva, že je domek nový a tudíž nezatížený drastickou minulostí, kvůli které by nám ze zdi lezly hnusné plesnivé ksichty a ve stínech pobíhali nasraní golumové. Bohužel, tohle není můj první horor a když jsem schopná film odvyprávět dlouho dopředu, něco je špatně. Ale nemám potřebu se ošklíbat, "Prokletí domu slunečnic" má prostě smůlu, že jde o jeden z mnoha natočených filmů zcela stejného typu, kde jsou noví nájemníci nemovitosti terorizování předchozími, převážně mrtvými obyvateli - prostě ničím překvapivý žánrový průměr. Zdejších 53% sedí jak pinďour do šprcky. (05.02.2012)

Možná, že to někomu přijde jako zaujaté hodnocení, ale japonské horory prostě nevyhledávám - takže tenhle snímek pro mě byl originální. Herecký výkon Kristen Stewart byl zde vynikající, a celý film to táhla samotinká, než se k ní přidal John Corbett. _ _ _ Pro část amerického území, o rozloze asi 24,5km^2, kde byla farma, a poblíž ní „opuštěné“ městečko, mám název Strašákov. ✔ (14.09.2011)

4/10 Dobrej provar. Když jsem si Messengery pustil v noci na domácím kině poprvé, po dvaceti minutách jsem šel strachy lepit letadýlko, abych se odreagoval ( při scéně, kdy si malej klučina v noci hrál v pokojíčku ). Takže jsem před druhou projekcí čekal po dlouhé době horor s hutnou atmosférou. Ta se ale vůbec nedostavila, všechno už jsem někde viděl ( těch povedených scén bylo pomálu - se lžící a stodolou ) a o pointě nemá smysl se rozepisovat. Pang Brothers si u mě před lety udělali jméno svým Okem, ale tímto filmem spadli hluboko mezi šeď a brak. Já už chci vidět něco novýho... (11.05.2007)

Ducharsky horor, ktory mal podla mna na viac, scenaristicky slabe a prilis kratke, co je len na skodu. Trosku mi pripominal (The Amityville Horror - 3:15 zomries) ale ten bol podla mna natoceny omnoho kvalitnejsie. V kine sa divaci na Prekliati domu väcsinou smiali a na konci filmu zaznel taky ironicky potlesk, takze predpokladam, ze tiez neboli moc nadseny. Avsak nemozem povedat, ze by som sa nudil, ale je to tak na jedno pozretie a pri takom pocte hororov, ake sa dnes natacaju, na tento urcite rychlo zabudnem. (11.10.2007)

Pri hororoch sa väčšinou dokážem báť len pri exorcistických a duchárinách. Preto je takmer každý zástanca týchto subžánrov, pre mňa zaručeným guilty pleasure. Messengers nie sú výnimkou. Má to síce pekne neoriginálny dej a efekty na úrovni roku ´99, ale sú tam proste duchovia a Kirsten a je to celkom fajn. Pri scénke s deckom na rukách a "niečo mám za chrbtom", nabehli dokonca zimomriavky. Zábavný priemer (07.02.2014)