Desatero

Jak už bylo řečeno, pár pomerančů zůstalo nevymačkaných, ale některé příběhy byly brilantní, jiné zase inspirativní...každý si odnese něco jiného. Každopádně to chce točit víc filmů jako je tento, nebát se zahrabat ve své mysli pro totální výmysly a kraviny a zkusit to spojit v jedno velké divadlo. Za snahu dávám hvězdičku navíc. Nudit se ale určitě nebudete, doporučuji, stojí to za 93 minut vašeho času. (13.12.2007)

Na jednu stranu mají pravdu ti, kdo říkají, že snímek nebyl zase tak moc vtipný. Na druhou stranu mě ale snad každý z těch 10 snímků něčím zaujal, někdy absurditou, jindy dobrým nápadem, poté zase zajímavým ztvárněním. Shrnul bych to tak, že jsem nevěděl co si myslet pořádně a občas sem vylétával od počítače a křičel, že to není možné...a není tohle to co skutečně tvůrci zamýšleli? Rozhodně mě to přinutilo zajímat se o ty příběhy a to je známkou alespoň něčeho. (03.07.2009)

Rozverná taškařice, nemůžu si pomoct, hodně jsem se nasmála. Některé příběhy hodně dobrý a povedený. Doktor šprýmař, který si po jednom nepovedeném forku, už zřejmě na zadek do smrti nesed mě bavil asi nejvíc a Winona prznící dřevěného panáčka je hned v závěsu, i když ti naháči o nedělích větrající kulky místo kostela taky pecka a Ant-man jako průvodce? to chce prostě vidět. (29.04.2017)

Pfffffff, série nevtipných povídek s nezábavnými dialogy, pitomými pointami (pokud se tak vyústění těchto příběhů vůbec dá říkat) a nulovým čímkoliv, co by se dalo nazvat poselstvím na závěr. Na Desatero mě nalákala hlavně hvězdná jména... A o to více zklamaný jsem. Jediná povídka, která za něco stála, byla Nezabiješ (lékař nechal v pacientce nůžky a i potom, co zemřela, své konání za každou cenu obhajoval "jako fór"), zbytek stál za pendrek. Jedna hvězda za zmíněnou povídku, druhá alespoň z úcty k pohledným herečkám. (24.10.2010)

No fakt trapárna, vůbec sem v některých příbězích nepochopil čim se tvůrci snažili zesměšňovat některý z 10 přikázaní, naprostá dementóza a ty vsuvky Paula Rudda mezi příběhy byly příšerný. Nicméně musim se přiznat, že mě dva příběhy fakt pobavily a to ten s názvem nezabiješ, to bylo fakt strašně vostrý a v roli doktůrka byl super Ken Marino, kterej se snažil u soudu všechny přesvědčit, že to zabití myslel jen jako vtípek a druhej příběh Nepožádáš manželku bližního svého opět s výborným Kenem Marinem a s drsným příběhem z vězení, kde jaksi nejsou žádný manželky, tak se to muselo vyřešit nějak jinak. Ale víc to fakt nemá co nabídnout a u většiny času v ostatních příbězích sem se akorát nudil a řikal si že horší to být už nemůže, jenže bohužel mě každej další příběh ukázal, že může... (30.03.2008)