Vášeň a cit

Strašně mě mrzí, že musím dát tak nízké hodnocení, protože Jane Austen mám ráda a o to víc miluji filmy a seriál Pýcha a předusek a Rozum a cit. Miluji filmy z téhle doby a celý tenhle austenovský svět. Ale jak bych mohla dát dobré hodnocení filmu ,který mě absolutně ničím nechytl za srdce, nudil mě a často jsem si říkala, že jsem to už někde sakra viděla. Takže už po prvních deseti minutách mě odradilo vykrádání Pýchy a předsudku. Anne Hathway je možná docela hezká, vlastně má nádherné velké hnědé oči, James McAvoy ze začátku vypadá docela slibně, ale jak děj plyne, stává se z něj jen postava, která pobíhá občas po plátně a...nic víc. Co se týče hereckých veteránů v podobě Maggie Smith nebo Jamese Cromwella, byla jsem až neskutečně překvapena, jak byly jejich postavy nevýrazné. Takže promiňte, ale Becoming Jane už nikdy více! (26.09.2009)

Trošku nudná romantika s ne zrovna utěšenými hereckými výkony hlavních představitelů. Možná jsem moc kritický po vysoko nastavené laťce Pýchy a předsudku... (07.04.2010)

Rozum a cit jsem docela v pohodě dokoukal, i když jsem měl místy dojem, že sleduju asi 15-ti minutový úsek filmu pořád dokola. U Pýchy a předsudku jsem vydržel až do konce s vypětím všech svých psychických sil a následně jsem musel zbytek dne relaxovat. Northangerské opatství už bylo nad moje síly, pročež jsem s křikem utekl. Není divu, že jsem se pak Jane Austenové velkým obloukem vyhýbal (s vyjímkou Červeného trpaslíka). I na Vášeň a cit jsem se odhodlával dost dlouho a nakonec mě přesvědčilo jen to, že se nejedná o další adaptaci románu Austenové, ale o film, který je vlastně přímo o ní. A kupodivu mě to zase tak moc neštvalo. Lví zásluhu na tom má postava Toma Lefroye v podání Jamese McAvoye, která jakoby ani nepatřila mezi klasické obyvatele Austenovského světa (nebo spíš pekla). Ano, i tady se dost často vedou dialogy naprosto o ničem a děj se do finále doslova dovleče. Ani nevím proč, ale tady mi to zkrátka nevadilo. Možná proto, že to prostě není klasická Austenová, díky čemuž se ve filmu i občas něco děje. Ale i tak si dám od Jane Austenové dlouhou pauzu, pak možná ještě jednu a nakonec si ještě pořádně rozmyslím jestli navštívím její sice idylický, ale zároveň i neuvěřitelně nudný svět. (20.11.2010)

Svojho času som tento film milovala,lenže už nejaký čas ho považujem za nie príliš vydarenú kópiu Wrightovej Pýchy a Predsudku. Pritom látka, ktorej sa Jarrold chytil ponúka neúrekom motívov, ktorými sa mohol inšpirovať. Avšak herecké obsadenie je aspoň podľa mňa bezchybné, takisto aj hudba, no napriek tomu to nie je ten príbeh z Austenovej živots, ktorý by ma chytil za srdce,žiaľbohu... (11.04.2012)

To, že se pouze o dva roky mladší Becoming Jane tématicky neomaleně přiživuje na vtipnější, vizuálně působivější a citově vyspělejší sestře Pýcha a předsudek, mě zase až tak nehnětlo. Zato bezostyšné vykrádání režisérských postupů mnohem obratnějšího Wrighta mě permanentně zvedalo z křesla. A přitom potenciál tu určitě byl: mít skutečného režiséra; originálnější a propracovanější scénář; především ale charismatičtější představitelku Jane Austenové, neodříkávající ironické průpovídky způsobem středoškolské husičky. Anne Hathaway je příkladně empírově hezká, ovšem nemohla jsem se ubránit pocitu, že se za každou cenu snaží neuměle kopírovat Keiru alias Elizabeth). Od autorky Rozumu a citu aj. očekávám navíc přirozeně vyzařující duchaplnost, nikoli předstíranou... Talentovaný James McAvoy musel ta mnohá KDYBY zachraňovat až moc často (a čistě jeho zásluhou ze mě film nakonec přeci jen nějaké ty emoce vydoloval). (18.11.2012)

To že se v jejích knížkách seběhla parta slečinek a hihňaly se když se objevil nějaký možný ženich neznamená, že se to dělo i doopravdy!! Je to humorná fikce doprčic! Anne Hathaway byla ještě před třiceti kily docela kost, teď z ní ovšem zbyla jen ta kost. Je v každém filmu hubenější, tím i ošklivější a proto nesnesitelnější. Nechápu proč lidé nejsou schopní akceptovat, že se prostě Austenová nikdy nevdala. Je odporné, jak si neustále mažeme med kolem huby, a tenhle film je toho přesným příkladem. Podle filmu se totiž nevdala proto, že ji milovali tři muži, a díky tomu vzniklo množství neshod, zlých náhod, fatálních dopisů, velkých životních rozhodnutí, a jiných medosladkých debilit které se vymysleli pro tento rádoby biografický film. Austenová se s Lefroyem znala, a psala o něm v dopisech, je docela možné že spolu měli nějaké techtle mechtle, ale rozhodně se nejednalo o nic takového. Proč se prostě nemůže říct že nevdala pro to, že byla třeba ošklivá a nesympatická? Nebo třeba že nechtěla? Třeba o nikoho nestála? Třeba nikdo nestál o ní? Ne! My si prostě musíme vymyslet tuhle hovadinu, podle které se "dobrým lidem stávají špatné věci" kde nikdo za nic nemůže, jenom se prostě jen tak náhodou děje velké, hysterické utrpení. Film je nudný, neskutečně hloupý, a nesnáším jak je plný jen dobrých postav, každý je ve skutečnosti skvělý, čestný, a myslí jen na dobro druhých. Je to volovina. A to pomrkávání na diváky na konci, jakože ona nemá prstýnek a on ano, bylo nad míru trapné. Je to jenom špatná sladká lež, Jane Austin v hrobě nejspíš pořádně rotovala. (06.07.2013)

Půvabné historické romanci ubírá na kráse natahovaný konec a mírně unylá hrdinka... (09.02.2015)

Ukecanééééééééééééé.... (13.07.2015)

Takový slušný tři *. Anne Hathaway mi v roli Jane Austen nějak nevadila, i když asi není tou úplně nejlepší představitelkou, ale celé to je takový slabší odvar Pýchy a předsudku. I když ono to srovnávání není asi úplně na místě, ona to nemá být a není druhá Pýcha, ono je to takové to "co bylo před Pýchou". Poměrně věrně to ukazuje, co bude hlavní náplní dalších děl J. Austen, totiž ve smyslu: nic moc se tam neděje, postavy se většinou věnují návštěvám, plesům a starostem o to, jak dosáhnout co nejvýhodnějšího sňatku svých ratolestí. Nebo ještě jinak řečeno je to asi nějak tak, jak to Jane sama zažívala. Ve filmové podobě se na to nekouká špatně, nemůžu říct, že by mě to nějak výrazně nudilo, kostýmy, hudba, exteriéry v pořádku, ale to kouzlo Wrightovy Pýchy to stejně jako třeba Rozum a cit, prostě nemělo. (18.03.2017)

Jane Austen si rozhodně zaslouží důstojnější poctu. Joe Wrighte, Angu Lee - kde jste? (28.05.2008)

Počas celého filmu som mal dojem :"tak toto som už videl". Pozitívum je koniec, kde, chvalabohu, nie je klasický happy ending. Pokusy o dramatické zvraty sa však nepodarili a film časom nudí - veľakrát som sa pristihol pri pozeraní na minutáž s otázkou - koľko ešte.... (10.01.2010)

Je to smutné, jak se příběh rozbředne do nevýznamných epizod naprosto zbavených jakékoli vášně či citu a my vlastně ani nechápeme jak se to stalo, že "přišla Jane". Jediné pozitivní jsou vedlejší postavy, které ale nedostávají dostatečný prostor a jako vždy standardně dobrý James McAvoy. Jinak by šlo všechno do kopru stejně rychle jako naděje hlavní hrdinky :-)) (06.04.2010)

Já vím, já vím, já vím.. Ale stejně pět :-) Protože co když ve skutečnosti nebyla Jane tak ironická, jako její romány? Co když nejdřív přijde zklamání a neštěstí a pak teprv ironie? Co když všechny ty happy-endy byly jenom zbožným přáním? Všechny ty dokola omílající se motivy trpělivého čekání na tu jedinou osudovou lásku, která v srdci zůstane, ať to trvá jak dlouho chce? Bylo to možná za vlasy přitažené, ale mně se to líbilo. McAvoy je McGeroj a Anne mi tak nějak zapadla do mé představy o Jane - zmítaná, nenápadná, toužící, s neuvěřitelně bohatým vnitřním životem, jenom se jí prostě nepoštěstilo naplnit životní lásku, tak o ní alespoň psala. Třeba je to představa špatná, ale je moje :-P :-) A co se týče názvu, všem, kteří měli pocit, že se ve filmu neobjevila ani Vášeň ani cit /což je mimochodem jen česká parafráze - anglické Becoming Jane mi přijde mnohem trefnější jako pokus popsat, jak se z toužící mladé ženy stane ironická stará panna, která přesto neztrácí ideály o té jediné pravé lásce/, prosím, podívejte se znovu, nebo se nedívejte, páč to vidět nechcete. Mně se z některých scén a zoufalství a nenaplněné lásky /protože taková tehdy byla, vášeň přeci nemusí znamenat, že od čtvrt do třičtvrtě filmu budou jak králíci!/ až svíralo srdce. Takže tak. :-) (13.12.2010)

Pěkný film, jen kdyby tam nehrála Anne... (16.05.2011)

James McAvoy je skvělý, famózní, úplně mě dostal. Anne mám ráda, byla roztomilá, ale něco ji tam chybělo. Takové to cosi, kus pevné věrohodné osobnosti, lépe to asi už nespecifikuji. Jako celek se mi ale film líbil, cit na mě z obrazovky sálal, vtáhl mě, roztrhal mě na cucky a pak vyplivl. S chutí a úsměvem si dám těch 5* (je docela dobře možné, spíše více než jisté, že většina jich patří závěrečným scénám a panu Lefroy) (14.06.2011)

* láska vs majetok * hudba * (15.10.2012)

Nesnáším Jane Austenovou, miluji filmy. Nevím, zda existuje něco víc geniálního, než sfilmovat koukatelný příběh na motivy jejích knih či života. Scénář má sice řadu omáčkovitých míst, přesto však oceňuji vzácný nápad zakomponovat do podobného příběhu i trochu toho humoru. Film je svěží, vkusný a výborně obsazený. Anne mě pomalu ale jistě přesvědčila, že je to herečka vícera tváří. U Jamese jsem o tomto ani nepochybovala. Osobně ho nazývám čertíkem v krabičce, protože nikdy nevíte, co vám ukáže příště. Tento pár utáhl celý film. Když k tomu připočtu nádhernou hudbu a trochu té Austenovské doby, nemyslím, že budete zklamáni. Hvězdu dolů za nevyhnutelné klišé a pro mě trochu křečovité časové rozložení filmu. (18.11.2012)

Neurážející romantizovaný pohled na Jane Austenovou. Postrádá lehkost a inteligenci jejích románů, nikoliv ale příjemně naivní víru v romantické hrdiny a pravou lásku. Což jsou vlastně ty hlavní věci, kterými knihy Austenové okouzlují několik generací čtenářů. Anne maličko prkenná, James okouzlující, režie plytká stejně jako scénář, ale ani to nedokáže zvrátit relativně příjemný zážitek. (17.02.2013)

Očekával jsem něco ve stylu Pýchy a předsudku, bohužel ale přišlo nečekané zklamání. Je sice vidět znamelná snaha částečně napodobit atmosféru, nicméně ta malebná a krásná atmosféra tu zkrátka není. Je otázkou, jak by film vypadal, kdyby se režie zhostil opět Joe Wright, ale to už je pouze kdyby...Velké plus si myslím zaslouží alespoň herci, rozhodně pro Anne nemohlo být jednoduché ponořit se do mysli Jane Austen, ale myslím si, že předvedla úžasný výkon. (03.01.2014)

Celkom podarený životopisák zanovitej anglickej autorky oných empírových čias. Mohla to byť len taká dobová nuda, ale všadeprítomná ľudskosť a dobré herecké výkony povyšujú tento film na niečo, čo by som si neváhal niekedy znovu pozrieť. Anne má síce možno o trošičku chudšie líca ako Austenová, ale inak sa s jej obsadením v podstate trafili. Obvinenia, že to "vykráda novšie adaptácie Austenovej diel", mi prídu smiešne. Na rozdiel od jej fiktívnych príbehov sa pri príbehu jej reálneho života nemôžeme spokojne potľapkať po pleci, prikyvujúc s usmiatou tvárou "Však čo sa bojíte, ono sa to nakoniec dobre skončí. Dajú sa dokopy, atď.". V tomto filme dostaneme len dramatizáciu krutej, neúprosnej reality, ktorá sa bohužiaľ stala, hoci kulisy a doba sú viac-menej tie isté v prípade tak reality ako aj diel. Od filmu som dostal, čo som očakával: Žiadne distingvovane dojímavé happyendy, ale len holé, chladné fakty o Jane, jej sestre, a čo ich v živote stretlo. Eskapizmus nečakajte. Realita je banálna a neprajná, vtedy aj dnes. Najmä pre ľudí Austenovej kalibru. Osamelosť a introvertná beznádej sú veci, ktoré niektorí ľudia jednoducho nestrasú. Život nie je fér, ako poznamená podstatne dobovejším slovníkom aj Wisley. A na rozdiel od Austenovej postáv, ku ktorým ja osobne vždy cítim určitý odstup, som Jane a Cassie celú dobu fandil, lebo aspoň pôsobili ako naozaj životom unavení a utrápení ľudia. Jediná chyba scenáru je, že je v popredí skôr melancholická stránka autorky, hoci bola dobre známa svojím zmyslom pre humor a dôvtipom. Tie sú vo filme tiež prítomné, ale sú na môj vkus trošku v úzadí. (13.07.2015)