Mlha

Darabont pomalu padá z režisérského vrcholu do průměrné šedi. Už původní Mlha stála za hovno, ale Frank nám chtěl ukázat, že nová doba přináší nové možnosti a narval do toho velkolepé efekty. Bohužel jsou místy ještě trapnější než ty u Carpentera a to už je co říct. Závěr možná jde proti klišé, ale je nelogický až běda a jen těžko vytáhne z diváka nějaké emoce. Nebýt ukázkové studie lidského stáda, tak bych se už natahoval po splachovadlu. (22.08.2011)

Líbí se mi, že Kingova nevyzpytatelnost a nekompromisnost je z příběhu cítit snad každou vteřinu, že společný (venkovní) nepřítel je dostatečně přímočarý a "zlý" a že je od začátku jasné, že žádná habaďůra se z dění venku vyklubat nemůže. Ale to, že se v klíčových pasážích příběh vždy opře o agresivně-náboženský motiv trestu za hříchy, mi vyrazilo dech tím nejhorším způsobem. Darabont místo pečlivě dávkovaného děsu zkouší zalézt pod kůži pomocí davových psychóz a naráží. Pokud se venku skrývá taková galerie krvelačných potvor, tak vážně nemám chuť poslouchat hrozící fanatičku. Navíc celému filmu trochu podtrhává nohy konec ve stylu brutálních finišů měnících původní vyznění. Beznaděj se tak bije s nečekaným zvratem a zoufalá nálada je zkalena pocitem zbytečnosti. (16.05.2008)

Další zfilmované dílo Stephena Kinga, které když se smíchá s režií Franka Darabonta nemůže dopadnout špatně. Hlavní plusy filmu The Mist jsou v jeho originálním příběhu a hlavně hereckých výkonech. Na druhou stranu mi přišel film poněkud místy zbytečně natahovaný a být zkrácen o 20 minut asi bych u něj ani nedýchal podobně jako u Shawshanku. Takhle mě chvílemi i připadla nuda. Některé záběry mi přišly zbytečné a rovněž některé dialogy. I přesto si ale The Mist v mých očích zaslouží plné hodnocení. Je v něm patrná Kingova atmosféra z knih, kterou mám velmi rád. (20.03.2008)

Když jsem v roce 2007 viděl ve filmografii Marcii Gay Harden horor, první co mě napadlo, bylo, co dělá držitelka Oscara v obsazení hororu. Když jsem však viděl jméno režiséra, byl jsem už klidnější. Ovšem nyní, kdy jsem film viděl, musím říct, že by byla M. G. Harden blázen, kdyby odmítla takovou roli, jakou byla Mrs. Carmody. Tato role byla jednou z mála, na které se dalo opravdu herecky pracovat a výkon to byl opravdu hodný držitelky Oscara. Ve filmu se objevili i dva herci z Darabontovy Zelené míle (William Sadler a Jeffrey DeMunn). A nyní k samotnému filmu. Když řeknu, že mě film zaujal, tak je to slabé slovo. Tento apokalyptický horor se ve své žánrové kategorii rozhodně povyšuje na ostatní a přeci jen zachraňuje tento pomalu kvalitativně upadající žánr. Režisér střídá klidné pasáže s gradujícími dramatickými sekvencemi, kde každá taková sekvence je dramatičtější, napínavější, nápaditější odpornější a hrůzostrašnější než ta předchozí. Třešinkou na dortu je dechberoucí závěr, po kterém Vám nebude zrovna nejlépe. Pro mě rozhodně TOP. Tenhle film si budu pamatovat hodně dlouho. (10.06.2008)

Asi nebudu tak troufalá, abych tvrdila, že je tohle dílo nezfilmovatelné, ale s klidem můžu říct, že mně tenhle způsob zpracování Kinga naprosto nesedl. Když přesné popisy chování lidí ve vyhrocených situacích čtete, je to maximálně uvěřitelné, protože to zařídí suverenita autora a vaše představivost. Příchod takovéto látky na plátno a vybrání jednoho obličeje, jednoho způsobu pojetí a jedné jediné konkrétnosti z nekonečného množství variant už autorská suverenita nezachrání - už třeba jenom proto, že autorů filmu je několik desítek až stovek a nikdy všichni nemůžou být sjednoceni natolik, aby vytvořili dokonale homogenní, neprůstřelné dílo o fikční situaci. Když tak nad tím přemýšlím, tak to trochu zní, jako bych popírala možnost uvěřitelnosti jakéhokoliv filmu, což nemám v úmyslu. Jenom chci vyjádřit svůj pocit ze čtení Kingových věcí kontra sledování filmů podle nich vytvořených. Další věc je, že v případě Mlhy ani tak nemám problém s filosofickým dilematem zfilmovat/nezfilmovat, spíš s tím, že v mých očích na každém rozcestí udělal režisér odbočku špatným směrem. Film podle mého nejvíc chybuje v tom, že není stylově zařazený. A to jsem prosím milovník postmoderního míšení žánrů - tzn. psychologický horor o smyslu života by podle mého vkusu měl být ultimátně dokonalý film. Mlhla nic takového ovšem nedělá, Mlha zmateně kličkuje, půjčuje si od každého něco, ale dohromady nefunguje. Herecký přístup k postavám mi nevyhovuje - americký hrdina, bezpáteřní zbabělec, osvícená fanatička, všichni mi lezli na nervy, i když při slovním popisu znějí tak zajímavě. A možná už bych se mohla zastavit, už tak jsem toho napsala až dost. Po víc než měsíci jsem se ale podívala na nějaký film a tak mám hned touhu svěřovat své názory světu, promiňte mi. (10.06.2012)