Stalo se

Pointu dostaneme, příběh peláší kupředu po cestě lemované napětím a herci nás tímhle depresivním světem provedou s takovou lehkostí, že ta půldruhá hodinka uteče téměř sama. Tak proč zase zírám na ultranízká hodnocení a komenty dokola omílající z recenzí odkoukané stížnosti na absenci pointy a přítomnost nudy? Happening je už třetí Shyův film po sobě, od kterého veřejnost čeká, že zkombinuje Šestý smysl a Znamení a bude z toho podobně vypadající nervy drásající záležitost jako oba jmenovaní. A v důsledku těchto očekávání přichází tvrdý náraz. U Vesnice, kterou dodnes považuji za jeden z nejlepších filmů svého života, tento omyl chápu, u výtečné Ženy ve vodě už méně, ale pokud se někdo nedokáže poučit ani napotřetí, budiž. Snad by to chtělo chodit do kina bez předsudků a falešných očekávání a usmíření s nevyzpytatelným indickým Mistrem bude zase na pořadu dne. (23.06.2008)

Ve své době nedoceněné a nepochopené STALO SE je ve skutečnosti vizionářským filmem o environmentální krizi. Jednou z hlavních výtek je, že film se prezentuje jako horor (a využívá některých hororových konvencí), ale ve skutečnosti není děsivý (spíš nechtěně komický), čímž jako žánrový počin selhává a je proto špatný. Jenže ta absence hrůzy ("Je to jenom větříček, haha") je tady zcela záměrná a funkční. Odráží totiž neviditelnost a neuchopitelnost globálních klimatických procesů, které se běžným lidem a často i vědcům prostě zdají natolik abstraktní, neurčité a neohrožující blízkou budoucnost, že kvůli tomu nejsme schopni přestat v nastoleném sebedestruktivním chování, které s největší pravděpodobností přivede planetu do těžko obyvatelného stavu. A odtud pak plyne ten nejděsivější aspekt Shyamalanova filmu, totiž ztráta pudu sebezáchovy a série sebevražd - protože co jiného aktuálně lidstvo (v rozvinutých zemích) páchá, než právě kolektivní sebevraždu? Zároveň je ve filmu opravdu důležitá role vědy a všimněte si, jak ji Shy provokativně, a přitom přesně ukazuje nikoli jako definitivní řešení problému, ale jako sice užitečný a zároveň nedokonalý nástroj, který komplexitu celého neurčitého DĚNÍ (odtud název filmu, v přítomném čase) nedokáže zcela a adekvátně postihnout. Ostatně jak si můžeme být jisti, že ta mysteriózní epizoda na severovýchodě USA skutečně přestala sama od sebe, nebo jestli ji neukončila dobrovolně vyjádřená vůle k sebeobětování ve jménu lásky (ach, jak patetické) v moři samozřejmě internalizovaného individualismu? Výborný, nekompromisní a ve svém vyznění znepokojivě ambivalentní film - a ano, strašně nacastovaný a zahraný, ale to se dá dnes brát jako součást kouzla. ___________ Detailnější rozbor filmu tady. (28.07.2021)

Scénář: M. Night Shyamalan .. ...takže, kdo po tom druhém jede? __ Moje peněženka se sice ještě kroutí a skučí, že vidět Happening až později ve dvou v klidu pokoje namísto kina, by bylo lepší, jenže já na Shyamalana chodím na plátno už od Sixth Sense, takže nakonec nebylo ani teď co řešit. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se v žádném případě nijak nenudil a neodcházel z kina otráven a moje pocity s většinou ultra negativních komentářů, které nyní pročítám, nekorespondují. Pravda, M. Night Shyamalan by si měl při psaní scénáře dát mnohonásobně více času (nebo rovnou nechat si příště námět dodělat někým jiným), na rozpracování postav, situací a vůbec mám pocit, že ožehavý námět trochu promarnil, protože Happening jako film je až geniálně nedotažený, divný, na banalitách kulhající. Nechci přesto v žádném případě říct, že jen špatný! Děj je pouze místy prázdný. Co ovšem úsměvně špatné je, jsou herci - Mark Wahlberg (hlavně když musí promluvit) a především Zooey Deschanel jsou místy až odzbrojujícím způsobem mimo. Režijně si pověstný šaman napětí vede více méně obstojně a některé pasáže jsou přímo výborné až mi nevadilo, že linie lásky pomalu přebila tu s lidstvo decimující faunou. Hlavně, že je film úsměvně zábavný, i když z nemalé části nechtěně. ____ Happening je prostě brak s ekologickým přesahem, kterému by, pro uspokojení rozmlsaného diváctva, jako pointa slušel odlétající talíř (a každý by byl, po vzoru Indiana Jonese, nejspíš i spokojen, protože by došel hledané a hlavně nečekané pointy. I samotná návštěva “Model House“ mi Jonese připomněla. Jen výbuch jaderné zbraně - tentokrát jako vládní odpověď na teroristy šířící jed – nenásledoval :-)). Dle stavby děje a postupného vysvětlování jsem ovšem ani žádnou „shyamalanovskou pointu" nečekal a nějak nechápu, že někdo čekal ještě něco „údernějšího“ než nervózní čekání na výsledek těhotenského testu a samozřejmě Pařížskou opakovačku. 65%. (17.06.2008)

Musim teda uznat, že film mě dokázal udržet u obrazovky až do konce, protože jsem si pořád řikal, co se to tam vlastně děje a byl jsem zvědavej, jak to teda dopadne. Ve filmu je pak několik scén, který by samy o sobě byly hodně dobrý, dá se chvílema mluvit i o nějakym napětí, ale celkově to působí jako úplná blbost. Jinak Marky Mark byl vždycky tragéd a Zooey Deschanel tady na sebe upozornila snad akorát svejma vytřeštěnejma modrejma očima. Hodně slabý 3 hvězdy a o tý třetí rozhodnul až nehappyendovej závěr. (17.12.2010)

Ani vlastne nevim, proc hodnotim tak vysoko. Snad za to, ze ten film dovede temer do konce napinat s otazkou "co za tim vezi". Ale bic upleteny, z - vite ceho - , nezapraska, protoze to ani nebylo v planu. Prvni Shyamalanuv film bez pointy, ale i cehokoli jineho. Je mi dost lito autora, protoze se mu ted bude spousta lidi smat. (09.06.2008)