poster

Útěk do divočiny

  • USA

    Into the Wild

  • Slovensko

    Útek do divočiny

Dobrodružný / Drama / Životopisný

USA, 2007, 148 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Fr
    ****

    ,,Protože když budu o samotě, budu se mít lépe, než jsem se měl před tím“….. Estetický poutník, jehož domovem je cesta, komplikovaná osobnost milující Tolstoje, Londona a Thoreau, pracovitej malej fracek, toužící se osvobodit od světa abstrakcí, rodičů, materiálna, nátlaku. Jeho slova jsou plná poetiky a pravdy a za doprovodu ,,trempem“ vonící hudby mohou být nakažlivá. Poháněn rebelstvím a hněvem, žádný zkurvený hodinky či sekera, jen touha být venku. TAM VENKU. V DIVOČINĚ! DEFINITIVNÍ SVOBODA! Vrcholné dobrodružství, boj, jenž má za cíl usmrtit nepravou bytost uvnitř. A vítězně uzavřít duševní proměnu. Blíž k přírodě, BLÍŽ K SMRTI! Zajímavej film, nabitej štěstím, radostí ze života. Nebo je to jen pohrdání civilizací, co mě uspokojuje? Co je svoboda? Co chceme od života? Co je to být šťastný?….. Jestli hledáte ,,PŘÍBĚH“, tak tady jste ,,doma“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Letošní zimu se chystám přežít na listí a lesních plodech. 2.) Nechápu rozdíl mezi civilizací a divočinou. 3.) Je mi dobře mezi ,,hipíky“. 4.) Potřebuju zhubnout. 5.) Jsem fascinován smrtí hladem. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(9.11.2010)

  • Radek99
    *****

    Americká krása dovedená do extrému. Tam, kde ve své filmové reflexi končí coby tvůrce Sam Mendes (odchod dětí z dysfunkční rodiny...), odtud začíná své podobenství vyprávět herec a režisér Sean Penn. Dvě časové roviny - aktuální a retrospektivní, které obě dvě lineárně směřují k splynutí, obsahují silný příběh člověka, který na útěku před rodiči a civilizací nachází sám sebe i prožitek skutečného života. Člověka, který porušuje onu symbolickou Kazanovskou tichou dohodu a odmítá věcmi a penězi nahrazovat pocit štěstí. Co na tomhle dokonalém filmu vyzdvihnout především? Asi režijní invenci Seana Penna. Tohle zlobivé dítě Hollywoodu přerostlo škatulku herectví a dospělo v plnohodnotného umělecky založeného tvůrce - jeho režie ani scénář nepostrádají invenci, složitě strukturované herecké i dějové celky, účelnou zkratkovitostí přebíjí rutinu, kterou se navíc Penn nebojí ozvláštnit čistě poetickými a uměleckými vložkami (detaily zvířat, plynutí mraků, prolínačky, zpomalovačky...). Často je film estetizován klipovostí, záběry, kdy nad kamerou přejíždí nákladní vlak či kamión, pasážemi podkreslenými jen hudbou...jsou to jakési milníky fázující plynutí děje a přechody mezi oběma stěžejními časovými rovinami. Určujícím znakem jsou také až divácky ohromující jízdy kamery, kdy počátek je vždy snímán z velké perspektivy k zvýraznění krajiny, uvnitř ní se skrývá bezvýznamný člověk (jízda uvnitř Coloradského kaňonu nad řekou, Aljašské záběry, především příjezd a závěr...) Penn se nebojí experimentovat, ale jeho režijní rukopis už je zažitý a dobře čitelný (místy mi některými scenériemi a záběry připomínal třeba jeho Přísahu), vkládá do něj mnoho symboliky (opasek...) a důrazu na pradávnou ritualizaci života... Nedílnou součástí působení snímku je vynikající hudba Eddieho Veddera z Pearl Jam. Jeho až folkový projev pouze s akustickou kytarou i jeho celková osobnost přesně zapadají do modelu příběhu a jeho vynikající texty mnohdy posouvají jeho vyznění dál... Casting je tradičně u Seana Penna bezchybný (vždyť je sám hercem), zvláštní uznání zaslouží ale především představitel hlavního hrdiny Emile Hirsch, který je fyzicky (alespoň podle závěrečné fotografie) podoben skutečnému Christopheru McCandlessovi. Penn skutečně neplácá do větru...natočil film, který postihuje nějaký hlubší proud v současné západní civilizaci, kde se ve své cyklicitě vývoje objevuje kdosi jako post-hippies... (v českém prostředí třeba ohlas ve Vorlově Z města cestě...) Happiness is real only if shared!(19.3.2008)

  • Nathalie
    ***

    Láska k přírodě a ke knihám není nejlepším předpokladem ke sledování tohoto pseudoherojského příběhu. Kde měla být prostá lyrika, je těžký patos, kde mělo být dojetí, ční kýč, kde měl být respekt k přírodě, je pár šouravých kroků kolem zrezivělého autobusu, kde moudrost, pár vytržených citátů, kde psychologická sonda, tam přeludy duševně nemocného člověka. Pennovo flagelanství a chabá konstrukce hlavního hrdiny ve mně bohužel přebilo i místy intenzivní roadshow. 50% si zaslouží vedlejší postavy, na nichž film stojí, hudba a několikero scenérií. Nikoli příběh a jeho vyprávění, které mi svou hloupostí připomíná Pláž. Nikoli Christopher McCandless, jehož příběh z jiného úhlu si můžete přečíst zde: http://nmge.gmu.edu/textandcommunity/2006/Peter_Christian_Response.pdf P.S. Z nadšeného přijetí by měl Don Quijote nepochybně radost.(31.3.2008)

  • Shit
    ****

    Že by byl Emile Hirsch nástupce Christiana Balea? V sebedestrukci určitě a herecky má k tomu taky dobře našlápnuto, ostatně už v jiných filmech Hirsch ukázal že na to má a tady to jen dál potvrzuje. Co se týká příběhu, tak je určitě hodně zajímavej a celkem i silnej, krom toho nádherný přírodní exteriéry, ale já moc nemam rád takový ty fylozofický kecy o společnosti atd, čehož jsou tady mraky, taky aby ne, když je to v podstatě téma filmu, ale mě to docela vadilo.(15.2.2008)

  • zelvopyr
    odpad!

    Nějak toho Seana nemám rád, a asi mám proč. Tohle je studie, jak od sebe tak nějak napůl odkopnout civilizaci (puška jo, autobus jo...), a o následcích toho, že se jedná o poblouznění a nikoli seriozní plán. A co mi na režisérovi moc vadí, že tuhle loserovitost glorifikuje, místo aby ukázal, že ti, co takového naivního poblouzněnce podporují, pak mají karmu zatíženou vinou... Problém tohoto filmu je čistě v tom, že je ulhaný a pomýlený ve všech aspektech. P.S. jak si tak čtu text distributora, režisér to točil se záměrem omotat si diváka kolem prstu... no blééééé hnus.(7.4.2011)

  • - Chris (Emile Hirsch) se učí řídit kombajn při sklizni pšenice, avšak v následném záběru kombajn vysype kukuřici. (PATTXA)

  • - Emile Hirsch točil všechny scény sám. A to včetně těch kaskadérsky velmi náročných. (DaViD´82)

  • - Takřka současně s tímto snímkem byl natočen i film Rona Lamotheho The Call of the Wild, ve kterém se jeho autor rovněž vydává v McCandlessových stopách. Tentokrát však ryze dokumentární formou. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace