poster

Útěk do divočiny

  • USA

    Into the Wild

  • Slovensko

    Útek do divočiny

Dobrodružný / Drama / Životopisný

USA, 2007, 148 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    *****

    Naprosto boží film snad ve všech možných a i nemožných detailech. Vždyť kolikrát kdo nad svým životem přemýšlel a uvažoval utéct do přírody a žít naprosto nekonzumně jak v nějaké zavařené sklenici. Tenhle film je o klukovi, který do toho šel na plno a otevřel tak dveře i dalším lidem. Sean Penn byl do té doby pro mě především výborný, ale trošku zvláštní herec. Teď musím říct, že je i geniální filmař, protože co s herci udělal, to se nedá ani popsat. Ze všech jsem cítil ty emoce a hudba tomu také opravdu šíleně moc dodávala. Konečně po dlouhé době film, kde mi ta délka nebyla na obtíž, spíš naopak. Líbilo se mi, že i když by film mohl být prakticky bez dialogů, pořád se v něm něco děje a pořád se v něm najdou různí lidé a různé postavičky, se kterými se ten kluk, co se vydal do přírody, setkává. Film, který ve mně vyvolal tolik radostných, smutných, pozitivních, ale i negativních emocí, jako hodně dlouho žádný jiný.(4.1.2013)

  • golfista
    *****

    Musím přiznat, že jsem po první projekci (s velice špatnými titulky) "ocenil" tenhle snímek průměrným hodnocením a chtěl na něj vlastně rychle zapomenout. Ono to ale nějak nešlo. Běžel mi hlavou další den a další den .... Tak jsem se rozhodl dát mu ještě jednu šanci ... Tentokrát s přeloženými texty výborných Vedderových písniček a lépe připraven :) ... Opravdu je to vyjímečný film, který je schopen (pokud už nejste úplně ztraceni) zalézt velmi hluboko pod kůži ....(3.3.2008)

  • TheDarKnig
    *****

    Absolutně fantastický snímek, tak krásný a smutný jak jen film může být. Nádherný ve všem-v soundtracku, ve vizuálu, super taky ten vypravěčský motiv. Další z filmů z myšlenkou. Hirsch tu hraje mnohem lepe než ve všech svých ostatních filmech. A závěr mě dojal k slzám.... 5 (Naposledy sem měl takovéto pocity u Seven Pounds, jen tady to bylo ještě silnější..)(20.5.2009)

  • Gilmour93
    ***

    Když vlastní svoboda spoutá ducha druhého, není to jen svoboda, ale i sobectví. A se sobectvím nikdy nekráčí odpuštění.. Je mi líto, ale tady s hodnocením poteču do kopce. Pennův vysněný projekt je po technické stránce bezesporu kvalitní (hudba, kamera, střih), ale i přes svou silnou myšlenku „o bohu v zážitcích“ mě docela minul. Kdyby byl Supertramp fiktivní postava, nad ledasčím by se dalo přimhouřit oko, ale takhle mi to přijde jako zromantizovaný podvod na diváka, který nejvíc vybublá na povrch, když si porovnáte skutečný a filmový poslední vzkaz tuláka McCandlesse. Parafrázování otupilo opravdovost, v manifestu svobody a odvahy se zrcadlí hloupost a přání smrti.. Není bez zajímavosti, že autor literární předlohy Jon Krakauer byl členem skupiny, s kterou si v roce 1996 nemilosrdně pohrála nejvyšší hora světa (viz.Everest Islanďana Kormákura)..(2.2.2018)

  • Radek99
    *****

    Americká krása dovedená do extrému. Tam, kde ve své filmové reflexi končí coby tvůrce Sam Mendes (odchod dětí z dysfunkční rodiny...), odtud začíná své podobenství vyprávět herec a režisér Sean Penn. Dvě časové roviny - aktuální a retrospektivní, které obě dvě lineárně směřují k splynutí, obsahují silný příběh člověka, který na útěku před rodiči a civilizací nachází sám sebe i prožitek skutečného života. Člověka, který porušuje onu symbolickou Kazanovskou tichou dohodu a odmítá věcmi a penězi nahrazovat pocit štěstí. Co na tomhle dokonalém filmu vyzdvihnout především? Asi režijní invenci Seana Penna. Tohle zlobivé dítě Hollywoodu přerostlo škatulku herectví a dospělo v plnohodnotného umělecky založeného tvůrce - jeho režie ani scénář nepostrádají invenci, složitě strukturované herecké i dějové celky, účelnou zkratkovitostí přebíjí rutinu, kterou se navíc Penn nebojí ozvláštnit čistě poetickými a uměleckými vložkami (detaily zvířat, plynutí mraků, prolínačky, zpomalovačky...). Často je film estetizován klipovostí, záběry, kdy nad kamerou přejíždí nákladní vlak či kamión, pasážemi podkreslenými jen hudbou...jsou to jakési milníky fázující plynutí děje a přechody mezi oběma stěžejními časovými rovinami. Určujícím znakem jsou také až divácky ohromující jízdy kamery, kdy počátek je vždy snímán z velké perspektivy k zvýraznění krajiny, uvnitř ní se skrývá bezvýznamný člověk (jízda uvnitř Coloradského kaňonu nad řekou, Aljašské záběry, především příjezd a závěr...) Penn se nebojí experimentovat, ale jeho režijní rukopis už je zažitý a dobře čitelný (místy mi některými scenériemi a záběry připomínal třeba jeho Přísahu), vkládá do něj mnoho symboliky (opasek...) a důrazu na pradávnou ritualizaci života... Nedílnou součástí působení snímku je vynikající hudba Eddieho Veddera z Pearl Jam. Jeho až folkový projev pouze s akustickou kytarou i jeho celková osobnost přesně zapadají do modelu příběhu a jeho vynikající texty mnohdy posouvají jeho vyznění dál... Casting je tradičně u Seana Penna bezchybný (vždyť je sám hercem), zvláštní uznání zaslouží ale především představitel hlavního hrdiny Emile Hirsch, který je fyzicky (alespoň podle závěrečné fotografie) podoben skutečnému Christopheru McCandlessovi. Penn skutečně neplácá do větru...natočil film, který postihuje nějaký hlubší proud v současné západní civilizaci, kde se ve své cyklicitě vývoje objevuje kdosi jako post-hippies... (v českém prostředí třeba ohlas ve Vorlově Z města cestě...) Happiness is real only if shared!(19.3.2008)

  • - V knize uvádí Krakauer dva faktory, které mohly přispět k McCandlessově smrti. Prvním mohl být jev známý jako "králík", což je vyhladovění v důsledku zvýšené činnosti. Dále Krakauer spekuluje, že mohl McCandless pozřít toxické semena (Hedysarum alpinum nebo Hedisarum mackenzii), nebo formu, která na nich roste (Rhizoctonia leguminicola vytváří jedovatý alkaloid swainsonine). Nicméně článek v Men's Journal uvedl, že rozsáhlé laboratorní testy potvrdily nepřítomnost toxinů v potravinách McCandlesse. Dr. Thomas Clausen, předseda oddělení chemie a biochemie na UAF, řekl: "Myslím, že lov a extrémní množství pohybu ho roztrhalo na kusy. Nenašel jsem žádné toxiny ani alkaloidy. Jedl bych to sám." Analýza divokého sladkého hrachu, vzhledem k tomu, že byl příčinou smrti Chrise (Emile Hirsch) ve filmu Seana Penna, ukázala, že žádné toxické látky neobsahuje a v celé moderní lékařské literatuře není záznam o někom, kdo by se otrávil tímto druhem rostlin. Nakonec bylo prohlášeno, že Christopher McCandless nenašel cestu z divočiny, nebyl schopen nic ulovit a vyhladověl k smrti. (Beastmaster4)

  • - Chrisov odkaz na autobuse znel v skutočnosti nasledovne: „S.O.S. Potrebujem vašu pomoc. Som zranený, na pokraji smrti a príliš slabý na to, aby som sa odtiaľto dostal. Som tu úplne sám. Nejedná sa o vtip. V mene Božom Vás prosím, zostaňte a zachráňte ma.
    Zbieram neďaleko odtiaľto lesné plody a vrátim sa dnes večer. Ďakujem. Chris McCandless.
    August?“ (Lucjen)

  • - Autobus patril spoločnosti Yutan Construction, ktorá od štátu získala zákazku na skvalitnenie ciest v okolí. Ponechali ho v divočine, aby slúžil ako prístrešok pre lovcov a zálesákov. Nachádza sa tam viac ako 30 rokov. (Lucjen)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace