Vzpoura v Seattlu

Nejsem si jistý, dalo-li se to natočit lépe. Přesto, jako film nepříliž výrazné(téměř žádný z herců neměl moc co hrát). Jako výpověď o dnešním světě, velice záslužné. Je nám předloženo, že světu vládnou bohatí. Což není nic nového. Ovšem mnohem důležitější je důraz, který film klade na to, že s tím příliž neuděláme. Můžeme se protestně postavit před vchod, kde se má uskutečnit sraz lidí, se kterými nesouhlasím, ale dostanu za to slzákem do očí a obuškem do hlavy.....ač je protestování v demokracii "povoléné"......tak si pak vyberte:-). To že se najde mezi protestujícími banda hovad, kteří si přišli jen něco rozbít a mezi policií pár sadistů, to už holt patří k lidské povaze......ale skutečnost, že můžeme povětšinou jen bezmocně přihlížet rozhodnutím těch co mají peníze, je trochu znepokojující. A proto je moc dobře, že to někdo natočil! (11.02.2009)

Pseudolevičácký blábol. Půvabná reprezentace zla v podobě anonymních tváří, které jsou zástupkyněmi mocností - Spojených států, Německa apod. a které buší do stolu při proslovu černého chudáka z nějaké africké prdele. Všichni ostatní jsou mírumilovné bytosti, co dělají svou práci (starosta, policisté .. ) případně to, co jim velí jejich lidská povinnost - v případě aktivistů. Samozřejmě bych málem zapomněl na toho jednoho filmového anarchistu/škůdce, co nejprve nasprejuje na skleněnou výlohu velké červené áčko a pak ji i s ještě nezaschlým nápisem prokopne. Ten je zlý. Takže si to shrňme - demonstrovat je dobré. Mlátit demonstranty a stříkat jim do očí slzák je také dobré. Ale nejlepší ze všeho je zůstat doma, protože se tím nakonec stejně vlastně nic nedokázalo a aspoň nedostanete na hubu. Tfuj! (17.03.2009)

Myslel som si, že si Stuarta Townsenda budem navždy pamätať len ako absolútne dokonalého Doriana Graya, ale mýlil som sa ! Ach, ako len veľmi som sa mýlil . . . Potlesk, úcta, nadšenie - pohnutie, zamyslenie, odhodlanie... Už ani nepamätám, kedy mi film, od ktorého som absolútne nič nečakal – lebo som o ňom vlastne ani nič nevedel – tak vyrazil dych. Ba vlastne hej – MICHAEL CLAYTON pred rokom a pol… Pre mňa je BATTLE IN SEATTLE zatiaľ rozhodne prekvapením roka ! Oduševnil ma v tej svojej krátkej stopáži a údernom deji tak, že by som si snáď zaraz obliekol kostým korytnačky a vyrevoval ako blázon priviazaný reťazou k stromu, alebo roztrieskal na kúsočky celú poondiatu posranú World Trade Organisation !!! (http://www.nekultura.cz/film-recenze/vzpoura-v-seattlu.html) (03.02.2009)

Pôsobivé. A to musel prísť ostrovan, aby poukázal na ďalšiu z čiernych dier, ktoré sa na ligotavom obale vysnívanej zeme objavujú čoraz častejšie. Naivná pointa celej protestnej akcie voči WTO mi ale vo filme pripadala ako úplne vedľajší artikel, len niečo, od čoho sa mal príbeh odraziť. Skôr som sa zameral na zápletku stretu ozbrojených síl a protestantov, jednotlivé postavy a ich psychológiu, ktorá vôbec nebola zle zvládnutá. Zle zvládnutá vôbec nebola ani nováčikovská réžia, dokumentárne vsuvky zapôsobili celkom slušným dojmom, pár minút slušnej akcie pridalo na obrátkach a keďže je film inšpirovaný skutočnosťou, nemôžem nič vytknúť ani záveru. 80%. (30.09.2009)

Klíčovou postavou Battle in Seattle je ta kterou představuje Isaach de Bankolé. Právě ta, spolu s lékařem bez bez hranic Rade Šerbedžiji, totiž nese zásadní motivace nejen demonstrantů v ulicích, ale i celého snímku. Šerbedžijův lékař je ale, přes jednoznačnou pravdivost všeho co představuje, poněkud příliš naivní, Bankolého politik za to ve zkratce dobře shrnuje přezíravý postoj WTO k zemím Třetího světa. A stejně jako dění v ulicích Seattlu je milníkem antiglobalizačním hnutí, odhodlání některých zemí Třetího světa nenechat se vydírat obchodními zájmy, které daly najevo poprvé právě v Seattlu, je milníkem mezinárodní ekonomické politiky. Kronika pěti dnů protestů které kolem jednání WTO film staví, je vlastně velmi konzervativní. Milostná zápletka, hodní, zlí a oškliví (demonstranti, WTO, policie), těhotná žena napadená těžkooděnci (což je sice klišovité, na druhou stranu i dost dobře možné: na záběrech za autentické Seattlu které si každý může na webu najít policie nikde nekontroluje jestli náhodou nebije náhodného kolemjdoucího nebo těhotnou ženu - tak to u takových zásahů prostě chodí), to všechno je konvenční a k divákovi přívětivé (user friendly). Což bylo nakonec nejspíš i Townsendovým cílem. Tvrdit ale proto, že je to jen levičká agitka, je slaboduché ze dvou důvodů. Za prvé ten kdo to tvrdí většinou nemá problém adorovat pravičácké hurá vojácké agitky typu Black Hawk Down. A za druhé proto, že jsou věci za které agitovat má smysl. Apendix k násilí: Je zajímavé, že někteří lidé nemají problémy s násilím ve válečných filmech, bez ohledu jak kontroverzní konflikt zobrazují, ale tady jim to přijde neobhajitelné. Zvlášť když Battle in Seattle je v tomto směru až úzkostlivě korektní a násilné demonstranty nepouští mezi své hrdiny a jednoznačně je odsuzuje. (11.01.2011)