Václav

Já už jsem Vejdělka po strašlivém ROMingu odepsal. O to víc mě s Václavem překvapil. V jistých místech správně dojemné, v některých vtipné a konec výborný. Vejdělek sice má v režii místy docela rezervy, ale tam kde to nestíhá Vejdělek, tak tam nastupují herci. Trojan je standartně vynikající, Budař exceluje a Vašáryová s Lábusem jsou také výborní. Navíc ještě Muchowa krásná hudba. Neříkám, že se jedná o nějaké české zjevení, ale v tom dnešním českém bahně je to rozhodně slušný nadprůměr.70% (05.04.2008)

Co na tom, že po Václavovi si občas štěknou jen Alíci a Bobíci; co na tom, že jde ve výsledku o úplně jiný film, než chtěli tvůrcit natočit (resp. než tvrdí, že chtěli natočit)... Vejdělek se blýsknul i před intektuálnějším (leč nekritickým) publikem, čeští diváci dostali na hraní další "tak trochu komedii" z Horního Balíkova a Ivan Trojan má dalšího Lva do sbírky...Čímž je mise vlastně splněna. (25.07.2008)

Václav je vesnický zaostalec, který ve svých čtyřiceti letech bydlí s maminkou v jedné domácnosti. Pro ostatní je k smíchu. Matka v něm však vidí dobráka s chlapeckou duší a odmítá ho umístit i přes nátlak okolí do ústavu. Celá vesnice má neustále opačný názor. Vše vyvrcholí střetem bratrů o lásku milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav putuje do vězení a matka žádá o prezidentskou milost. Ta je však ke vší smůle podmíněna peticí spoluobčanů. Tolik originality v jednom filmu a nakonec se to smrsklo v nereálné vyznění. Ivan Trojan je navíc jako Václav po celou dobu nepříjemně nesympatický a s jeho postavou nešlo vůbec soucítit. Nevím jestli to byl přímo záměr takto postavu vybalancovat, ale jeho pohnutý osud mně byl dost šumák, protože on si prostě svým chováním a postojem k okolí nezasloužil příliš velké sympatie. Ivan Trojan se mně v roli moc nelíbil a autentický výkon se přestěhoval k jinému herci a sice Janu Budařovi, který je jedním ze světlých bodů celkově nesympatického filmu s mizerným vypravěčským rytmem tolik charakteristickým pro Vejdělkovy filmy, který se navíc přes svůj televizní formá ani do kina moc nehodil. Mé hodnocení: 40% (29.03.2013)

Úvodní „afektovanost v seně“ mi úplně nesedla, ale postupně jsem si začal na hlavní postavu zvykat, brát ji takovou jaká je, sympatizovat s ní a naplno jí fandit. Václava litujete (tedy, jistě ne každý), jde o hrdinu dojímavého a takový je i film (stejně jako hudba Muchowa). U tohoto typu vyvolávaných emocí nezřídka hrozí, že se divák dojímá a najednou si začne uvědomovat, že je citově vydírán (nebo to ani nepostřehne). A určitý kalkul je zřejmě přítomný i ve Václavovi, mě to však nijak nerušilo, necítil jsem se filmaři citově znásilňován. A příběh mi nepřišel ani tak moc pohádkový (tedy, dění ve vězení působilo uměle a dovětek celkový dojem lehce pokazil, ale ne až tak moc, okolnost ohledně petice diváka zase vrátila zpátky do reality). Zřejmě nadhodnocuju, avšak film mě dokázal pobavit, nenudil a nabídl mi perfektního Trojana, takže to vidím na slušné 4*. (09.06.2014)

Je vůbec s podivem, že takovýto film jde do kina. Zábava přitom zamrzla na bodu mrazu a tak jediné na co lze nalákat je Ivan Trojan. Jinak pochybuji, že by na něco takového mohl někdo jít, když si uvědomíme, že oním režisérem, na kterého si již vypěstovávám alergii podobnou jako na Trošku, Olmera nebo Soukupa, je Jiří Vejdělek. Tedy autor, který vždy dokáže z poutavého námětu udělat nepoutavý film, který dokoukat je výkonem hodným nejotrlejšího diváka. Příběh samotný je dost nezajímavý, je to vlastně několik podivných scének, ve kterých zjistíme, že Václav je debil a co dál? Nakonec se posuneme do vězení, které do celého vyprávění absolutně nezapadá. Takže abych to uzavřel, film táhne skvělý Ivan Trojan, rozhodně zaujal i Jan Budař a pro mě vždy perfektní Emília Vašáryová a to je asi vše! Takovými filmy ve světě můžeme budit pouze smích, ale onen trpký, jenž nebyl záměrem! (10.05.2009)