Marley a já

Naprosto chápu, že některým lidem může připadat pětihvězdičkové hodnocení amerického romantického rodiného filmu za šílenost dovedenou do absurdna. Mě však tento film nečekaně oslovil. Přitom to bylo to poslední, co jsem od něj čekal, po shlédnutí traileru a plakátu. Jednou, až přijde správná doba, bych to všechno takhle chtěl mít. Krásnou a chytrou manželku, zdravé děti, velký dům na venkově a všudypřítomného ´labrapudla´, který všemi těmi rošťárnami dává najevo svou lásku. A všechny ty nepříjemné překážky, které život přináší, bych také rád zvládl. Třebas i lépe, třebas i jinak, ale taktéž úspěšně. Příběh je sice laděn nahořkle usměvavou smutnou notou, někomu to může připadat až přílišně emočně vyděračské, leč pro mě osobně se jedná o zcela reálnou sondu do života mnoho z nás. Schválně, jaký je váš plán? (13.05.2009)

Jak už to tak bývá, život nabídne leccos. Sympatická tragikomedie vypráví o jednom vykutáleném „nejlepším příteli člověka“, který prochází všemi zásadními změnami ve vztahu mladého páru novinářů. Původně bylo tohle štěně labradora oddálením potomka, záhy se stalo miláčkem všech, i když to dalo pořádně zabrat, protože „likvidátor všeho“ Marley (od Boba) se milému a poslušnému pejsku rozhodně nepodobá. Očekávaně se ale stane plnohodnotným členem téhle typicky americké famílie. Ač je newyorčan David Frankel seriálovým matadorem, filmovou jistotu prozatím postrádá (z průměru ho měla předloni vytáhnout sadistická Meryl Streep a Ďábel nosí Pradu – ale nevytáhla). Tvůrci některé linie trochu odbývají, působí rozutíkaně, jiné jsou psány tak, aby byly až moc dobře srozumitelné. Což je škoda, stejně jako fakt, že tu chybí průkazně hlubší emocionální napojení mezi Marleym a jeho páníčky!! Civilní herecká poloha svědčí jak Jennifer Aniston, tak Owenu Wilsonovi. Tihle dva s přibývajícími roky i dětmi proplouvají mezi jakž takž příjemnými dialogy, novinovým psaním dle měnících se priorit a životními pravdami, občas pobaví, občas citově vydírají. Knižní bestseller (na základě novinových sloupků) se asi musí dobře číst, film mi ale přišel spíše povrchní a uhlazený pro zámořské diváctvo!! Pod kůži se mi dostal tucet jiných, podobně laděných snímků!! Slzy jsem neronil, nebyl důvod.. (29.05.2009)

počůranej koberec, roztrhaná rohožka, díra u pergoly, okousaná lavička, díra v povlečení, rozkousaná záclona, díra u bazénu, z pantoflí se stala pantofel, díra uprostřed zahrady, okousaný plot, rozlitá voda, díra v pelíšku, chlupy všude, stopy v záhonku, neidentifikovaná kytka, poloviční trpaslík, díra u záhonku, stromeček bez kořenů.. koupě nových misek, roztrhanej obojek, koupě nových hraček, složenka na kousky... no.. nejen Marley ví jak své páníčky potěšit :) kdo by ale těm psím očím dokázal odolat?? když se k Vám přitulí a olízne.. rázem zapomenete na všechno, co psí nezbeda provedl :) ale teď k věci, prosím Vás, můžete mi někdo vysvětlit, jak se měří kliše a kýč?? to když už se jednou natočí film o psu.. tak další už má nálepku klišé?? Marley a já přesně ukazuje, že pes není bezstarostná záležitost, je jako dítě :) musíte se mu věnovat.. dát nažrat a vyvenčit mu opravdu nestačí :) dejte mu svoje srdce a on Vám dá na oplátku své.. to je přesně o co tu běží :) nádherný příběh, se smutným koncem, který mě teda jako citové vydírání nepřijde, je to život.. a tohle k němu patří, bohužel ;) odnesly to jenom 4 kapesníčky :) Pokud máte rádi pejsky a proti rodinné komedii nic nenamítáte, Marleyova rodina a jejich život Vás bude bavit :) 90% bez váhání :) P.S. pokud jste si nikdo nevšiml, film není vhodný pro děti do 12 let :) (04.06.2009)

„Zlato, ja sa síce smejem, ale myslím to vážne.“ Podobne, ako najlepšie športové filmy, ani najlepšie filmy o zvieratách nie sú o zvieratách: šport/zviera sú len šikovný prostriedok, ktorým tvorcovia hovoria o ľuďoch. Marley a ja nie je o psovi (napriek tomu, že je skoro v každom zábere). Je o nás, o tom. O tom, ako domáce zviera nenápadne (milimeter po milimetri) ovplyvňuje náš každodenný, stereotypný život. Našu súčasnosť. Našu budúcnosť. Bez toho, aby sme si to naplno uvedomovali. A keď umrie, umrie kus z nás. Výborne zrežírované TONY klišé, ktoré sú presne na tých miestach, na ktorých mali byť, aby to zapôsobilo (vrátane povinného, ale fantastického, finále). Rozpočet 60 miliónov, celosvetová tržba 244. (29.12.2010)

Lassie, Goro, jděte se zahrabat, tady je příběh opravdového psího hrdiny. Tenhle film je velké vyznání lásky všem těm chlupáčům, které máme často chuť zkopat za to, že nám počůrali koberec/rozžvýkali botu/tyranizují kočku/sežrali večeři/pozvraceli se pod stůl, ale kterým stejně nakonec odpustíme. David Frankel očividně miluje psy a dokázal svůj film naladit přesně na tu emocionální frekvenci, kterou cítíme ke svým "Marleyům". Jeho film zasahuje tam, kde má, ke konci dokonce citově vydírá (úspěšně, kapesníčky s sebou), ale těžko se na něj zlobit, protože některé scény jsou tak odkoukané ze života, že vám ty slzy do očí vstoupí samy: osvobozující scéna na pláži, kde zazní Lucky Man od The Verve (ta scéna mi nejde z hlavy, je v ní něco hlubokého, smutného a říkajícího o životě), Marleyho večer těsně před porodem jeho paničky, Johnovo loučení na veterinální stanici. Je to sentimentální, vyděračské, ale taky pravdivé, hořkosmutné, optimistické. Velké překvapení, které nedoporučuju cynikům. (11.03.2009)