Carrie

Docela zajímavý a napínavý horor, který se dodnes docela vymyká. Přestože napodruhé by už to asi nebylo ono, po prvním zkouknutí působí prakticky perfektně. Napínavý děj, který se rozvíjí hned od začátku a docela dobré herecké výkony. Kingovská jednoduchost a krátká stopáž nedovolují začít se nudit, což u třicet let starých filmů není samozřejmost. Carrie se povedla a má co nabídnout i dnes. Co chtít víc? (13.12.2009)

Zase jedna adaptace Kinga, která je sama o sobě dostatečně životaschopným produktem. Dějová kostra filmu je přímočará a prostá, avšak De Palmovi se povedlo maximálně sugestivně natočit stěžejní momenty. Okamžiky, které naznačují schopnosti titulní (anti)hrdinky, jsou podbarveny smyčcovým štěkotem alá Psycho - funguje to skvěle (zrcadlová scéna!), ostatně soundtrack a kamera odvádí skvělou práci v celém filmu. Psychologicky nerovná válka zakřiknuté a opovrhované Carrie s její nábožensky fanatickou matkou stojí především na skvělých výkonech Sissy Spacek a Piper Laurie. Trochu jsem litoval, že film neměl delší stopáž a nevěnoval domácímu teroru více prostoru; pokud si ale něco opravdu zaslouží místo v síni slávy, je to fatalistická plesová scéna. Lépe to natočit prostě nešlo, smekám. -----SPOILER----- Moment, kdy Carrie povstává jako anděl zkázy, zmáčená krví od hlavy až k patě, s šílenstvím ve tváři a hořící tělocvičnou za zády, je nezapomenutelný. Vydařený je rovněž závěr. Edit 22. 10. 2013 - po vidění nové verze s Chloë Moretz: Vzhledem k tomu, že jsem k Carrie psal článek a musel si zážitek oživit, musím říct, že De Palmův film prakticky nestárne - z dnešního pohledu je výborným extraktem kvalitní sedmdesátkové filmařiny, která se nebála kontroverze a explicitních scén (jeden by chtěl dodat alibistické rčení "na svou dobu", ovšem je fakt, že De Palmův film je otevřenější, než většina soudobé produkce). Navíc je výborně zrežírovaná, fantasticka zahraná a má boží kameru a hudbu. 9/10 (01.03.2008)

Ja osobne by som tento film nezaradil medzi horor, ale skor psychologicku dramu s nadychom thrilleru, pretoze Carrie v podani Sissy Spacek bola vlastne ponizovana spoluziackami a akokeby to nestacilo bola este aj tyrana fanaticky veriacou matkou. Dej ubieha trosku pomalsie, ale vo chvili, ked zacne maturitny ples sa to otoci na obrovsku dramu a v tej chvili reziser Brian De Palma dokazal posilnit napätie na maximum a na rok 1976 to musel byt urcite zaujimavy a vynikajuci film. Vo vedlajsej ulohe sa objavil aj mlady John Travolta a hudba mi niekedy pripomenula slavnu scenu v sprche z filmu PSYCHO (1960). Sissy Spacek bola nominovana na Oscara za hlavnu a Piper Laurie v ulohe matky za vedlajsiu ulohu, avsak ani jedna z nich Oscara nevyhrala, pretoze väcsie stastie mali Faye Dunaway za hlavnu a Beatrice Straight za vedlajsiu ulohu, obe za dramu NETWORK (1976)... 17.05.2010 ______ Sissy Spacek - (Carrie White) +++ Piper Laurie - (Margaret White) +++ Amy Irving - (Sue Snell) +++ John Travolta - (Billy Nolan) +++ Nancy Allen - (Chris Hargensen) +++ William Katt - (Tommy Ross) +++ Betty Buckley - (Pani Collinsová) +++ Produkcia: Brian De Palma +++ Hudba: Pino Donaggio +++ (17.05.2010)

Zatím netuším jaké budou možnosti remaku, ale originál se mě moc líbil. Atmosféra je ukázková, příběh netradiční a herci skvěle padnoucí do svých rolí. Navíc De Palma není žádný amatér a již tady naznačil své možnosti. Zlomová scéna s kyblíkem trvá snad 10 minut, ale přitom ani na moment nenudí. Kamera střídavě snímá jak šťastný pár, tak spiklenecké duo pod jevištěm. Do poslední chvíle je divák držen v napětí. 75% (12.12.2013)

"JÁ JDU, MAMI. NEMůŽEŠ MĚ ZASTAVIT A UŽ SE O TOM NEBUDEME BAVIT." Kingův první román, který se jako první dočkal zfilmování a jehož filmová podoba byla prvním velkým úspěchem Briana De Palmy (a naučila nás, co je to telekineze). Tenhle film mě kromě mnoha jiných věcí (např. pro DePalmu typických pečlivě promyšlených a naaranžovaných dlouhých záběrů a vynikající Sissy Spacek) vždycky fascinoval svým netradičním, nesmírně působivým použitím filmové krve. Ani v jedné z obou slavných krvavých scén není krev prolita násilně - ve sprše jde o krev menstruační, na plese zase o nastrčenou krev z prasete - a přitom vás pokaždé zasáhne mnohem víc, než kdyby stříkala z nějakého podříznutého hrdla. Protože tahle krev není jen nějaká hustá tekutina vypadající dobře na plátně, je to šarlatové stigma, které vás poznačí jako v obou případech hlavní hrdinku, symbolizujíce nejprve její proměnu v ženu a později ve vražedný stroj. Není možné, aby na vás krev, spouštějící se za idylické hudby po Carriině pihovatém stehně a unikající jí mezi prsty, nesmazatelně neulpěla a jako Carrii vám na plese neslepila vlasy a nevpila se vám do výstřihu, měníce vás před zraky všech z princezny zpátky v Popelku a následně v nelítostného anděla zkázy. Je to krev, kterou už ze sebe nikdy nedostanete. Za zmínku stojí také ironické pojednání náboženského fanatismu, viz. scény kdy matka ztluče Carrie knížkou s biblickými texty nebo Carrie matku ukřižuje. Jeden z nejdrastičtějších a nejsmutnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. (24.09.2005)