poster

Femme Fatale

  • Francie

    Femme Fatale

  • Slovensko

    Femme Fatale

Krimi / Mysteriózní / Thriller

Francie / Švýcarsko, 2002, 114 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    ***

    Příšerné vedení herců, které musí být částečně záměrné, ale mě takový záměr nezajímá a nebaví. Navíc je to bez jakékoliv přidané hodnoty - vždycky jsou podobné kompilační filmy, co zkoumají zvyklosti žánrů, na nějaké úrovni zajímavé, ale tady není nic navíc. Oproti dvacet let starému Dressed to Kill velký krok zpět. De Palmovi se podařilo nasimulovat béčko tak dobře, až se to stalo stejným nesmyslem jako kterýkoliv reálný brak.(27.9.2013)

  • DDT
    ***

    De Palma se tedy s nějakou logikou a alespoň minimální věrohodností děje vůbec nepáře. Nejhorší mi přišla mnohými opěvovaná úvodní krádež šperků v Cannes - takhle dementně a překombinovaně vymyšlenou loupež už jsem ve filmu dlouho neviděl (trochu to vypadalo jako nějaká nepoužitá scéna z "Mission Impossible"). Zbytek filmu byl sice také podivně splácaný, ale mnohem zábavnější (když rezignujete na přemýšlení). A závěrečný "prudký zvrat"? Ten je tak blbý, až je pěkný, takže mi z toho celkově vyšel nejkoukatelnější De Palmův film od "Carlitovy cesty". Podruhé bych ho ale vidět nemusel.(26.2.2006)

  • Shadwell
    *****

    Ačkoliv bývá Brian De Palma často přirovnáván k Hitchcockovi, v mistrovském díle Femme Fatale se se svým vzorem dost radikálně rozešel. Jistě, pořád tu máme spousty společných trademarků jako perfekcionismus, napětí, zdvojování, morbidní humor, silná vizuálnost, manipulace s divákem, voyeurismus atd., jenže Femme Fatale je nesmírně chytře zkonstruovaná hlavně po obsahové stránce, takže se poněkud příčí Hitchcockovu krédu hlásajícímu, že „jak“ je důležitější než „co“. Většina Hitchcockových filmů zní podle anotace hrozně hloupě, některé přímo otřesně, což ale není nikterak na závadu, protože Hitchcockovi šlo primárně o zpracování. Dokonce inklinoval ke špatným předlohám a vyjadřoval se nelibě o těch dobrých a složitých. Nenáviděl chytré mysteriózní filmy a scénáře, které klamou (mystifikují) diváky a vyžadují po nich intelektuální činnost, a místo toho kladl důraz na emoce vyplývající z napětí, které vyvolával tím, že poskytoval divákovi všechny informace – odsud vidíme, proč je tajnůstkářský Lynch přesný opak otevřeného Hitchcocka. A stejně tak odsud vidíme, proč je Femme Fatale, která je založená hlavně na intelektuální rekonstrukci značně zamotaného děje, tak anti-hitchcockovská. Důvod může být i ten, že Palma si k filmu sám napsal scénář, na rozdíl od Hitchcocka, který sice se scénáristy dost úzce spolupracoval, ale sám nikdy nepsal, takže nekladl tolik důraz na obsah. Tady je ovšem obsah vzdor prvotřídní formální stránce, která je pro Palmu typická, takřka vším. Tudíž i když většina lepších kritiků odmítá podrobné popisy děje jako zbytečné a příliš snadné, v tomhle filmu je to právě to nejtěžší. ____ Netvrdím, že jsem přesofistikovaný příběh pochopil, pokusím se nicméně o jeho sesumírování, snad to bude někomu vhod: (-spoilery-) Laura (zlodějka) je na začátku po loupeži drahocenných šperků zaměněna jistými lidmi za svou dceru Lily (sebevražedkyně). Záhy Laura usne ve vaně a ve snu prožívá budoucí život Lily ve Francii. Fakticky vzato zažívá podobnou vidinu i na úplném začátku při sledovávání noiru Pojistka smrti, díky němuž se dozví, co se stane se „špatnými holčičkami“, jako je ona. Klíčové je, že Laura je svým způsobem jen snem Lily (byť sní Laura, ovšem život Lily) a Nicolas (paparazzi) je zase snem Laury. Přesvědčuje nás o tom i název dokumentu o filmu: Dream Within a Dream. Podobně jako v Počátku tu tak máme několik hladin, konkrétně tři: Lily-Laura-Nicolas (ve skutečnosti však čtyři, protože si to všechno vymyslel a vysnil Palma, totéž však platí i pro Nolana). Banderas to údajně vůbec nepochopil a pořád nějak svou postavu inovoval, aniž chápal, že je jen snem Laury a reálně existuje pouze v posledních minutách, když ji zve na drink. Určitý paradox spočívá navíc v tom, že vždycky ten aktivnější je ve skutečnosti pasivnější - Nicolas, byt chlap a fotograf, je jen sen Laury a mrcha Laura je jen sen Lily. Druhým paradoxem či komplikací je fakt, že Laura zažívá Lilynu budoucnost, kdežto Nicolas sestavuje z fotek Lauřinu minulost (pro Nicolase je to sice Lily, ale ve skutečnosti je to Laura, která ve snu prožívá budoucnost Lily). Zásadní je samozřejmě vztah Lily a Laury, který není jen snivý, ale probíhá i v reálu v pokoji rodičů Lily. Odsud vidíme i důvod druhého twistu na konci - Lily odlétá do Ameriky, kde se seznámí s ambasadorem (a prožívá tak v reálu velkou část toho, co snila Laura), a Laura vyměňuje diamanty za peníze. Ten důvod, proč je může vyměnit a proč jsou oba černoši zabiti, je ten, že zachránila život Lily, když předešla jejímu zasebevraždění, a tudíž si zasluhuje odměnu – nejen peníze, ale i vykoupení.(3.8.2011)

  • Lima
    ***

    Fakt nevím, co si mám o tom myslet. De Palma je pořád režisér-hračička, ale tentokrát se pokusil i o scenář a připadá mi, že když ho psal, musel být permanenetně zkouřenej. Zápletka je hodně ujetá, ale celý film není nic proti závěrečným deseti minutám, kdy se to celý zvrtne a zároveň propojí v bizarní dějový veletoč. Mám pocit, že si De Palma udělal z diváků prdel. Nad výsledkem lze jenom kroutit hlavou a uznat, že takový úlet rozhodně stojí za vidění. A pokud byste nesdíleli můj názor, ještě je tu Rebecca, která má nohy dlouhý jak tejden před výplatou a režisér rozhodně jejími vnady nešetřil.(22.6.2003)

  • dr.fish
    ***

    Brian de Palma chtěl asi natočit svižný thriller o krádeži diamantů, ale povedl se mu nepříliš zábavný televizní film. Rebecca Romijn se párkrát svlíkne, což není špatné, ale Základní instinkt to holt není. Takže je to jen taková úvaha co by se stalo, kdyby se hlavní hrdinka ve zlomovém okamžiku rozhodla jinak...nic víc. 60%(1.2.2015)

  • - Hadí kostým z diamantů byl navržen a vytvořen zpěvačkou a herečkou Elli Medeiros, která v době natáčení chodila s De Palmou. (don corleone)

  • - Melanie Griffith přesvědčila svého manžela Antonia Banderase, aby roli přijal, i když není hlavní. Udělala to kvůli Brianovi De Palma, který jí pomohl na začátku její kariéry. (don corleone)

  • - Úvod filmu se měl odehrávat na festivalu v Cannes v roce 2001, i když je zde promítána premiéra filmu "East-West", který měl ale premiéru o dva roky dříve. Režisér filmu Régis Wargnier a hvězda filmu Sandrine Bonnaire hrají ve filmu sami sebe. (don corleone)