Jekyll

V soucasnosti odehravajici se horrorove ladeny sequel Jekylla & Hydea. Miniserie z produkce BBC, IMO hoooodne povedene, hodnoceni zatim po trech dilech (ze sesti?), pokud to bude nadale postupne gradovat stejne sikovne, tak to bude bez diskuze na plny pocet. BTW autorem scenare je drzitel Huga 2006 v kategorii "kratka dramaticka forma" (serialova epizoda) Steven Moffat. (10.07.2007)

První tři díly o něco slabší, ale druhé tři díly nezastavitelné. Po dějové linii špičkové a já se začal šíleným způsobem bavit. Neviděl jsem bohužel předchozí seriál, ale vůbec nevadí. Za to překvapení skvělé a rozdvojení osobnosti mě překvapilo. Závěrečný díl už je pastva pro oči, jen škoda že nebudou další. Uvítal bych je s otevřenou náručí. Seriál, který doporučuji.. (10.10.2011)

"Oh, DADDY!!" Steven Moffat je mistr scénárista a Jekyll pak jeho vymazlené dítě. Hned první desítky minut vyloží na stůl spoustu triumfů a stejně si tvůrci schovávají v rukávu mnoho dalších. Ze seriálu se od prvních minut stává dokonale strhující podívaná, která střídá černohumorné průpovídky s nervy drásajícími momenty a v čele všeho stojí nezastavitelný James Nesbitt. Ať už jako poctivý doktor Jackman nebo jeho nespoutané alter ego, bere jeho výkon dech v každé replice a ostatní (nejvíc překvapivě bezchybná Gina Bellman) mu vydatně nahrávají na každou slovní smeč. Nízký počet epizod je při téhle kadenci nápadů a zvratů vyloženě k dobru, přestože se díky němu jedná spíše o minisérii. Povinný zážitek pro všechny milovníky mysteriózna. (21.09.2012)

Michelle Ryan. Ona byla původním důvodem, proč jsem se na to začal dívat (a proč jsem to dodíval). Vídáme ji hlavně v prvních dvou dílech a pak zcela nesmyslně se odsune do pozadí... Nesbitt neni špatný, ale nějak mi do té role přesně neseděl. Obličej na to má, chování už je jiná věc. Určitě se jedná o seriál kvalitní, ale popravdě, jediné, co mě na něm zaujala, jak jsem řekl, je Michelle. Gina Bellman mi celou dobu byla protivná jak zaseklá čočka v oku. Hlavně má přišerný hlas... (26.07.2009)

Moffat si v Jekyllově případě nehrál na nic překvapujícího či šokujícího, co se dějové stránky týče, většina zvratů i zdánlivě překvapivých identit postav je dlouho dopředu odhadnutelná. Ale o to tu nejde. Ne, dal nám pouze a přesně to, co jsme chtěli (i když jsme to třeba nevěděli), a to dokonale ďábelského Jamese Nesbitta. Protože on JE Jekyll. Totiž Hyde. (09.09.2010)