Milionář z chatrče

Film, který se málokomu nezaryje pod kůži. Mě se tam teda dostal. Film, který mezi ostatními bombastickými hollywoodskými produkcemi působí jako outsider (už jen svým názvem) rozhodně takový není a doufám, že se to ukáže 22. února v Kodak Theatre. (31.01.2009)

Místy sice trochu zmatené, přeskakující z děje do děje, z jednoho období do druhého, takže je potřeba se trochu víc soustředit, aby člověk objevil souvislosti, ale jinak dost dobré a zajímavé téma o chudém chlapci, který se dostal do soutěže a podařilo se mu nemožné. Ale po všem co prožil, kdo by mu to nepřál? (04.01.2009)

Jsou filmy nabité hollywoodskými hvězdami a je to propadák. Na druhou stranu jsou i filmy, ve kterých hrají samí neznámí herci a při jeho sledování se nám tají dech. Takový je i Milionář z chatrče. Oblíbená soutěž hrajíci prim ve filmu, který již posbíral spoustu cen a ty velké ho jistě ještě čekají. Já jsem uchvácen hned dvakrát. Za prvé samotným filmem a za druhé samotnou soutěží. Přiznám se, že při jejím sleodvání jsem byl málokdy tak napnut jako v této zinscenované verzi. Pohádka o Honzovi, který se potloukal indickou chudobou, až jej nakonec láska přivedla k nečekanému a vlastně ani nechtěnému bohatství. Tak to máme přece rádi, protože skutečnost bývá často mnohem horší než podmínky dětí, do jejichž života můžeme těmito dvěma hodinami nakouknout. (10.05.2009)

"I já věděl, že to byl Amitabh Bachchan." Já se tedy nechci moc chlubit, ale neznám žádnou otázku, na kterou zní odpověď: Amitabh Bachchan. Takže 1.000 rupií nevyhrávám a pod vousy si mudruju něco o podvodu. Přitom evidentně stačilo znát pár odpovědí a čekat na přesně mířené otázky. Já bych je nedostal, takže to je asi důvod, proč se ten film točil o Jamalovi. Nechci vypadat nějak závistivě, ale mám pocit, že celé to bylo vykalkulováno příliš precizně na to, aby mě to bombajské bláto obalené v cukrové vatě nějak zvlášť zaujalo. Pro mě to zkrátka bylo dobré, ale rozhodně kvůli tomu nebudu vyzývat všechny trpící osmahlé hochy k tomu, aby se vydali do Evropy zajišťovat lékařskou službu, porodnost a pásovou výrobu Mercedesů. (07.02.2017)

Milionář si mě podmanil atmosférickou vůní Indie, tepající hudbou a neokoukatelným kukučem Dev Patela. Jenže vyprávění Dannyho Boyla připomíná automat na kafe, který mechanicky opakuje totéž několikrát za sebou. Průhledný koncept otázka-odpověď je vskutku velice primitivní a Boyle tím přichází o jakýkoliv moment překvapení. Milionář tak není ani trochu tajnosnubný či rafinovaný, což nezakryje ani dynamická kamera. Tvůrci však projevují mnohem víc citu pro videoklipové montáže, které jsou sami o sobě neskonale vypiplané, než pro samotné vyprávění. Zatímco Jamalovo dětství dokáže nádherně vtáhnout do svého světa, tak gangsterská historka stejně jako Milionář výsledný dojem jenom ruší. Naštěstí M.I.A. a její Paper planes jsou ve filmu učiněnou extází. (06.03.2009)

Suchařští cinefilové možná slintají nad "dokonalou precizností" Benjamina Buttona, já radši svižné filmy, kde to žije a dýchá, filmy, které dokáží ždímat emoce a mají skvělou hudbu. Danny žádný suchar není, byť je mu přes padesát. Díky moc za to! P.S. Ano, Milionář je pohádka. No a co? P.P.S. I podruhé mě to strašně bavilo a nevěřím, že je to jen tou úžasnou muzikou. P.P.P.S. Podle spousty komentářů je hlavní hrdina pasivní. Nevím, jak na to kdo přišel, a kdo to opisoval dál, ale buldočí vytrvalost, s jakou si jde Jamal za svou (milovanou) bych pasivitou rozhodně nenazval. (29.03.2009)

Nový počin Boylewoodu je zajímavou kombinací surového náhledu na šokující život dětí v chudinské společnosti zemí třetího světa ala Město bohů a milé naivity až lehkosti peříčka Forresta Gumpa. Vše navíc v originálním popkulturním obalu jedné známé soutěže, jejíž potenciál napětí je vyždímán do maxima. Slumdog Millionaire evidentně není žádnou náročnou studií /čehokoliv/, jedná se však o komplexní, svižný a sebevědomý film s kvalitním Boyleovým otiskem, u kterého se prostě NEDÁ nudit. Samotné vyprávění formou pravidelného přepínání časů mezi dětstvím (flashbacky), účastí v soutěži (nedávná minulost) a výslechem na policii (přítomnost) je poutavé a dostatečně sofistikované, ovšem vzhledem k určité "pohádkovosti" se bojím, aby po opakovaných zhlédnutích a hloubějším prozkoumání Milionář z chatrče náhodou neztratil něco ze svého počátečního kouzla (PS: což se nyní, po roce, potvrdilo). 8/10 (30.12.2008)

Kolem tohohle film use poměrně rychle nakupilo dost negativní energie - myslím, že to je v tomhle případě přehnané a některé výtky jdou až do extrému. Je to určitě pohádka, ale co se týče exploatace indické kultury - svým způsobem Boyle svou hyperaktivní režií exploatuje vše, na co se zaměří... Myslel jsem, že proto ho máme rádi. (12.12.2009)

Silný příběh, co si budeme povídat, ale nevím proč, přišel mi takový otrhaný, ochuzený. O co? Nevim, zase tak světoborný mi to nepřišlo. Asi proto, že takových příběhů už jsem viděla, slyšela. Ať si film užije své Oskary, určitě zasloužené, ale pro mě není výhercem v kategorii "Nejlepší film" pro rok 2008. To vyhrál jiný. (04.03.2009)

Ty cikáni jsou na můj vkus moc hlučný. Nikdy jsem to nedokoukal a to jsem to zkoušel snad 4×. Některý záběry slumů v Indii jsou docela zajímavý spíš z dokumentárního hlediska, tak za to dávám tu 1 hvězdičku. Jinak je to odpad. A to překvapivě i co se týče hudby, která jinak ve filmech od páně Bojla bejvá celkem slušná. (30.08.2011)

V tomto filmu je naprosto všechno. Láska, emoce, pohoda, drama, skvělý herci, scénář, vynikající soundtrack zkrátka vše, co by měl správný film mít. Skromně vyhlížející Milionář z chatrče, o kterém jsem před pár týdny neměl ani potuchy a od kterého jsem absolutně nic nečekal jsem dostal vrchovatou porci emocí, kterou jsem nenašel ani ve vyhlášených hollywoodských trhácích. Danny Boyle natočil po Sunshine další výborný snímek, který upoutá na dvě hodiny do křesla a budete si jen vychutnávat tu krásu a lidskost na filmovém plátně. Film který si se mnou pohrál jako kočka s myší. Jednou jsem se smál, podruhý dojetím skoro brečel. Pro mě druhý Forrest Gump. A po čase další přírustek do mé oblíbené TOP10. 100% (01.01.2009)

Na plný počet to nakonec není. Boyle se obklopil výbornými téměř neherci, oprášil své zkušenosti s běháním z 28 dní poté a v první polovině servíruje po audiovizuální stránce prakticky unikátní majstrštyk. Bůhví proč se ale v druhé polovině naprosto odkloní a pošle film.. Ne do háje, ale z jedinečného veledíla je najednou "jenom" vysoký nadprůměr... Což za stávajících okolností a s laťkou nasazenou do nebeských výšin bohužel bohatě stačí na to, aby ta jedna hvězdička šla prostě dolů... Mimoto.. finále vypočítavé, a rádoby dojemný konec mne nechal absolutně chladným, navíc, i když je relativně krátký, stejně sem měl chuť už už ho utnout, protože... na mě prostě nefungoval. Nevím... Možná jsem se namlsal všemi těmi nadšenými ohlasy a výkřiky o nejlepším filmu roku a jedním z nejlepších filmů vůbec, ale pro mě není Milionář z chatrče ani film, který bych si zařadil do své osobní Top... Takové Miliony na mě zapůsobily mnohem víc... (04.01.2009)

Prvá vec, ktorá stojí za pozornosť, je režisér filmu Danny Boyle (Trainspotting, Sunshine). Druhá vec je absencia známych hercov a treťou vecou je prostredie. Ktoré je aj napriek pár filmovým pokusom pre diváka stále exotické, zaujímavé a do veľkej miery nepoznané. Už samotný úvod filmu ma nenechal na pochybách, že mám dočinenia s niečím výnimočným. Kamera mi vyrazila dych a pripomenula mi (a nebudem vôbec preháňať) hravosť a nápaditosť najlepšieho westernu Vtedy na západe. Rôzne detailné zábery a všemožné nezvyčajné polohy kamery. Nevedel som, kam sa mám skôr pozerať a nadšenie vo mne z nádherných záberov bolo obrovské. Kameraman Anthony Dod Mantle (28 dní poté, Dogville, Poslední skotský král...) odviedol robotu, ktorá ani po viacerých pozretiach neomrzí a prajem mu náležité ocenenia. Veľmi ma zaujal aj príbeh, ktorý je podaný rozprávaním o svojich zážitkoch, ktoré smerovali k poznaniu odpovedí na otázky v kresle súťaže, v ktorej má hlavná postava Jamal nábeh na pekných pár miliónov. Chlapec však očividne nie je génius a tak je upodozrievaný z podvádzania. Film mi pripomína prostredím a krutosťou tamojšieho života Mesto bohov a svojím priebehom a udalosťami, čo Jamal zažíva aj môj najoblúbenejší film Forrest Gump. Zatiaľ prirovnania len k tým najlepším filmom, ale aj napriek tomu mám pocit, že filmu tým krivdím. Toto je totiž osobitý film, zážitok na ktorý sa nezabúda. Obrovská sila snímku tkvie vo vyvolávaní emócií. Cez chudobu, nedostatok peňazí , veľký neporiadok a náboženské nezhody si tí ľudia žijú v podstate šťastne. Nechýba im optimizmus a úsmev na tváry. Musel by som v tom prostredí stráviť istý kus času, aby som tú ich chuť do života pochopil. Film je vlastne takou oslavou života (občas veľmi krutého), v ktorom víťazí pravda, priateľstvo, láska a tiež aj osud (má to prvky rozprávky) . Zanechalo to vo mne celé dojem, ako keby som to prežil ja sám. Danny natočil viacmenej dokonalý film, s krásnou hudbou, bezchybnými hereckými výkonmi (nádherná Freida Pinto ako Jamalova láska Latika), v reálnom prostredí plnom farieb a skvelých nápadov a s pozitívne ladeným príbehom. Film si zaslúži maximálnu pozornosť!. 95%. Jeden z filmov roka 2008. (05.01.2009)

Nechápu, kdo k tomu seknul žánr komedie, tam opravdu nic takovýho neni, je to z 80% čistokrevný drsný drama připomínající Město bohů, který se odehrává na pozadí jako životní příběh a zároveň jako vysvětlení odkud načerpal znalosti na odpovědi kluk naprosto bez vzdělání, že se dostal až na poslední otázku v indickým chcete být milionářem. Občas ten příběh sice působí až trošku moc roztáhle, že už mě to přestávalo bavit, ale konec byl natolik strhující a osudově Doylem podanej, že se nemůžu ubránit plnýmu hodnocení, akorát jediný, co moje napětí v závěru malinko snižovalo, byl fakt, že sem poslední otázku prostě věděl, což je teda téměř neskutečný, kór když sem si při předchozích ani neškrt a byl ultimátně dutej, ale na druhou stranu je fakt, že by asi bylo smutný kdybych to nevěděl, jelikož to bylo opravdu lehký, ale ono o zodpovězení tý otázky nakonec ani nejde. Navíc herci perfektní a to jak dětský role, tak následně když ty dva kluci vyrostou a Freida Pinto (Latika) je superkrásná Indka (31.12.2008)

Finálová otázka, či získa Slumdog Millionaire prestížneho Oscara, mátajúca mnohých, má pritom veľmi jednoduchú správnu odpoveď. Chcete aj napriek tomu možnosti? A) Áno B) Napovedia výsledky Zlatých Glóbusov C) Nie D) Nie je to dôležité, pretože skutočnú kvalitu filmu neurčuje Oscar ale čas a diváci. D je správne. Neodolateľný, hlboko ľudský príbeh, ktorý si vystačí bez akýchkoľvek celebrít, nenásilne dojímajúci a v súťažných prestrihoch napínavejší ako poniektoré thrillery, Oscara na docenenie svojich kvalít skutočne nepotrebuje. PS: Ale napriek tomu ho získal. (31.12.2008)

Všeobecné nadšení z tohohle filmu mě dost silně odrazovalo a nebýt toho, že mi to doporučil nejlepší kamarád, asi bych si to nechal ujít. Ale nenechal a je to dobře. Vzdor až pohádkovému závěru (i když jak pro koho) na mě působil film dost opravdově a sympaticky, na čemž měl kromě skvělé Boyleovy režie a Rahmanovy hudby (jeden z nejlépe sednoucích soundtracků) i hlavní hrdina, který se přes své mládí celý film choval jako chlap. Nutno říct, že že kromě něj se dozvíme více pouze o jeho bratrovi (nejlíp napsaná postava), ostatní jsou tam spíš z titulu své funkce v ději. To ovšem bohatě vynahrazuje podle mě dokonale zachycené prostředí ulice a slumů, v nichž Jamal se svým bratrem vyrůstají. Celkově jsem někde mezi těmi, kteří se pro film bezmezně nadchli a těmi, kteří film tak nějak "z principu" odsuzují. Prozatím velmi dobré 4*. P.S. Že je Freida Pinto kočka přede mnou dokonce prohlásila přítelkyně. Tak na ní asi doopravdy něco bude :)) (17.05.2009)

(1001) To by musel být opravdu extra film, abych mu odpustila, že je to mišmaš stylů a témat. Takhle z hlavy si nedokážu vybavit žádný, který by se mi v tomhle "světaznaleckém" gumpovském stylu líbil. Tím míň pestrobarevný pes ze slumu, jehož obsah by se mi hodil maximálně do nějaké teen-komedie na muchlování potmě v kině. Kdybych prostě měla brát děj smrtelně vážně, tak si oči vypíchnu, protože pláč by nestačil. Navíc jsou mi veškeré postavy vcelku nesympatické, takže pěkná kamera a dynamická režie jejich potácení příliš nevytrhne. Nejvíc je mi líto, že sociální podtext etapy z dětství je utopen v následném pozlátku a celé její zařazení tím pádem působí jen nuceně soucitpudně, ostatně jako všechna příkoří, co se ušatému hrdinovi dějí. Docela dost prostoru je věnováno vykreslení vztahu dvou bratrů, ale ke konci je najednou hrc prc starší bratr ponechán na kusé koleji a rozjásaná lokomotiva valí vedle dál a její pasažéři v tom okamžiku zapomínají, že nějaký Samal kdy existoval, a hledí jenom na sebe. Čím se trošku utěšuji, že snad Danny tuhle šaškárnu chladnokrevně vzal, vykalkulovaně zamířil na oscarovou bránu a ironicky se šklebící vsítil. Jako kdyby Franz Kafka napsal telenovelu. (14.07.2009)

A je to tady. Bollywood je dlouhodobě na vzestupu, Indie si v posledních deseti letech hospodářsky velmi slušně polepšila a v zemi vznikla početná střední třída s kvalitním vzděláním a tím pádem i s většími požadavky na kvalitu filmového příběhu. Zároveň díky globalizaci začali bollywoodští producenti pociťovat potřebu prorážet na zahraniční trhy a bylo nutné přijít s trošku propracovanějšími zápletkami než byly původní bollywoodské kýčovité romance se zpěvy a tanci, které musely být pro euroamerického diváka zhola nestravitelné. Film Dannyho Boyla Milionář z chatrče v sobě kombinuje klasické bollywoodské motivy zahrnující romanci, akci, melodrama, ale zároveň je zprostředkovává západnímu divákovi a podává je díky špičkovému střihu, výborné kameře, castingu, hereckým výkonům a hudbě velmi přitažlivým způsobem. Z hlediska obsahu je to pro mě jen kýčovitá pohádka, vůči které bych mohl vznést řadu oprávněných výhrad, ale vzhledem k technické stránce si tři hvězdičky zaslouží. Milionář z chatrče není o tom, jaká je současná Indie a život jejích obyvatel, ale o tom, jak je chce režisér a potažmo divák vidět. Určitý typ pohádek, jako je Forrest Gump nebo Amelie z Mortmartru mám opravdu rád, ale Milionář z chatrče se na můj vkus bere moc vážně a snaží se dojímat tam, kde by byla na místě ironie. Nebudu zdaleka první, kdo si všimne zjevné vykonstruovanosti zápletky, kdy si scénárista a režisér vykládá pravidla hry, která má a musí mít celosvětově stejný formát, tak, jak se mu to hodí do krámu, a silně znásilňuje logiku. Celkový dojem: 60 %. Úspěch Boylova snímku svědčí o tom, že divák se chce stále dojímat a že příběhy, se kterými přicházeli scénáristi a filmaři v době 30.-50. let, se dají v upravených exotických kulisách recyklovat. S technickými Oscary nemám problém, ale nejlepší film roku není Milionář ani náhodou. Je to určitě slušné řemeslo, ale umění by mělo vypadat jinak. To už je daleko oprávněnější přidělení Oskara loňskému kousku bratří Coenových Tahle země není pro starý. (28.03.2009)

Příjemné překvapení. S puštěním snímku jsem dlouho váhal a pustil si ho až po "Oskarech". Měl jsem strach z přehnané romantiky, patosu a nereálnosti. Jenže film se, kromě konce, po celou dobu těmto atributům vcelku úspěšně vyhýbal. Režisér "zahrál na známé noty", ale přidal neobvyklé prostředí (alespoň pro mě), opravdu silný příběh a tajnou zbraň, a to v podobě neherců (pokud chcete, tak neznámých, neokoukaných tváří). Již zmiňovaný konec mě samozřejmě nepřekvapil (btw, docela by mě zajímalo na jaké filmy se dívají uživatelé, kteří prý netušili, jak to dopadne :-D), ale pan Boyle ho nad propastí patosu a přehnaného happyendu, k mému překvapení, dokázal udržet. Film hodnotím 4*, ale nemyslím to vůbec zle; nesnažím se jít proti proudu ani film shazovat, prostě jenom nejsem cílova skupina a režisérův příběh mě tolik nedostal, min. ne tak jako ostatní. Závěrem bych chtěl jen vyzdvihnout soundtrack; elektronická hudba ve spojení s indickou zní našemu sluchu možná trochu netradičně, neznámě, ale rozhodně chytlavě a já byl na výsost spokojený. (18.03.2009)

Stokrát lepší než Sunshine... a pro mě osobně první Boyleův film, který jsem si hned po prvním zhlédnutí uložil do paměti a zamiloval. Milionář z chatrče je sice pohádka, která je ke všemu psaná přesně podle učebnice scenáristiky a brzy spadne do epizodního stereotypu, jenže Boyle režíruje jako o život, Dev Patel je sympatičtější než tucet vykulených morčátek a jeho cesta za láskou, okořeněná parádními indickými lokacemi, je stejně tak napínavá, jako vtipná a zábavná. Konečně vím, komu budu na Oscarech držet všechny palce. David Fincher promine. (16.02.2009)