Bratři

Dánský originál a americký stejnojmenný remake mohou sloužit jako vynikající srovnání evropské a americké (míněno studiovou tvorbu, které přezdíváme Hollywood) kinematografie. Ta evropská bývá syrovější, nevyhýbá se kontroverzním tématům a je schopna je taky kontroverzním způsobem natočit. Ta americká totéž natáčí líbivěji a ulamuje hroty. Oba dva filmy jsou o vyrovnávání se s postválečným traumatem, ale zatímco ta dánská verze je ke svému hrdinovi nemilosrdná a ten nešťastník postupně ztrácí úplně všechno včetně naděje, americká verze je, jak já říkám, připosraná a nemá odvahu své postavy vmanévrovat do nesmiřitelného konfliktu. Rodinná krize je vyvolaná vlastně nedorozuměním a řešena chápavým způsobem směřujícím k odpuštění. Přesto bych tu Sheridanovu verzi nezatracoval, protože Dány sráží jejich lpění na Dogmatu 95. Jako každé dogma i tohle omezuje, zplošťuje a otravuje. Americká verze je prostě filmovější, barvitější a obsazená mezinárodně uznávanými hvězdami. Jakkoliv i tady i mám výtku, protože Tobey Maguire i Natalie Portman jsou tady příliš, jak to jen říct, sladcí a mladí na postavy, které mají hrát. Jako by chtěl producent tohle vážné téma prodat i americkým teenagerům. Natalie tady vypadá, že své děti měla ještě na střední, a Tobeymu, který má hrát staršího vyzrálejšího z obou bratrů, by slušela spíš role mladšího nezralého grázlíka. A ještě poslední věc, to, co Sheridanově filmu vyčítám v tomhle případě je možná způsobeno špatnou prací překladatele, ale jakkoliv dokážou být malé děti ve své lásce sobecké, to, čím eskalovaly rodinný konflikt, by v reálném světě nejspíš s největší pravděpodobností z úst nevypustily a ve svém věku určitě takhle neuvažovaly. Celkový dojem: 60 %. (31.08.2014)

[imdb: 7.4/10] | me: Výborná dráma plná silných momentov a citlivých miest. Dej je zaujímavý, ale herecké prevedenie je to, čo tento film robí výborným filmom. Ústredné trio je fakt skvelé. Natalie Portman je krásna, pôsobí veľmi žensky a nežne a celkovo dodáva filmu ten špecifický nádych (mňa si totálne získala). Maguire a Gyllenhaal hrajú výborne (aj napriek tomu, že Tobey je po telesnej stránke skôr dobrý spiderman ako mariňák je veľmi presvedčivý) a práve vďaka hereckým výkonom (hlavnej trojky) sú jednotlivé scény dostatočne emotívne a vypäté. Film tečie, prechádza z jednej polohy do druhej a dej sa vyostruje ... až do silného záveru. U mňa zanechal pocity, ktoré pretrvali. (4 a pol *) (07.04.2010)

Chvilku mi trvalo, než sem se rozhoupal k tomu, jestli si nejdřív pustit původní dánskou vezi a nebo tenhle remake, oboje má super hodnocení i dobrý herce, ale přece jenom tady hraje Natalie Portman, takže sem šel do amícký verze a nemyslim, že jsem prohloupil, drama to je fakt výborný, Toby Maguire s Gyllenhaalem skvělý a takový řek bych už herecky i vizuálně vyspělí, ale chyba tohohle filmu je podle mě v tom, že to co Maguire zažije v Afghánistánu divák vidí hned jak se to děje, neni žádný postupný odhalování, ani flashbacky, co se stalo, celej příběh pak v druhý půlce ztrácí sílu a jediná záchrana je pak excelentní, dramatickej a vyhecovanej konec. (15.01.2010)

Pre európskeho diváka je toto čisto teoreticky len zbytočné naservírovanie raz nakrúteného príbehu pre angloamerickú divácku obec. Ale len teoreticky, pretože fakticky remake prevalcoval originál: stačí si len porovnať počet hodnotení rovnomenného filmu od Suzanne Bierovej a tohto prekrúteného bratríčka na čsfd. Americká verzia valcuje severský originál takmer štrnásťnásobne. Stredoeurópske teritórium je totiž kultúrne pod vplyvom distribučných mágov, usmerňujúcich do tohto priestoru všetok potenciálne zárobkový produktový americký tok. A tak sa v kinách, na obrazovkách televízií aj na dvd uprednostnil, ako obvykle tento prevarený americký výrobok. Profesionálne bezchybná verzia sa vezie na vlne emočnej zhodnosti s predchodcom, no nedokáže sa zbaviť pachute poznania, že opakovaná dráma prestáva byť skutočnou drámou. Stala sa, vďaka jemným obrúseniam drsných výčnelkov originálu, čo sa týka vyznenia i formálneho spracovania, skôr jeho nejakou síce konzumne chutnou, no stále len instantou náhradou. (24.11.2013)

Chybí patřičná hloubka a Sheridan až příliš spoléhá na vyvolávání emocí skrze trochu kýčovitou kameru a líbivý soundtrack, nicméně parádní herecká sestava odvádí maximum (i děti) a jak vyústění v Afghánistánu, tak závěr na americkém předměstí vtahují do plátna a zároveň zarážejí do sedačky s mrazivostí chladících boxů od Algidy. 7/10 P.S.: Gyllenhaal potvrdil, že dokáže hravě přepínat mezi drsňákem a romantikem. Tedy že zvládá vše potřebné pro perské princátko. (07.02.2010)