Anglické jahody

Srovnám-li to s běžnou nedělní produkcí České televize, tak tento film, který se dokonce objevil v kinech, je bohužel velmi podprůměrný. Nevěrohodné postavy, nevěrohodné zdlouhavé dialogy, amatérské "kulisy", typický film, u kterého člověk musí dělat ještě něco jiného, aby se zabavil. Nemá smysl si cokoliv nalhávat, tohle se nepovedlo. Jediným kladem je výkon Viktora Preisse. (24.08.2009)

Film sa snaží zachytiť toľko dejových línii, že sa z toho stane nudný, nesúrodý kaleidoskop. Ale ak budete veeeeľmi trpezliví, na konci z toho zmätku vyjde trochu lepší výsledok, než by sa mohlo zdať po prvej hodine, ktorá má bližšie ku Kameňáku než k dráme. Pravdou je aj to, že osudy postáv sú málo realistické - vďaka čomu im ani na chvíľu neveríte, ale to, že film nie je kronikou reálnych udalostí, sa mi zdá najväčším pozitívom. Uvidíte totiž príbehy, ktoré sú odlišné od bežného pohľadu na 1968 rok (svine Rusi kontra národ jednotne vyjadrujúci svoj nesúhlas s okupáciou). No do kina by som na to nešiel, pretože aj najvytrvalejším divákom hrozí, že zaspia. Ja som to vyriešil tým, že som si film pozrel v 2 častiach a medzitým som sa prebral. Pre mňa 55%. (22.08.2009)

Vzpomínám si na jednu hodinu výtvarné výchovy, myslím, že v páté třídě. Bylo před Vánoci a my měli za úkol namalovat vodovkami velkého kapra. Tehdy jsem si řekl, že můj kapr musí být něčím výjimečný, když jich poté na třídní výstavce bude rovných třicet. A tak, zatímco všichni ostatní malovali kapra plovoucího zprava doleva, můj směřoval opačným směrem. "Ty vaše ryby plavou přímo na háčky!", posmíval jsem se tenkrát spolužákům. Jenže, víte co? Mně se ten šíleně inteligentní kapr díky malířským (ne)schopnostem roztekl. Což by ještě nebylo tak hrozné, protože rozmazaných šupináčů viselo na nástěnce hned několik. Ale jakému rozmazanému kaprovi se budete smát jako prvnímu? Některému z devětadvaceti mířících vlevo anebo jednomu jedinému hrnoucímu se doprava? Co tím vším chci říci? Inu, že touha být odlišný se ještě nutně nemusí slučovat s úspěchem. (27.12.2011)

co taky lze čekat od režiséra,jehož největším úspěchem je režie dementních VKV.neskutečně zabitý potenciál,utopený kvůli naprosto příšerné a mizerné režii,odporně hrajících i vypadajících herců,kteří jsou tak nesympatický,že byste jim neprodali ani kolečko salámu.mizerně poskládané komediální drama,které není ani komediální a ani dramatický,sorry ale když celý film je úplně vohovně,nezachrání te to tím,že na konci zabijete malé dítě,tím to tvůrci pohřbili ještě hloubš.tento film nedosahuje ani televizní kvality,natož se opovážit dát do kin.jedinou hvězdu dávám za skvělého viktora preisse,který drží film těsně nad hladinou odpadu. (01.01.2010)

Takže, čo sme to tu všetko mali ? - ťažko už aj pospomínať pár hodín po pozretí - chlapčisko na ceste do Anglicka na zber jahôd, ktoré už asi nie sú, takže možno jabĺk, a to práve v prešťastný deň 21. augusta 1968 . ., jeho neveľmi pohľadná slečna, ktorá sa vyspala s niekým druhým a čaká dieťa bez možnosti potratu, zo desať Rusákov, ktorí zastupujú okupačnú armádu, väčšinou dosť komických cucákov, ktorých sa bez zbrane nezľakne ani dieťa, jeden z nich, ktorý dezertuje, hrá sa na básnika a inak je to dosť veľký lúzer, ktorý neprestane otravovať zaľúbencov na chate svojim táraním a vysnívanými ilúziami, kulisy z natáčania amerického vojnového filmu MOST PRI RAMAGENE, vďaka ktorým je všade v okolí hromada replík zbraní, rodinka s babkou komunistkou, tatkom vyťahovačom a matkou hysteričkou, starosti so sexom a atmosféra starých letných dní, veľkolepé plány na emigráciu u jedných a hrdinský odboj u druhých, všetky dokonale fušerské, trocha toho seriálového bedákania o ničom a potom dokonca aj mŕtve dieťa . . a hlavné politické udalosti z archívnych záberov. Ako jedno z tisícov rodinných pozadí "veľkej" histórie, keď vlastne nikto poriadne nevedel čo sa deje a ako sa zachovať a veľa rodín sa s udalosťami muselo vysporadávať po svojom, som od režiséra kreténskych seriálov čakal veľkú zlobu, ale výsledok ma vlastne celkom príjemne prekvapil. Televízne kulisy a podmienky natáčania s neveľkým rozpočtom sú zrejmé a nevadili mi, no a fakt, že príbeh ide doslova od buka do buka zapríčinil, že som až do konca skutočne nevedel, kam to vlastne celé dospeje. Takisto sa nesplnili predpoklady o prílišnej tragickosti a hlúpej sentimentalite, pretože film je ľahký a proste si to len tak mladícky, ako proste decká v lete niekam nevedno kam, vykračuje, nedá sa ani veľmi odhadnúť, do akej miery bola chvíľami až parodickosť zámerom a všetky tie ingrediencie pospolu spôsobujú, že človek začne nad tou slávnou okupáciou a možno aj celým socializmom premýšľať, či to bola viac tragédia, alebo len taká fraška. (16.11.2008)