Poslední údolí

Michael Caine krásně shrnul dvě věci. Zaprvé, že válka je naprostý nesmysl a vraždí se jenom proto, že se vraždí, protože jiný smysl to nemá. A zadruhé, že Bůh je jenom zkurvená vymyšlená karikatura, která kdyby existovala, musela by zákonitě okamžitě zabít úplně všechny, protože to jsou šílení zmrdi. 70% (22.08.2017)

Podobenství o válce a moci nad člověkem, které se dá dosáhnout silou nebo myšlenkou. Jedno z nejpřesvědčivějších vylíčení nesmyslnosti války o víru s výborně obsazenými herci a zvládnutým prostředím. Škoda, že si Clavell sám nezrežíroval svou první a nejlepší knihu Král krysa. Podle kvalit Posledního údolí by to zřejmě dopadlo lépe, než sice dobrý, ale za knihou daleko zaostávající film. (25.06.2011)

Velká studia se nikdy pečlivostí, pokud jde o historické reálie, nevyznačovala a to se dá vztáhnout i k Poslednímu údolí. Spousta detailů, ale i zásadnějších věcí ohledně myšlení a konání postav trpí ahistoričností, je to zkrátka scénáristův konstrukt ve stylu "to se bude v 2. polovině 20. století dobře prodávat a vzbudí patřičné emoce, tak to tam strčíme". Jen čistě namátkou důstojník by se ke své faktické pozici ateisty veřejně v době náboženských válek a hranic s kacíři nepřiznával - už jen proto, že by ztratil respekt u svých podřízených a dal do ruky mocnou zbraň svým soupeřům o nadvládu nad vesnicí. Přesto všechno patří tento film k tomu výrazně lepšímu, co v oné době na historické téma vzniklo. Protiválečný étos je zřejmý, ve snímku jsou zajímavé postavy a dramatický konflikt funguje. Střetnutí víry a politické moci na jedné straně, stejně jako konflikt idealismu a cynického pragmatismu, přináší filmovému fanouškovi spoustu zajímavých scén a katarzi. Navíc má film v podobě Michaela Caina a Omara Sharifa i hvězdné herecké obsazení. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že náš Karel Zeman dokázal ve své Bláznově kronice válečné běsnění zobrazit za zlomek nákladů filmařsky objevněji, s nadhledem a humorem. Na druhé straně, James Clavell vyšel vstříc příznivcům dobrodružné podívané a do svého snímku začlenil nejen řadu šarvátek žoldnéřů, ale i krvavou bitvu o velké město. Celkový dojem: 75 %. (24.06.2011)

Jeden z nejlepších filmů na téma nesmyslnost válek a hloupost náboženství. Toho náboženství a jeho odsuzování je tam tolik, až jsem tomu na ten rok výroby ani nechtěl věřit. Hodně nadčasový film se skvělými dialogy a psychologickými rozbory. Škoda jen toho bledýho Sharifa, který tu vypadá a hraje jak zombík. (04.09.2011)

Abych řekl pravdu, skoro polovinu věcí ve filmu jsem absolutně nepochopil a nemyslím si, že by to bylo mojí debilitou, spíše nezájmem tvůrců nezasvěcenému divákovi cokoliv vysvětlit. Nejvíce rozpaků jsem pak zažíval tehdy, kdy evidentně zuří válka mezi protestanty a katolíky, naše ústřední vojenská jednotka je složená z obou skupin (obě ortodoxní) a neváhá zabíjet naprosto kohokoliv (včetně vlastních lidí) + vypalovat svoje vlastní kostely, ale zároveň se bouřit při představě, že by v jimi obývané vesnici byl kostel jen jedné skupiny, případně skoro položit život za posranou sochu, kdy se jim nelíbilo, že byla přesunuta o deset metrů dál (zajímavý kontrast s faktem, že vypálit vlastní kostel do základu jim proti srsti evidentně nebylo). No, ale vzhledem k tomu, že film je spíše dokonalou protifanatickou záležitostí než válečným filmem a vytvořili ho zjevně zdravě uvažující ateisté, dávám tomu 4*, ve kterých se odráží i herecké a filmové kvality a celkový kladný pocit z dobře strávených dvou hodin. 80% (19.10.2012)