Philadelphia

Pomerne dlho mi tento film unikal. Bol som naň zvedavý nielen kvôli režisérovi Mlčania jahniatok, ale aj kvôli dvojici dobrých hercov, z ktorých ma osobitne Tom Hanks ohromil tým, čo je schopný kvôli vierohodnosti stvárňovanej postavy vykonať. Springsteenovu skladbu poznám už dlho a problematika AIDS (homosexuálnej scény) má dnes iných charakter ako pred tridsiatimi rokmi. Na problematiku chorých na AIDS, ebolu alebo napr. na schizofréniu mám jednoznačný názor. Postihnutí aj ohrození majú svoje práva. A z konfliktu týchto práv má prednosť to, ktoré nie je možné zneužiť napr. nedbalosťou alebo z iného dôvodu. Preto boli obavy Andrewových kolegov pre mňa pochopiteľné. Ľudia si počas chrípkovej epidémie nasadzujú rúška, váhajú, či prijať ruku podanú ruku psoriatikom a pod. A AIDS je smrteľnou chorobou. Preto prepustenie Andrewa nepovažujem za zlyhanie vedenia firmy, ale za zlyhanie legislatívy, ktorá nedokáže účinne chrániť ľudí pred touto chorobou. Rovnako, ako považujem za zlyhanie systému, keď z uzatvorenej psychiatrickej liečebne prepustia schizofrenika s balíčkom liekov a nádejou, že ich bude pravidelne užívať. (16.11.2014)

(1001) Zvláštní, už od prvních tónů jsem věděla, že se mi tohle líbit nebude. A jakmile vešel na scénu žovielně žertující, život plnými doušky hltající Tom Hanks, bylo to definitivně potvrzeno. Já toho chlapa prostě nemám ráda a dalo by se říct, že mi svou přítomností znempříjemňuje a otravuje každý film, kde se objeví. Za jedno mi není sympatický jeho styl herectví, za druhé mi není sympatický on sám a taky máme zcela evidentně absolutně odlišný vkus, protože si vybírá role přesně takových týpků, se kterými bych se nikdy nemohla ani nechtěla kamarádit - a většinou ani nechtěla koukat na filmy, ve kterých vystupují. Kdybych měla demonstrovat, proč bych s Andy Beckettem nešla na kafe, tak proto, že lidem diktuje, co si mají myslet, když poslouchají hudbu. Tedy, tolik nenávistných vět a to jsem se ani nevyjádřila k obsahu filmu. Nemám ráda filmy, které se mě snaží přinutit někoho litovat. K tomu mám dospět sama, oni mi to nemusí říkat! Nedívám se na někoho skrz prsty proto, že by byl homosexuál, ale zase jenom kvůli tomu, že je, ho nezačnu ultimátně milovat. Myslím si, že bych klidně mohla umřít, aniž bych viděla tento film. (09.08.2010)

Je s velkým podivem, že Jonathan Demme po sobě natočil dva výborné snímky a pak se jen babral v průměru. Sice je cítit ten americký nános, i tak je Philadelphia nesmírně silný kus. Jeden prožívá radostné chvíle (narození prvního dítěte), druhého nemoc připravila o vše kromě víry ve spravedlnost. Dva právníci, kteří se sejdou u rutinního případu. A po několika měsících se u soudu setkají znovu, jeden už jako klient. Drama o zaslepenosti systému a jedné „společenské smrti“ je (ač chceme či nikoliv) lehkým kalkulem, je hodně černobílá a jednostranná, ale na druhou stranu s ohledem na rok vzniku velmi odvážná. A výborně odrážející atmosféru doby. Postavy jsou jasně rozdělené na ty hodné a ty zlé, chvílí na patetická vyznání je dostatek. Samozřejmě vyjma skvělého Hankse (první životní role) zaujme i nenásilný přerod Denzela Washingtona, který má naivní představy o homosexuálech a posléze boří zdi xenofobie. Je mi jasné, že ono úsilí o idylickou harmonizaci nebude sedět každému, jako celek tu však máme stále aktuální a působivou látku, která patří k tomu nejlepšímu z první poloviny devadesátých let. (23.12.2014)

Po špičkovém jehňátkovém krimi natočil Jonathan Demme vynikající drama o diskriminaci homosexuálů v řadách soukromé právnické firmy. Netajím se obdivem k Tomu Hanksovi, ale to co předvedl v tomto filmu je opravdu mimořádný výkon, který ocenili snad všichni, kteří film viděli. Závěrečná scéna při které zní pouze úžasná stejnojmenná skladba Neila Younga mě vždycky totálně dostane. Také si dodnes pamatuju předávání Oscarů a účast obou nominovaných za píseň (Young a Springsteen). Spontánní potlesk ve stoje všech hvězd při příchodu Springsteena v džínách na podium, to byla chvilka na kterou se nezapomíná. (18.04.2003)

Kvůli čemu si zde tahle nezajímavá soudní pře vysloužila takovéhle pěkné hodnocení opravdu ne zcela chápu. Od samého počátku jsou karty jasně rozdány, všechno může skončit pouze jedním možným koncem, přičemž cesta k němu bohužel není nijak extra zábavná nebo strhující. Já zkrátka nemám tyhle "poučné" filmy (z nichž se stal časem prototyp oscarového kandidáta) vůbec v lásce. (05.07.2010)