G. I. Joe

Terno roku pro milovníky sraček z ranku "tak špatné až je to geniální". Záležitost, u které výpis všech bot a nelogičností zabere více místa než celý scénář. Navíc to má solidní guilty pleasure oporu v totálně mimózním dabingu. Universum kde se devadesátdevět procent z dvaceti rovná číslu devatenáct, kde se promenáduje Fantomas (vlastně hned dva), kde se z letadla katapultujete pouze za pomoci keltštiny, kde se nahánějí parchanti pod ledovou čepičkou a kde se přesný čas spolu s místem výskytu určuje zásadně dle výšky a tmavosti stínu... No, takový umělecký počin prostě nelze nemilovat. O twistech v soap operových vztazích, že by z nich i slepé Esmeraldě oči z důlků vypadly, raději ani nemluvě. Být na závěr ještě věta "Duku, jsem tvůj otec!" tak jdu na plný počet. PS: Ne zase až tak skrytá reklama na Pilsner Urquell potěšila. (06.08.2009)

Neskutečná blbina a hovadina, obsahující takové množství nesmyslů, že už jsem je ke konci filmu sotva všechny stačila sledovat a registrovat. Ale... tahle neoriginální hovadina je ale naštěstí neuvěřitelně zábavná, takže skoro dvě hodiny stopáže utečou jako nic a přes všechna klišé dokáže hezky poctivě po americku pobavit. (23.07.2012)

Existují pohádky, které pobaví děti i rodiče a dávají dokonalý smysl, ať už jsou dějově zamotané jakkoliv. Perfektním příkladem může být právě Star Wars. Pak jsou pohádky, které nemají smysl i když je v každé druhé větě vysvětleno, co se řeklo v té první. Tyhle pohádky jsou určené pouze pro retardované děti (čti američany). A přesně takový je G.I.Joe. Od začátku filmu si říkám v duchu WTF! Se nedivím, že američané patří mezi nejblbější národy světa, když jsou vychováváni na takových hovadinách (omluvte můj slovník). Když přimhouřím oko, tak by se mohlo jednat o parodii. Podtitul Scary movie 5 by sednul. Parodie na Iron Mana, Star Wars, Spider-mana apod. se objevovaly na každém druhém filmovém okénku. Ať už to bylo záměrně nebo se to prostě nepovedlo (k téhle verzi se po předchozích Sommersových filmech přikláním), přeci jen G.I.Joe diváky pobaví. Sice odcházíte z kina s úsměvem na rtech, ale nevíte, co si vůbec o filmu myslet. Proto dávám jednu hvězdičku, člověk by měl ze sálu odejít s čistou hlavou a něco si z toho vzít. Já odešel a mám pocit, že to spíš vzalo něco ze mě :) (05.08.2009)

Sommersův comeback teda neni zrovna extra parádní, ono totiž nejenže akce, kterou mohutně nepodporuje uspávací soundtrack, má hodně proměnlivou kvalitu, přičemž se to častěji pohybuje v těch nižších kvalitativních hodnotách a jediná opravdu hustá a trikově namakaná akce se koná v Prahopaříži, ale ještě k tomu se přidal otřesnej scénář, kterej musela psát snad retardovaná krůta po lobotomii, je fakt neskutečný, co se tu plodí za strašný hnoje a příšerně nevtipný hlášky. Navíc většina postav jsou nudný charaktery a hlavní borec Tatum toho moc nepředvede, ale v porovnání s "arcizáporákem" Christopherem Ecclestonem to bylo ještě slušný a když už sem se teda neměl čeho chytit a začal se nudit, tak Marlon Wayans tu a tam je vtipnej, ale taky né moc často. (01.10.2009)

Lucasovsko-bondovské dobrodružství v uvědomělém a sebereferenčním digitálním kinu atrakcí, které pro mě osobně bylo velice opojné všeprostupností prostoru - nejenom na poli jedné scény, ale i v návaznosti scén mezi sebou. Nejde o vyprávění a originalitu, nýbrž předvádění možností média, vytrhávání diváka z ponořeného sledování a okázalou digitálnost, u které není podstatné, jak kvalitní triky jsou, ale kolik jich je; o rychlost až uspěchanost, kdy se žene neustále kupředu - k další atrakci. Zatímco předchozí sommersovské blockbustery byly pozoruhodné co do práce s časem, kdy ignorovaly jakoukoliv kauzalitu a byly plné elips, monstra se měnila v rámci jednoho dlouhého záběru a ne několika; tak jeho celovečerní verze animovaných a seriálových dobrodružství vyniká v práci s prostorem, který nezná hranic - postavy prolétávají či se propadávají skrze různé plochy, z podzemní a podmořské základny míří všemi směry, protože nic není uzavřené, analogicky se spojuje podmořský a nadzemský svět mezi záběry a celými scénami. Uvědomělost je patrná na holografických postavách, které procházejí stolem a lidmi, nic není neprůchodné. Nevidět film s dabingem a neuvědomovat si náborovost, přičemž ta je o to úspěšnější, čím lépe je výsledek natočen či vyrenderován, šel bych nejspíš na plný počet. 9/10 (27.08.2009)