Orphan

Musím sám sebe pochválit. Já totiž režiséra španělského původu Jaume Collet – Serru po remaku Domu voskových figurín rozhodně neodepisoval. I ten vznikl pod ochrannými křídly společnosti Dark Castle. Ta vyprodukovala už slušnou dávku hodně nepřesvědčivých hororových thrillerů (Gothika, Loď duchů), tentokrát má ale našlápnuto k solidním číslům. Režisér hned od začátku mnohem lépe pracuje s budováním charakterů i samotné atmosféry. Manželství Kate a Johna prošlo řadou zkoušek. Tou nejbolestivější byl potrat holčičky, na kterou se oba těšili. Kate sáhla po flašce, John po lákadle nevěry. Adopce má rodinu, jejíž součástí je i syn Daniel a hluchoněmá dcerka Max, opět dostat do harmonie. Jenže ušlechtilá a velmi inteligentní holčička, která má na první pohled chování princezny, uvnitř skrývá opravdové terno zručné manipulátorky. Černovlasá potvůrka naštěstí nepatří mezi ty mimózní holčičky z japonských předělávek. Tahle má totiž neuvěřitelný tah na bránu, což Kate i jeden nevinný holub velmi brzy odhalí. Zvraty, které se postupem děje dostávají na povrch, jsou naštěstí z těch povedených, nepředvídatelných, stejně jako pointa. Sic není nijak geniální, ale divákovo srdce potěší. Španělský tvůrce si zaslouží pochvalu zejména za odvahu, s kterou do projektu šel a za inteligentní ražení, které neuráží diváka. Jako vždy okouzlující Vera Farmiga a přesvědčivá Isabelle Fuhrman pak svým herectvím vtáhnou do děje, z kterého i přes svou relativně přepálenou délku nejednou zamrazí. (06.01.2010)

A ona vypadala jako taková malá, pěkná, nevinná holčička...Btw, mně ta závěrečná pointa s odhalením Esther překvapila a líbila se mi, to bych spíš haněl jiné současné horory za vykrádání již použitých motivů. Co srazilo výsledný dojem byl bohužel klišovitý a ne moc realiasticky vyznívající konec (hlavně scéna u zmrzlého rybníka), ale jinak snad kromě delší stopáže (ikdyž těch prvních 20 minut na druhou stranu napomohlo dobře se seznámit s postavami) nemám co vytknout. Naopak, mimo již zmíněnou pointu musím určitě vyzdvihnout výborné a přesvědčivé herecké výkony (Isabelle Fuhrman vtiskla život jedné z nejzajímavějších záporných postav, bravo!), pak samozřejmě zvukovou stránku, kameru a takovou chvílemi možná nenápadnou, ale ke konci gradující, atmosféru. Viděl bych to na solidní 4*. (08.03.2010)

Esther. Na první pohled líbezná, milá, způsobná a nadaná dívka, velmi slušně vychovaná, která je na svůj věk až neuvěřitelně vyspělá. Jenže ona je jiná. Zvláštní. A to nejen svým způsobem chování či oblékání. Jeden z nejoriginálnějších thrillerů, jaké jsem kdy zhlédla. Film, který v podstatě vlastně vůbec není hororem, ale i přesto na Vás tak bude působit. Zvláště díky mysterióznímu nádechu a atmosféře. Během něj budete neustále přemítat nad tím, co je ta malá, černovlasá holka s opravdu "vytříbeným" vkusem, zač. Jistě Vás budou napadat různé verze vysvětlení její existence, buďte si však jisti, že se zcela mýlíte. A to zatraceně hodně. Závěrečná pointa je zcela nečekaná, překvapivá a nastane poměrně rychle, takže Vám možná bude chvíli trvat, než si ji v hlavě uspořádáte a vyjasníte. Největším plusem tohoto snímku je bezesporu nová herecká tvář v podání Isabelle Fuhrman. Ta naprosto skvělým a nezapomenutelným způsobem ztvárnila to podivné, manipulativní, sadistické děvče s culíčky. What a little evil b*tch:) Celkový dojem mi mírně kazilo jen pár, příliš klišovitých, závěrečných scén. Jako příjemným aspektem se zde jeví mini, avšak velmi zásadní rolička Káji Rodena, která trvá snad jen pár minutu, ale zato se Vám od něj dostane klíčového rozluštění. Zapomeňte na Samaru a ostatní černovlasé hororové potvory. Teď je tu Ester. A raději si na ni dávejte velký pozor. Něco s ní totiž není v pořádku... "I have a surprise for you, Mommy!" (29.10.2009)

Je to výjimečná holčička….. Kterou se nevyplácí provokovat. Prvních 30 minut se vlastně není čeho bát. Snad jen dokonalosti dívenky. Takový normální film ze života rodinky se třemi dětmi. Později mě ten smrad začíná pěkně votravovat. A nejen ona! Ale zpočátku převládají klady. Oceňuji stupňování napětí i ve scénách, kde vlastně o nic nejde. Ale když začíná jít do ,,tuhého“ a dětské hry jdou stranou, musím si opakovat, že horor má provokovat a že udělat z Johna idiota je záměr. Bohužel si to musím říkat velmi často, zvlášť, když se k Johnovi přidávají i ostatní. A tak zjevení K.Rodena působí dvojnásob sympaticky. Má totiž dobré zprávy. Teda jak pro koho. Jasně že je zajímavé, jak ta malá bestie dokáže manipulovat. Ale je to díky kreténismu ostatních. A to mi vadí. Kdybych to býval věděl….. Proto bych místo Sirotka doporučil raději celý Sirotčinec! A ještě jedna rada: Když sirotka, tak ne z Ruska! PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Absolutní souhlas s DaViD´82. Je to výjimečná holčička… (30.10.2009)

SPOILERY! „Hovorili ste, že s ňou nie sú problémy.“ – „Nie sú. Problémy majú ľudia okolo nej.“ Zo začiatku som sa nechal s chuťou unášať príjemne pomalým tempom, atmosférou rozčľapkanej zimy, sústredenými hereckými výkonmi (Peter Sarsgaard), klavírom a psychologickým príbehom o poničených rodičoch a ich adoptovaných deťoch. Bohužiaľ, scenár sa čoskoro nečakane zvrtol (v Columbovi sme tiež poznali identitu vraha od začiatku, ale tam to fungovalo) a postavy začali jednať ako stovky iných postáv v stovkách iných psycho-hororoch. Tvorcovia ma chytili až ku koncu, keď Karel Roden povedal do telefónu vec, ktorá na mňa mrazivo zapôsobila a povedal som si „fuj, teraz by som určite nechcel byť v koži hrdinov“ (tento zvrat mi pripomenul pamätnú vetu Dr. Housea „Milí rodičia, vaša dcéra má gule.“). Ale to už bolo neskoro. Na to, že produkovali Susan Downeyová, Joel Silver, Robert Zemeckis a Leonardo DiCaprio, slabé. Diváci ale boli spokojní a komorný film za 20 miliónov odmenili celosvetovou tržbou 78. (31.12.2010)