Nikdy to nevzdávej

Když opomenu neopomenutelné, čímž mám na mysli naprosto totálně sračkoidní děj, který je tak šablonovitý, jak jen děj může šablonovitý být, tak se film snést dá. Neohromí, nezaujme, nebaví, ale snést se dá. Jiné by to bylo v případě, že byste čirou náhodou byli vygumovaní a hloupí čuráci. V takovém případě by klidně mohlo přilétnout třeba i 5*. Nikdy to nevzávej je film, o kterém po pár minutách víte nejenom, jak celý dopadne, ale odhadnete i jeho detailní průběh a to celkem bezchybně. Je to naivní, je to hloupé a je to hlavně totálně okopírované. A ta milostná zápletka...Raději nebudu rozvádět, co si o ní myslím, protože moje zásoby vulgarismů by v tomto případě byly nedostatečné. Film je určen opravdu tak pro děti kolem 7 let, kteří hledají inspiraci, jak nakládat s volným časem. A když se tak mírně nakouknu kolik má film fanoušků, tak je tady těch 7 letých dětí opravdu požehnaně. Odpad nedávám pouze proto, že jsou zde slušné akční scénky, i když v podání tak nesympatických idiotů většinu své pohlednosti ztrácejí. Jsem opravdu zklamán. (19.07.2012)

Fakt jsem se dost bál, že podobnej komentář nenapíšu, ale: filmové pokračování mé nejoblíbenější comicsové adaptace je v dobrých rukou. Je s podivem, že tam vlastně ani tolik neskřípe ten dětinský scénář. Daří se tomu totiž chytlavým způsobem gradace, tj. jak se ve sportovním teenagerském snímku s punk-rockovým soundtrackem zrodí solidní napětí, prostě se vám to musí líbit. Ani se k tomu moc nehodí slovní spojení guilty pleasure, ale já z toho mám přesně takovejhle pocit. Loved that - a to jsem se vůbec nerozepsal o té jantarové třešničce na dortu! (24.02.2013)

Pustil jsem si to, protože je Amber fakt kost. Na šarvátky mě neužije. Beztak to je klasickej stereotyp – kluk začne zápasit, aby porazil jednoho zmrda, co mu dal přes hubu. Má učitele, kterej tomu strašně rozumí; padnou nějaký chytrý řečičky. A nakonec přijde final fight. K tomu hraje odvazová hudba, která je bohužel prokládaná uhekanýma sračkama. Špatný to není, ale jen pro někoho, kdo to docení a komu nevadí vidět ikstou variantu toho už viděnýho. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh ** | hudba *** | humor – | akce *** | napětí * | pustil bych si znova ** (24.01.2014)

Na KARATE TIGROCH alebo KICKBOXEROCH som vyrastal, takze klamal by som, ak by som napisal, ze to bola nuda. Pre mna nebola, skor naopak. Opät je tam skvely zaporak - bitkar, vdaka ktoremu je film dobry a hlavny hrdina Jake Tyler - dobrak, ktory sa vzdy provokaciou inych zapletie do bitiek. Bojove zabery su slusne natocene, prisposobene na dnesnu dobu, kde hlavne mladi natacaju taketo bitky na mobily a zverejnuju na internete. Samozrejme odsudzujem sikanu alebo trapenie bezbrannych ludi, ktorich radi trapia len preto, aby si to mohli nakamerovat a potom sa na tom bavit, nastastie o tomto ten film nebol. Mimochodom, asi som jediny, ktoremu Sean Faris v niektorich zaberoch pripominal mladeho Toma Cruisa, teda o 20 rokov mladsieho, jasne, ze na profile sa vobec nepodoba, ani v galerii na CSFD, ale len v niektorich zaberoch... 19.11.2010 ________ Sean Faris - (Jake Tyler) +++ Amber Heard - (Baja Miller) +++ Cam Gigandet - (Ryan McCarthy) +++ Evan Peters - (Max Cooperman) +++ Leslie Hope - (Margot Tyler) +++ Djimon Hounsou - (Tréner Jean Roqua) +++ Wyatt Smith - (Charlie Tyler) +++ Hudba: Michael Wandmacher +++ (19.11.2010)

Jako střižené ze života... Kamarád nedávno přebral na zábavě a v opojení zhruba tak devíti promilí se začal sápat po nejkrásnější holce na parketě. Když se ale ukázalo, že ten sloup v rohu není nosný pilíř kulturáku, nýbrž její boyfriend, ztichl celý bar a DJ přestal hrát. Statný to ochránce křehké dívenky pohrozil kamarádovi jistou smrtí a vyzval ho na duel. "Pozítří na parkovišti", pohrozil, až se stěny zatřásly. No nic, kamaráda jsme odvezli domů, aby si zkusil vzpomenout alespoň na to, jak se jmenuje a nazítří ho na jeho vlastní přání doprovodili do tělocvičny. Tam udělal jedno kolečko (kolem švédské bedny) a řekl, že to stačí. I tak si stačil natáhnout sval na noze. Jako správný vesnický hoch se srdcem na pravém místě nás pozval na poslední večeři, kde se s námi rozloučil. "Víš co? Já mu prostě řeknu, že tohle město není dost velký pro nás oba!" huhňal po sedmém pivu a lihovkou si při tom maloval na břicho pekáč buchet. Ten večer jsem ho viděl naposledy, i když v posledním čísle místního zpravodaje psali, že "mladík nalezený v závěji na parkovišti s šerifskou hvězdou na čele byl propuštěn do domácího léčení." Před pár dny jsem ve městě potkal onu příčinu; sličnou slečnu, co je vysazená na chlapy připomínající hranu cihlové stavby. Nechtěla mi říct nic konkrétního, nakonec z ní vypadlo jen to, že momentálně s nikým nechodí. Řekl jsem si "nikdy to nevzdávej" a pozval ji na čaj. Přikývla a já dodnes žiju. Ovšem, abych se dobral nějakého závěru, který by korespondoval s tímto filmem; načančaná pipina ve značkových hadrech je pořád jenom pipina. (08.01.2013)