Mezi vlky

Liam Neeson pracuje v spoločnosti ťažiacej ropu na Aljaške. Utápa sa v depresiách nad stratou svojej lásky. Je napokraji sebevraždy. Čoskoro však príde na iné myšlienky a bude mať úplne iné starosti, pretože kvôli nehode firemného lietadla sa on a zopár jeho kolegov ocitne uprostred divočiny. Široko ďaleko niet civilizácie, je treskúca zima, nemajú čo jesť a mnohí sú zranení. No najhoršie je to že sa dostali do teritória krvilačných vlkov. Stala sa z nich ľahká korisť. Ocitli sa sami "Medzi vlkmi". **** (21.12.2017)

První polovina filmu je nabitá atmosférou, plná drsného a nekompromisního trosečnického dobrodružství, strachu z klimatických podmínek, hladu a především vlčí smečky. Druhá polovina je už čisté sci-fi, ve kterém se objeví takové perly jako slaňování ze skály na protější stromy v téměř vodorovném úhlu, i když je les vzdálený půl kilometru a o půl kilometru menší než skála. Čím později jednotlivé postavy odpadávají, tím trapnější jsou jejich smrti. Pronásledující vlci jsou opět inteligentní zabijáci, kteří by mohli z fleku dělat parťáky Zodiacovi a Neeson se celou dobu snaží předvést co největší psychologickou rovinu své postavy = nudí jako prase. Konec jen podtrhuje naprostou zhovadilost druhé poloviny filmu a pochcává vlastní identitu, kdy se nám celou dobu snaží říct, že je akčním survival thrillerem a závěr chce podat tak, aby vyzněl co nejvíce umělecky. Tak brutální nuda, že jsem to i zapomněl ohodnotit a okomentovat a činím tak zpětně po čtyřech měsících. 57% (17.07.2012)

Nesedí mi tam přiliš mnoho snových scén (nekonzistentní vzhledem k nastavení snímku) a někdy příliš digitální, jindy zase příliš umělí (ala Gmork v nekonečném příběhu - ten alespoň naháněl hrůzu) vlci. Jinak ale v rámci tohoto malého survival subžánru nemám žádný problém. Dobře rozvrstvené charaktery, absence patosu, výtečné vyvražďovačky a hlavně strhující atmosféra, především díky brilantnímu zvuku a zvukovým efektům (vlci v lese atd.). Vyhecované scény, jako napřiklad skok přes propast, nebo i skvěle a sugestivne natočená havárie letadla má neskutečné koule a divák má pocit, že si sahá na pokraj svých možností společně s hlavními hrdiny. Konec naštěstí nepokažen. (15.04.2012)

Já prostě nevím proč si někdo myslí že v klíčových utěkových scénách je lepší mít rozmazanej a rozhoupanej obraz než klidný zaběry jako za starých časů. Nevidím žádnej rozměr v tom, že chvíli čumím na vousy, za sekundu na něčí zub a za sekundu zase na kapající krev. Ano jistě z filmu jde jak nepříjemná až bezvýchodisková atmosféra, zima jak prase a při zavytí vlků se mě hrůzou postavil i odložený kulich vedle na sedačce, ale dokud nebudou přehledný záběry v celým filmu a budou se houpat, třást a střihat, tak prostě odpad a nazdar bazar. (21.03.2012)

„Do something. Do something. You phony prick fraudulent motherfucker. Do something! Come on! Prove it! Fuck faith! Earn it! Show me something real! I need it now. Not later. Now! Show me and I'll believe in you until the day I die. I swear. I'm calling on you. I'm calling on you!... Fuck it. I'll do it myself...“ Docela nechápu ty výtky směrem k nevhodně zkombinovaným motivům survivalu a existenciálního dramatu, vždyť to druhé je přidaná hodnota, kterou první žánr se zištných důvodů zřídkakdy nabídne. Všechny ty silácké řeči slabochů, slabošské řeči siláků a uprostřed toho Liam Neeson tváří tvář smrti. Závany melancholie, Carnahanův osobitý vizuál, ve své intimitě dokonalé první a poslední minuty či Ottwayova drsná výzva k Bohu, než naposledy půjde do pranice. The Grey má tendenci v dalších hodinách a dnech v divákovi doznívat, až mu třeba odpustíte tu přihlouplou scénu se zdoláváním útesu či přepálenou démonizaci psovité šelmy. A teď si představte ty rozpaky, kdyby po nich šel agresivní sob či nevytření lososi..! Stejně mi ale cosi říká, že to celé bylo jen o tom, jak je vlk člověku člověkem… (23.01.2017)