Dvojí hra

Ten kdo první uměl rozdělat oheň byl nejmocnějším na Zemi. Než mu to ukradli. Být první něco znamená….. Nezajímavý příběh o lásce a průmyslové špionáži. Svět agentů a souboj společností, kde je tolik konspirací a fíglů, že už mě to ani nebaví. Jo, kdyby někdo z nich tak umřel… . Nejhorší je, když jsou ,,oni dva“ spolu. To je nuda. Špiónská romantika nefunguje. A J.Roberts už asi nikdy nebude nejlépe placenou herečkou (i když hubu má furt největší). PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** (13.11.2009)

Potěšení ze sledování filmu tu neplyne pouze z rafinovaně vykonstruovaného scénáře plného podfuků na divákovi, ale minimálně stejnou měrou z jedinečnosti dialogů a replik, které Gilroy svým postavám vkládá do úst. Po fantastickém Michaelu Claytonovi tenhle režisér/scénárista opět prokazuje výjimečný cit pro jazyk a rozhovory skládá z výsostně originálních a přesto uvěřitelných vět. Nutno vidět v původním znění, především pokud se v podobných lingvistických hrátkách taky vyžíváte. (02.03.2010)

Inteligentná Gilroyovská sonda do priemyselnej špionáže o bývalom dôstojníkovi MI6 a ex-špiónke s výborným obsadením a komplexným scenárom, ktorý môže byť pre niekoho miestami až prekombinovaný a začne sa v ňom strácať. Napriek tomu je pre mňa dvojitá hra slušným thrillerom s romantickým presahom, ktorej jediným problémom je s mojej strany premrštená dĺžka a s ňou spojené zbytočné dlhé scény strácajúce na atmosfére, i keď napätie, to snímku rozhodne nechýba. Záver s Wilkinsonom a posledným záberom na Giamattiho je výborný. (20.12.2012)

Šikovne napísaná, zručne inscenovaná a s chuťou zahraná "gilroyovka". Napriek tomu jej k dokonalosti čo-to chýba. Na rozdiel od uhrančivého Michaela Claytona stavia na odľahčenosť a vtip, čo je fajn, ale chýba jej kvôli tomu niečo hlbšie. Možno by stačilo, keby chémia medzi hlavnými predstaviteľmi fungovala na jednotku, čo však neplatí (čo si budeme nahovárať, Julia starne a vidno to, jej bývalý šarm už má isté trhliny). Druhou výhradou je istá rozvláčnosť - film má síce v niektorých scénach až bourneovské tempo, ale celkovo je možno až príliš dlhý a občas zbytočne prekombinovaný. Finálny víťaz "megapodrazu" však prekvapí a poteší. (06.07.2009)

Film s vyššími diváckými nároky není ale zas až tak složité pochopit a odhadnout. Samotnou pointu jsem odhalil někdy okolo 22. minuty, zpětně se na to dá při důsledném sledování přijít již od úvodní geniálně nasnímané titulkové sekvence. Michael Clayton je o třídu někde jinde, protože byl chytrý ve své střídmé přirozenosti, Dvojí hra to dává až příliš okatě na odiv, i když chytrá je také. Nikoliv krok zpět nebo vedle, nýbrž jen trochu stranou (typově podobný film Dannyho parťákům či snad britským Podfukářům si nenechám ujít nikdy). (22.03.2010)