Mŕtvi učia živých

Mortui Vivos Docent - citat, ktory znamena Mrtvi ucia zivych, a pouziva sa hlavne na psychopatologii. Nudna normalizacna agitka o uplatkoch. Pre divaka moze byt zaujimavejsia len vdaka ucasti hercov ako V. Muller /Kobaltova Veza, Majster Kat/, Stefan Kvietik /vzdy som ho neznasal, paradoxne nie pre narodnost, Boxer a Smrt, Medena Veza/. Docolomanskeho nemam rad, nie je my sympaticky. Za rok 1983 by som v ceskoslovenskej kynematografii dal urcite vyssie Smoljakov Jara Cimrman lezici Spici, Menzelove Slavnosti Snezenek, Zanik samoty Berhoff, popripade aj prvy diel Troskovej trilogie Slunce seno. 35 % (01.04.2014)

Nadčasový snímek o životních hodnotách. 1) Citace z filmu Jáchyme hoď ho do stroje považuji za nevhodné. Film totiž ani není o úplatcích, přestože se o nich mluví po celou dobu. Jeho základní morální východisko je nadčasové - platí dnes jako tehdy. Jde o žebříček životních hodnot._____ 2) Autoři staví do proti sobě chirurga, pro něhož je práce životním posláním a který motivační stránku peněz podceňuje a schopného vedoucího autoservisu, který naopak pracuje, protože se chce mít co nejlépe. Oba jsou poctiví, každý svým způsobem. Chirurg dělá, co má, protože je to jeho povinnost. Vedoucí autobazaru nikoho neošidí a pečlivě dbá, aby za svou nadhodnotu, vyjádřenou úplatkem, zákazník dostal, co dostat má._____ Vlastně nevidím morální rozdíl mezi úplatkem v socialismu a možností nákupu lepší péče, služby či zboží za vyšší cenu dnes._____ 3) První půlka snímku je dynamická, druhá pak utahaná._____ 4) Zaujalo mě, že jsem jedinkrát neslyšel slovo soudruh._____ 5) Nepřekvapivý, i když nepříliš věrohodný konec pak završuje střet dvou rozdílných přístupů k životu. (10.06.2020)

Scénář je ve své podstatě jednoduchý, pouze klade do střetu rozdílné vnímání hodnot. Je škoda, že epizoda s Brezíkem byla tak krátká. Film by klidně snesl mnohem delší stopáž. I pohodové přátelství Turčana se Stropkem by si zasloužilo více scén. Jen bych se možná pozastavila nad latinským rčením Mortui Vivos Docent, jehož je název filmu překladem, a doufala, že v případě tohoto snímku to neplatí. (09.05.2015)

(2y),,Pred nedávnom som mal myokardy dvoch ľudí - srdce prvotriedneho gaunera, ktorý veľkú časť svojho života presedel v base, a to druhé patrilo naozaj vynikajúcemu človeku. Keby som o tom nevedel, ani ten najlepší mikroskop by nerozlíšil, komu ktoré patrí. Rozlíšujú nás len gény." ... Nenápadný, nie príliš dlhý film, ktorý Martin Hollý poňal ako komornú psychologickú drámu, o každodenných pracovných starostiach doktora a inžiniera. Konfrontácia svetov týchto dvoch ľudí úspešne si budujúcich kariéru začína byť zaujímavá vo chvíľach pribúdajúcich stresujúcich udalostí doktora (drobná havária, smrť beznádejného pacienta) a vyhrocuje sa od ich prvého spoločného stretnutia. Medzi nimi figurujú nielen povinnosti, starosti, ženy, ale predovšetkým peniaze. Každý ďalší vztyk pragmaticky poctivého človeka s večným úplatkárom stupňuje na vývoji konfliktu, ktorý síce nenarúša kvalitu odvedenej práce, ale v psychologickej hĺbke nadobúda tragických rozmerov. Film nemoralizuje, ale naopak sa snaží o zachytenie psychologickej stránky postáv. Vedľa Vladimíra Kratinu v hlavnej úlohe ma zaujal najmä Štefan Kvietik v postave patológa. Jeden z najlepších slovenských filmov, v pomerne netypickom žánri s výraznou kritikou spoločnosti. (85%) (27.12.2017)

V osmdesátých letech už se prostě vědělo, že bez té trochy kapitalismu ta ekonomika fungovat nemůže. Postrkovaly to úplatky, melouchy, veksláci a další filutové, pak jsme sice měli všici stejně, ale někteří přece jen víc. Michal Dočolomanský je šéfem autoservisu a peníze jsou pro něj jediným motorem jeho života. Za dobrou práci je třeba dobře zaplatit, ale pokud nejsem schopen dobře práci odvést, peníze nepřijmu. Když jde na banální operaci do nemocnice, vezme si sebou obálku s penězi, aby podpořil úsilí chirurga, a ten pak odvedl "naprůměrný výkon". Neuvědomuje si, že chirurgie není autoservis, že v medicíně se občas operuje i bez obálek, a to ho celkově dost rozhodí. Octne se v prostředí, které nezná, ztrácí půdu pod nohama. Zároveň jeho duševní pochody nepochopí ani ošetřující lékař, který tak udělá zbytečnou, i když ušlechtilou chybu. Film vlastně chce asi naznačit tu pekelnou "rozesranost" našeho režimu v osmdesátých letech, a to se mu v podstatě daří. Dva tři lidské osudy, dobře napsané. 70% (22.06.2015)