Líbáš jako Bůh

Průměr a hlavně je to film natočený pro jinou generaci, než jsem já. Režisérka kdysi zvučného jména hledá stále formu a když obsadí Kaisera s Magálovou jako zamilovaný pár, tak možná není při smyslech a každý viděl, že se ti dva k sobě nehodili. Ostatní herci hráli tak, jak hráli, ale příště bych scénáristům poradil, aby necpali do filmu za každou cenu zastaralé hlášky, a pokud možno, vyvarovali se přeexponovanému scénáři bez vtipných gagů a nasolili tam něco zajímavějšího, když už chtějí točit filmy jakoby ze života. (06.12.2010)

S Tebou mě svět nebaví, Marie. Ani kdyby Olda Kaiser píchal jako Bůh.. Segment z libovolné české telenovely, na kterém si jen dal štáb trochu více záležet a v něm dětičky, sáňkování, nespolehlivý muži a jejich utahané ženy, situační humor jak z reklamy T-Mobilu s Chuckem Norrisem a nekončící mobilní vyzvánění (na začátku psaní scénáře zřejmě dostala paní režisérka svůj první mobil a evidentně jí učaroval). Naprosto chápu, že tento film má v první řadě za úkol být populární a pobavit širokou veřejnost (respektive něco vydělat) a to především svým "humorem a laskavou ironií" cílenou na zbytky socialistický odéru v současném zatuchlém kapitalistickém univerzu, ale na to vám, paní Poledňáková, sere Bílej tesák.. (06.12.2010)

Nemá cenu rozplývat se nad tím, že si Poledňáková pořídila dobré mladé filmové řemeslníky a že její poslední snímek nevypadá úplně jako český televizní seriál, ale už skoro západní televizní seriál. Základem jejích filmů byl, je a zůstává absolutní nevkus, trapnost a amorálnost, které se vydávají za humor a pozitivní pohled na svět. _______________ Líbáš jako Bůh se tváří jako romantická komedie pro starší zkušenější lidi, ale není v ní nic romantického (jakékoli náznaky se tu zavile sabotují), nic komického, nic dospělého, nebo snad pravdivého. Je to vylhaná slátanina a úplně umělá fikce, která jen předstírá, že má něco společného se životem. Právě v této snaze manipulativně nás přesvědčit, že film vypovídá cosi o každodennosti, spatřuju cosi obzvlášť arogantního a nesoudného ze strany autorky, která zřejme od normalizace žije v alternativním vesmíru. __________________Postavy se do jedné chovají jako zlí a sobečtí idioti, kteří navíc nejsou schopni na chvíli udržet rovnováhu, takže pořád "komicky" padají. Tvrdit o nich, že zastupují pestrost lidských typů a že v jejich soužití se ukazuje tolerance, je zvrácené. Děj nedrží pohromadě žádnou vnitřní logikou (ani nevím, kolikrát jsem si řekl WTF), jen se tu za sebe zoufale lepí scénky. ____________ Jistěže tu od předchozího paskvilu Jak se krotí krododýli víceméně zmizela "estrádní čísla" a ubylo nechutného "vizuálního šišlání" na děti (kýčovité detaily rozesmátých tvářiček), ale kvůli tomu není Líbáš jako Bůh lepší film, jen je o trochu snesitelnější. Je to rozdíl asi jako mezi bércovým vředem a pásovým oparem. Ani jednoho nám není zapotřebí. (12.02.2009)

Mno. Bylo to totálně .. z neživota. Fakt špatný. Ani sofistikovaně a silácky kopat se mi do týhle mrtvoly nechce. Dokoukal jsem to do konce. Jsem převelice odolný muž. ___ S humorem, laskavou ironií a pochopením vypráví Marie Poledňáková příběh, který mohl prožít kdokoliv z nás. Nebo ještě prožít může. Vždyť lidská touha po lásce je nekonečná... - A tohle probíhalo jako kde? (08.05.2011)

Kamilu Magálovou, Oldřicha Kaisera a Jiřího Bartošku dneska sice v moc filmech neuvidíte, ale díky tomu tuhle zhovadilost nebudu nadhodnocovat. A smutné je, že pochází od Marie Poledňákové, o níž jsem si myslel, že neztratila soudnost a "Jak se krotí krokodýli" jsem považoval jen za jakýsi recesistický úlet (podprůměr, nikoli odpad). Chyba lávky. "Líbáš jako Bůh" je snůškou hovadin a planých plků a jakmile se objeví nějaký slibnější moment, ten následující jej totálně zkurví. Myslím (a doufám) že v posledních letech u nás nevznikl (a nevznikne) horší film. 0%. (21.05.2011)