Líbáš jako Bůh

Tak se pěkně uklidníme. Líbáš jako Bůh je sice průměrná komedie, která má tak dva, možná tři slušné vtipy, ale to není důvod tomu okamžitě dát odpad. Teda alespoň pro mě ne. A mám proto pár argumentů: 1: Film mě ani neurazil, ani jsem se necítil trapně, že se na něj koukám. 2: Magálová, Holubová a Bartoška tento film zachránili, nebýt jich tak tu dám mnohem menší hodnocení. Už kvůli těmto třem nemůžu pod tři hvězdy. 3: Hláška "Tak na to ti sere bílej tesák!" má vážně něco do sebe. Takže shrnuto podtrženo je to sice jen průměrná (místy i moc podprůměrná) komedie, ale myslím, že speciálně česká kinematografie má na svém kontě (bohužel) mnohem horší kousky, než Bůh. A že se vám moje argumenty zdají slabé? Tak na to vám sere bílej tesák! :-) (14.11.2009)

Poledňáková se s každým dalším filmem překonává a po minulém estrádním výplachu Jak se krotí krokodýli padá na absolutní dno, kde se skví nepoživatelnost Líbáš jako Bůh. A jak praví Tetsuo, je to nevtipná, neromantická a hlavně nevkusná slátanina znásilňující vše od Lásky nebeské přes Oldřicha Kaisera až po písničky Norah Jones a Divokého Billa. Normálně se mi to nestává, ale při sledování Líbáš jako Bůh mi bylo nevolno jako po požití kapustových karbanátků a po celé dvě hodiny jsem se styděl, že jsem občanem státu, který nechá senilní báby točit něco TAKOVÉHO. Líbáš jako Bůh je zlo... a být to v mé moci, nechám všechny kopie naházet na hromadu, polít benzínem a zapálit. Nic jiného si "film", v němž se promenádují babizny z noční show "věštec" a pseudo-celebrity z VKVéček a Ordinace v růžové zahradě, nezaslouží. Žhavý kandidát na nejhorší celuloidový výplach roku a možná i dekády. Smekám, paní režisérko. (12.02.2009)

To byl polibek smrti, Marie. Klasická česká rychlokvaška se během mučivých minut vyvinula v teror, kdy jsem v kině snad poprvé fyzicky trpěl a styděl se v podstatě za každého (snad kromě Evy Holubové) na plátně i za kamerou. Nepřítomnost jakéhokoliv myšlenkového pochodu je neumětelsky maskována situační komikou toho nejdementnějšího řádu. A žádný návykový látky vám před návštěvou kina nepomohou! A pokud Poledňáková nevidí tu tragédii, tak je to vážně humus. Chápu, že takových komentářů tady bude povícero, ale já se opravdu vykřičet musel. Český übershit desetiletí. (22.06.2009)

Viděno ve Francii v oblasti Provance/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Prostředí 7/10/// +výborně mi sedla hudba, zábavné jak scény tak i postavičky, Milan Šteindler ani nemusí mluvit :), z filmu čiší pohodová nálada a atmosféra, hlášky ve filmu -později už docela zdlouhavé a opakující se a začíná to mírně nudit/// Možná to bylo tou oblastí kterou jsme při sledování filmu v autobuse na malé televizi projížděli a možná to bylo taky tím, že jsme se kolektivně smáli...ale rozhodně mi film zpříjemnil cestu při mé dovolené na kole po Švícarsku, Francii a Itálii. Ale to jsem odbočil abych se pochlubil a taky vysvětlil ten dlouhodobý výpadek v mých komentářích. Teď zpět k filmu. Děj je vlastně velice "laciný" a šitý na míru průměrnému divákovi, který nehledá nic jiného než jen rozptýlení a zábavu. Osobně si myslím, že pokud na tuhle notu přistoupíte z filmu zklamaní určitě nebudete. Některé postavičky se chovají dosti nepřirozeně, jiné naopak jako by sem ani nepatřili. Být to trošku dříve zakončené a lépe uzavřené skoro bych neměl výhrady. I tak jsem se ale příjemně zabavil./// Celkem 79%/// (26.07.2011)

Očekávaný jarmark trapnosti se odkládá na neurčito. Scénář sice nevěrných linií předkládá až moc a vůbec celý pohled na věc je většinu času řádně střelený, ale s dostatečným nadhledem jsem si film ke svému nezměrnému překvapení chvílemi až užíval. Může za to hlavně ústřední linka, která nechce říct nic jiného než to, že láska kvete v každém věku a stejně se v každém věku může člověk chovat jako zamilované pako. A když je tím pakem Oldřich Kaiser oprašující na plátně svoje komické etudy, není důvod stěžovat si. Příjemná jednohubka a pár uvolňujících úsměvů. (04.01.2011)