Reklama

Reklama

Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (764)

G900 

všechny recenze uživatele

Nadherne natoceny historicky film... Nic vic, nic min. Divalo se na to ale dobre, hlavne kvuli Rachel Weisz. 80 % ()

hobbitko 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem zvazovala, jestli si tato slatanina zaslouzi alespon tu jednu hvezdu, ale nakonec jsem usoudila, ze to mohlo byt jeste o neco malo horsi. Film bez koherentniho pribehu, rozplizly, nezajimavy, bez klimaxu. Klimax se v pribezich vyskytuje proto, aby nim bylo neco receno. Pokud jim v tomto filmu mela byt zaverecna scena, tak skutecne nechapu, co mi chtelo byt receno. Ze krestane jsou spatni? Stejne spatni jako dnes extremisticti muslimove? Ze vsechny nabozenstvi ve sve radikalni podobe jsou stejne znicujici? Anebo po mne snad nekdo chtel, abych s napetim sledovala, jak ta chytra holcina objevi elipsu? Ja chapu, ze v tehdejsich dobach o spouste veci nemeli a ani nemohli mit poneti, ale tvurci nemuzou od dnesniho divaka cekat, ze bude to "nove" objevovat se stejnou dychtivosti jako filmovy hrdina. On ani nemuze, stejne jako hrdina nemuze znat to, co zna divak. Anebo to vlastne cely bylo o zakazane lasce, ktera vrcholi smrti? no vida, nakonec si je z ceho vybrat, ovsem jedna moznost je horsi a plossi nez druha. A ta elipsa, kterou spatrila na konci v momentu smrti, to si snad uz scenariste delali srandu.. ()

piranha 

všechny recenze uživatele

Tvůrci se zřejmě nemohli dlouho rozhodnout, o čem nebo o kom to vlastně bude. Úloha postavy, kterou hrál Max Minghella, mi nebyla dlouho jasná, teda až na to, že aspoň chvílema bylo na kom okem spočinout. ()

KoleckoR 

všechny recenze uživatele

Skutečně působivé dílo. Tady jde vidět, kam to vede s náboženstvím. Od nepaměti se lidé vybíjejí kvůli víře, ničí vzdělání a umění jiných, zabíjejí učence. A nepoučí se a nepoučí.... Jinak krásné historické drama. ()

Mallinali 

všechny recenze uživatele

Což o to, historii zase jednou narazili na kůl (zbroj, zbraně, Hypatia...), což jde připsat na vrub i tomu, že režisér toho chtěl povědět mnohem víc, než mu dovolovaly prameny a časová souslednost. Ale asi chápu, co tím chtěl říct. Když tohle dokážou zfanatizovaní přívrženci křesťanství - náboženství založeného na univerzální lásce, odpuštění a svobodné vůli - co potom se světem rozumu udělá islám, který má nenávist a zabedněnost v popisu práce? Ostatně i křesťané byli stylizování tak, aby muslimy připomínali co možná nejvíc. K tomu jenom dodám, že na západě zvládnul Sv. Augustin (který do křesťanství definitivně zabudoval filosofii, kterou pěstovala i Hypatia - novoplatonismus) dát dohromady rozum a křesťanství, takže dědictví rozvrácené antiky se stalo životaschopným pro novou dobu (přesně tak, zbytky antické kultury, které tehdy opravdu mlely z posledního, byly zachráněny pro budoucnost samotnou církví). Ale východ Římské říše, který je tu popisován, měl horší úděl. Víc sázel na pasivní mystiku, míň na rozum a pak se z egyptských křesťanů stali dnešní menšinoví koptové nebo dezertéři k Aláhovi. Přes občasnou nudu a nepřesnosti je to velkolepý film poučný víc než puberťák vězněný abstinenty. Zaslouží si silné čtyři hvězdy. ()

Danny88 

všechny recenze uživatele

Zábery z vtačej perspektívy na každodenný život ľudí či náboženské nepokoje v meste, krik a nárek, rozliehajuci sa vesmírom...strhujúce zabery z vesmiru na našu Zem, umocnene hudbou a vôbec politickým dianim v Alexandrii sú parametre ktoré robia tento film (aspoň podla môjho gusta) dokonalým! Film sa snaži byť a takmer aj je autenticky. Riadi sa podľa skutočných udalostí ktoré sa v Alexandrii odohrali na konci antiky. Jeden z najlepších filmov roku 2009! A preto ho ako milovník histórie aj zaslužené hodnotim.Jeden z mala filmov ktory ma paralelne prvky zo súčasnosťou (politika,náboženstvo, každodeny život a problémy človeka). ()

Matli 

všechny recenze uživatele

V prvé řadě mě zaujmul fakt, že na španělský film je to hodně dobře natočené (angličtina tomu jen prospěla). Rachel Weisz podává bravůrní herecký výkon a jsem rád že dostala dost prostoru ukázat jaká je vynikající astronomka a filozofka. Ne že by otázka nepokojů mezi křesťany a pohany nějak zaostávala, určit si v té době vybrat náboženství asi nebyla žádná sranda, ale režisér to zvládnul na jedničku, žádná zbytečná omáčka, člověka to hned vtáhne do děje. Jen tomu Cyrilovi jsem to moc nevěřil, nějak mi tam neseděl :-) ()

Everyone 

všechny recenze uživatele

Stejný odkaz jako v Ranhojiči - neničit a už vůbec ne ve jménu náboženství - znamená to jedině úpadek a v tomto případě na mnoho set let. Mladá, krásná Rachel Weisz ztvárňující starou, ošklivou Hypatii, která výrazně předběhla svoji dobu (jako i jiní, ale jejich odkaz byl v mnohém nebo kompletně zničen; na přemýšlení je potřeba klidu, peněz, jistých hodnot ve společnosti,...). Jak se bránit úpadku? Sdílet znalosti globálním vědomím s lidmi, kteří mají stejné priority, respektují stejný světový řád, svých cílů nedosahují násilím. ___ Mnohokrát jsem slyšet, i osobně, jak šejk posílá lukrativní nabídky vědcům, aby šli pracovat do zlaté saudskoarabské klece a navenek se chovají dle wahábismu, tj. eufemisticky řešeno s despektem - využít know-how Evropy za peníze z nerostného bohatství země a ty investovat nejen do osobních rozmarů (to by nikoho netrápilo), ale do upevnění společenského systému, kde polovina lidí je méněcenná od narození a jiní jsou považovány za nečisté - rovněž za méněcenné. Nechápu, kdo z Evropanů by mohl sdílet takovouto praxi dobrovolně, resp. snad i jen idealisticky vyjadřovat podporu. ___ Film jako takový je to věru povedený. Dobře odvedená filmařská práce, byť v mnohém vyfabulovaná. ()

Derny 

všechny recenze uživatele

Amenábar ukázal, že lidé se v podstatě nemění, jenom se poznáním a vývojem mění společenské okolnosti. V období, kdy náboženství bylo důležitou součástí životů lidí, kdy se kořeny křesťanství už celkem jistě zapouštěly do země a kdy se během pár generací otočila mince směrem ke křesťanství nebo naopak k tradičním náboženstvím v závislosti na tom, jakého byl císař vyznání a ražení, se odehrává film Agora. V něm je skvěle odhaleno, jak přitažlivé bylo křesťanství nižším vrstvám, kterým se skrze něj dostalo smyslu, jednoty a sounáležení. S jejich počtem rostl vliv, mimo jiné hlavně ten politický, kterého se dostávalo křesťanským vůdcům, kteří tak mohli skrze všemožné, a to opět především náboženské, restrikce a omezování, odstranit opozice. Zdali byla první víra, moc nebo majetek, to se asi různí od případu. Každopádně původním prosazovacím prostředkem byly především slepé davy věřících, pro které bylo jednoduché a účelné uctívat skromného Boha, který nevyžadoval všemožné oběti a stačila mu jen víra, poslušnost, cudnost a skromný život a výměnou za to nabízel dokonalý život věčný, na který se mohli takto žijící lidé těšit a vírou se k němu upnout. Ano a ještě bylo třeba poslouchat náboženské vůdce, kněze a biskupy, tedy Boží hlas na Zemi, což dělali lidé rádi, jelikož se tím přiblížili jistotě onoho života věčného. Potom už ani není tak těžké pochopit zvěrstva, jež byla beztrestně a bezsvědomitě páchána na těch, kdož měli odlišný světanáhled. Zároveň je toto období, kdy právě kvůli nové víře uvadá antická touha po vědění a vzdělanost. To vše je psáno zjednodušeně, ale veskrze to tak bylo. A tohle vše s úžasnou precizností ukazuje Alejandro Amenábar ve svém snímku. Na pozadí těchto událostí, pak vidíme dojemný a poučný příběh o dvou odlišných mužích, kteří chovají v lásce jednu ženu, která však jejich lásku neopětuje, poněvadž sama je zamilovaná do poznání. Poznání se snaží skrze filosofii, matematiku a astronomii. Oba muži respektují její zvláštní lásku a každý se vydává svou cestou, přestože jí jsou každý po svém nablízku. Všechny postavy jsou velice komplexní, přirozené a dá se pochopit jednání a chování každé z nich. Jejich interakce pak tvoří takřka dokonalou harmonii příběhu. Jeden z nejlepších filmů, co jsem v poslední době viděl. Konečně někdo ukázal, že lze natočit koukatelný film odehrávající se ve vzdálené minulosti, v němž hrají hlavní roli skutečné postavy a přitom i přes nějaké ty vyprávěcí úpravy nezmuchlat historii. ()

Brtniik 

všechny recenze uživatele

Americky pojednané, ale mesidž tam byla: ne_mocní jdou po moci hlava nehlava, třeba krz mrtvoly. To je jedna z jistot v tomto slzavém údolí. ()

kostej_ 

všechny recenze uživatele

Bohužel, když čtu některé zdejší komentáře, kteří film pobrali pouze jako ateistickou agitku, musím citovat ze samotného filmu – "A já myslel, že jsme se změnili."____Historicky zřejmě velmi nepřesný, ač úchvatně natočený film, pojednávající o bludném kruhu skupinového násilí v byzantinské Alexandrii na přelomu čtvrtého a pátého století (násilí mezi řeky a židy bylo v tomto z nejnásilnějších měst Východořímské říše od nepaměti – viz např. dopis císaře Claudia z roku 41 n.l. s žádostí o usmíření). Výtky Italů se ovšem dají chápat – černobílá osvícenská legenda obsahuje snad jediný spolehlivý historický fakt (nepočítáme-li jména a tituly). I zaměření na pohled hlavní postavy je jasný – těžko ale říct, jestli její odsuzování násilí koresponduje s obzvláštním odsuzováním jedné strany, jako to činí režisér. Pokud se ale od tohoto prvku oprostíme (narozdíl od některých diváků s omezenějším rozhledem zde i jinde), potom se před námi rozvine hezký a nadčasový příběh o tom, jak končí filosofové mezi podezřívavými nefilosofy. ()

Smejdik 

všechny recenze uživatele

Až neuvěřitelné. Silný příběh, kde se teologie bojuje proti filosofii a náboženství proti náboženství. Krásná ukázka toho, jak víra lidem už od věků spíše škodila, než-li pomáhala. A krásná ukázka toho, jak hlavně kvůli víře doteď nejsou ženy rovnoprávné s muži. Dokonale propracovaný příběh nadšení a a pohrdání, příběh lásky a nenávisti, příběh moudrosti a šílenství. Příběh, který nejen díky lokacím a kulisám chytne mnoho lidí za srdce. Navíc je velmi poučný, ostatně takový historický film má být. Ale toto je rozhodně první historický film, který se mě tolik dotkl a tolik toho ve mně nechal. To množství pravdy, které ve filmu zaznělo, ani nejsem schopen zpracovat najednou. Navíc ta úžasná Rachel Weisz... a Rupert Evans vypadal doopravdy jako anděl. ()

mala_kea 

všechny recenze uživatele

Rachel nějak ten písek ve vlasech a za šaty vzrušuje, nebot jinak si to nedokážu vysvětlit. Hraje na oskara a to jsem vážně nečekal. Celkově jsem od filmu tolik nečekal. Čekal jsem lacinou historickou výměnu názoru o filozifii, které bohužel dostávám, ale také dostávám skvělý přídavek v podobě Oscara Isaaca, na kterého se určitě rád podívám znovu. Také dostávám perfektní zachycení atmosféry, krásné kulisy a perfektní oděvy, které tak uchvatně nabudí atmosféru, že si připadáte, jako byste byl jeden z otroků. Snad jediná nevýhody filmu v některých pasážích, které jsou zbytečně natahované, ovšem v takhle bravurním kousku se to skvěle schová. ()

Galahad 

všechny recenze uživatele

Křesťané říkají: "Bůh je láska" a já říkam "Křesťanství je netolerance". Křesťané říkají: "Víra, naděje a láska", já říkám "Netolerance, nenávist a závist". Tenhle film obsahuje velice důležité poselství, ono totiž nejde jen o to, kolik lidí za těch 2 tisíce let povraždili, upálili, nebo jinak umučili. Nejde zdaleka jen o to, kolik lidí zemřelo v nesmyslných válkách proti jinověrcům, nebo souvěrcům, kteří věřili trošku jinak. Jde o to, kolik kulturního dědictví zničili svou netolerancí, nenávistí a závistí (nebo snad vírou, nadějí a láskou?). Po shlédnutí filmu může každý posoudit sám... Co se týče formy a hereckých výkonů, není co dodat k tomu, co tu již bylo napsáno, jedním slovem - vynikající. ()

agassi68 

všechny recenze uživatele

Veľkolepý spektákl na spôsob Gladiátora, ktorý zarytých kresťanov nepoteší. Trošku mi prekážalo obsadenie Rachel Weisz v úlohe filozofky, ktorú mám uloženú z Múmie ako sliepku :). A čakám na ohlasy z Vatikánu... ()

bangee 

všechny recenze uživatele

Nějak se mi těžko hodnotí. Po čistě filmařské stránce je to takový nevýrazný průměr. Nicméně po obsahové stránce vcelku komplexní a neortodoxní snímek se silnou režií a vůbec vizuální stránkou (celkově kulisy, kamera, střih, triky, ošacení apod. atd.) a více jak zajímavým, důležitým a v dnešní době pro změnu aktuálním tématem. Snímek se snaží zachytit (sice ne tak viditelně, ale zcela jistě konstruovanou) nám ne tolik známou historickou dobu 4.století, kdy se v Egyptě, po legitimizování křesťanské církve v římské říši, hroutí faraonský ancient regimé a místo něho nastupuje moderní heterofobní křesťaská dogmatika. Na pozadí tohoto konfliktu se ukazuje další, neméně zajímavý - kořeny křesťanského antisemitismu, teda pocitu strachu a úzkosti křesťanů z někoho, kdo jakožto otec křesťanství odmítl učení a pravdu ježíše. Nicméně jako filmoví snímek celkově, se všemi konotacemi, které to nakonec ve mně vyvolává a se všemi myšlenkami, které nakonec přišly, 4 hvězdy. ()

NGP 

všechny recenze uživatele

Kritika křesťanství není hlavní myšlenkou mnoha filmů, což tomuto snímku přispívá na pozoruhodnosti. I s tím, že hlavní hrdina má tak jenom 3-4 věty dialogů, a celý film skoro nepromluví, je to pozoruhodný výkon (s jiným hercem to mohlo být horší). Možná tvůrci minulost malo pozměnili podle toho jak se jim to hodilo, ale to nezmění nic na tom, že to není natočeno špatně. Nic mi během filmu neříkalo, že něco není v pořádku, nebo že je ten snímek průhledný, až vidím celý štáb sedět u mě za zády. Mělo to dobrou atmosféru tehdejší doby náboženských válek, a nic mi nepřišlo zas tolik uměle vytvořené. Možná bych mohla zmínit dramatický konec, který leckoho překvapí. Mě nijak nerozhodil, protože od začátku filmu jsem čekala na něco podobného, všechno k tomu vedlo. Za dobré naladění, trocha historie a zajímavou hlavní myšlenku 7/10. ()

fixaman 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně intenzivní film, který v člověku zkrátka musí vyvolat přímo obrovskou vlnu emocí.. Osobně mám jako gay vůči křesťanství silnou averzi a v tomhle filmu byli křesťané zobrazeni přesně tak, jak je dlouhodobě vnímám.. Agora člověku dává možnost zamyslet se nad spoustou věcí.. Třeba nad tím, proč už dnes církev nelpí na pasáži o ženách, jež byla ve filmu předčítána Cyrilem, zatímco jiné pasáže lidem vnucuje stále.. Nebo zda-li se vůbec církev změnila (podle mého ne).. Jak bylo ve filmu zmíněno, církev v tom bude pokračovat, až nezůstane nikdo.. Nejdřív pohani, pak židé, dnes např. boj proti homosexuálům.. Co přijde příště? A o kolik vyspělejší by náš svět mohl být, kdyby věřící v minulosti neničili množství pramenů zaznamenaného vědění..? Jistě není těžké poznat, že jsem se přiklonil na stejnou stranu, jako režisér.. Ale já bych na ní byl i v případě, že by to on rozehrál úplně opačně... ()

Související novinky

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)

Amenábarův scenárista točí sci-fi

Amenábarův scenárista točí sci-fi

16.03.2015

Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (více)

Reklama

Reklama