Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ne tak docela fiktivní příběh člověka, který ve skutečnosti dostal označení „heparinový vrah“. Co bylo příčinou a co se odehrává v mysli mladíka, který se rozhodne vykonat a vykonávat ty nejtěžší zločiny a mít přitom často pocit, že vlastně dělá dobrou věc? Co nutí nadějného a inteligentního adepta studia medicíny z podstaty se změnit a páchat na lidech zlo? Je hrozná představa, že vraždí člověk, kterého dobře znáte, které-ho denně vídáte, máte ho vlastně rádi a který je všem nápomocný, ochotný a obětavý, i na úkor vlastního pohodlí a svých věcí.
Sledujeme příběh, který se mohl stát a bohužel kdykoliv stát může. Ano, takhle se to i ve skutečnosti stát mohlo. A první, co nás napadne, když zjistíte, jakou lidskou bestii jste znali, kolik chybělo, aby se obětí stal kdokoli z našich blízkých a známých, nebo dokonce vy samotní. A právě nedávno medializovaný příběh „heparinového vraha“ nás zasáhl na citlivém místě. Ano, tohle se opravdu mohlo stát komukoliv z nás. Tohle už nebylo „někde ve světě“. Tohle bylo opravdu blízko. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (209)

choze 

všechny recenze uživatele

Byla nebyla jedna extrémně zelená nemocnice plná sexy sestřiček a v ní řádil psychopatický vrah s injekční stříkačkou... Nejkřiklavější český exploatační flák, nejkřiklavější výběrem svého inspiračního zdroje, ještě čerstvě v paměti zapsané šťavnaté kauzy heparinového vraha. Vytěžit z tak citlivého případu tak béčkový lékařský thriller, to chce hodně drzosti/neumětelství a každopádně je to těžký hyenismus (ale to mi nevadí). Čekal jsem, že se víc neplánovaně nasměju, ovšem totálně bezradný konec jako vystřižený z nějakého amatérského filmu mě srazil na kolena. Pozitiva: Václav Jiráček a Ivan Franěk. A ty sestřičky. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

„Hodinu nevíš“ je v české kinematografii unikátně „čistý“ film, jen je potřeba si uvědomit, že to je exploatace. Tato filmová kategorie měla doposud v českém prostředí pouze ojedinělé příspěvky (Rekviem pro panenku, Nahota na prodej, Vekslák, Playgirls 1+2, Bolero), ale letošní léto kupodivu přineslo rovnou tři tituly, které naplno nebo částečně exploatační postupy využívají. Po scenáristicky katastrofálním a emo umanutém „T.M.A.“ a řemeslné impotenci „Klíček“ se nečekaně v „Hodinu nevíš“ ukázala žánrově prvotřídní exploatace. To vedle vytěžování nedávné skandální události samozřejmě znamená i jistou naivní schematizaci postav a konfliktů, teatrálnost hereckých výkonů, samoúčelnost výrazových prostředků, úsměvnou vypjatost a pouze falešný příslib vysvětlení motivací vraha. K dalším kladům v kontextu žánru patří typově sednoucí herci, prostý, ale efektně gradující scénář a především výtečná prvoplánová atmosféra. Vedle HD kamery si chválu zaslouží výprava, která příběh situuje do poutavého bezčasí, kde vedle moderních sanitek jezdí auta ze 40. či 50. let, lidé mají jakýmkoli trendům vzdorující oblečení a účesy, až na samém konci se objeví mobilní telefon a interiéry vypadají jak z chudé vísky v 70. letech, ale současně jsou na stole počítače. Příznačně exploatační je i konec filmu, kde tvůrci prostě vyždímali potenciál postavy a už nevěděli co s ní, tak ji zlikvidovali nejabsurdnějším možným způsobem. Jako distributorem avizované drama by bylo „Hodinu nevíš“ katastrofa, ale jako exploatace je i v kontextu světové tvorby solidní – nikoli výjimečné, ani nápadité,ale rozhodně poctivé a při dekódování formátu velmi zábavné. PS: Je úžasné být na oficiálním webu filmu v sekci Napsali o nás ve společnosti předních českých publicistických quote whores, jen škoda, že tvůrci neuvádí v jakém kontextu citované věty zazněly - viz recenze na Aktuálně.cz :) ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Další díl čím dál tím odpornější frašky "česká kinematografie a závažná témata". V hlavní roli přehrávající ramenatý playboy a režisér, který vyvanuté sdělení vyvažuje sterilní formální exhibicí. Ve vedlejších rolí: afektovaný soundtrack V. O. Bauera, Nemocnice na kraji města, nedostatek žárovek a ledabylá artikulace, se kterou by mnozí herci neudělali přijímačky ani do Ochotnického divadla okresní logopedie. Pozitivním rysem snímku je naprostá sterilita prostředí a ukrutně panoptikální obraz českého zdravotnictví, který je místy tak přehnaný, až je zábavný. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Upřímně nechápu, na co se snímek oháněl inspirací heparinovým vrahem, když je příběh buď thrillerem o nějakém zřízenci, kterému se to v hlavě pomotalo anebo zobrazením dosti zvláštního zdravotnického ústavu. Obojí má našlápnuto poměrně dobře, nicméně krok je hodně vrávoravý. Což mě v tomto případě mrzí docela dost. 50%. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Film, u kterého jsem nemyslela na to, kdy už skončí. Nevypovídá to o hodnotě filmu, nevypovídá to ani o jeho kvalitě. Možná jenom už mě třeba ta maturita dohání. Nebo fakt málo spím. Každopádně převládající pocit po bezprostředním shlednutí filmu je jakési neurčité pozitivno. Z filmu. Který podle mě dost trpí tím, že jaksi, byť nevysloveně, pořád za sebou vláčí ten přívlastek podle skutečné události. Jako by se z piety (?) bál jít ještě dál po - nedotažené - slibné lince o narušené osobnosti a jejím vnitřním svět+. Kde je psychologie, ptám se? Pár zdeformovaných záběrů na lidské obličeje motivaci nedělá. Tady už si musím položit otázku, zda není na čase pohledného škaredu Jiráčka předstat protěžovat nebo omlouvat a prostě ho osočit z toho, že hlavní roli ještě ztvárnit nedokáže, alespoň ne tak, abych já mu to věřila. Co mi na něm přišlo přesvědčivého byla rozumová omezenost a dětská naivita, s jakou chtěl urputně neustále pokračovat po stejných kolejích jako vždycky, což jsi nejsem úplně jistá, jestli bylo záměrné. Těžiště filmu potom dozajista spočívá ve formálních hrátkách a vykreslování atmosféry. Hudba byla solidně morbidní, rozhodně vcelku dobře korespondující s neutěšenými reáliemi, které nejsou výplodem filmařské historie, jak by si mohli někteří odchovanci rozvinutějších měst myslet, co jsem tak ve zdejších komentářích četla. I v menších nemocnicích, které si třeba někde vydupaly peníze a teď staví nové pavilony a podobně, jsou staré budovy pořád ve stavu, v jakém byly za mého narození, a s nějakými opravami se ani nepočítá. Takže tam najdeme plesnivá dřevěná okna, zelené nátěry zdí, i depresivní zářivky najdeme, všechno najdeme. Trochu mi ale přišlo, že Varhan začal hned od začátku nějak moc tlačit na pilu. Představovala bych si trošku pomalejší, záludnější rozjezd, než se spadne do té psychedelie. A té je opravdu hodně, vlastně je takovým pojítkem všeho, co je nám předkládáno. Celý film je spíš než příběhem jakýmsi volným sledem epizod, zejména v úvodu to ale ještě vypadá poněkud nezvládnutě. To se zlepší, ale závěrečná konfrontace doktrora se zřízencem působí tak nereálně a prostě divně, jak kdyby si ji někdo taky jenom představoval. Za tu naprostou zavírací scénu jsem velmi ráda, škoda jen, že film se celý nenesl v takovém duchu, aby opravdu právoplatně mohl takhle skončit. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (12)

  • Režisér Dan Svátek po novinářské projekci prohlásil, že ve snímku jsou jen tři okamžiky, kdy se diváci usmějí. Jinak podle něj není ve filmu místo pro humor. (DorianGreene)
  • Natáčelo se v havlíčkobrodské nemocnici, kde se příběh skutečně odehrál. (M.B)
  • Někteří herci na pitevně podstoupili hypnózu a byla jim injekcí podána látka, která zpomaluje dech a srdeční činnost. (blackrain)

Reklama

Reklama