Režie:
František FilipScénář:
Eduard VernerKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Luděk Munzar, Petr Haničinec, Ilja Racek, Jan Vágner, Rudolf Hrušínský, Josef Somr, Iva Janžurová, Josef Vinklář, Čestmír Řanda st., Jiří Holý, Jana Šulcová, Vladimír Krška, Lída Plachá (více)Obsahy(2)
S panem Kufaltem se na začátku setkáváme jako s vězněm. Koho by napadlo, že se do pruhované kazajky dostal pro přehnanou poctivost! Býval účetním, a když ohlásil, že v pokladně chybějí peníze, zapomněl, že klíče má kromě něho také šéf. A pan Kufalt je navždy společensky i psychicky poznamenaný. Začít po propuštění zase normálně žít, je pro něho o to těžší, že v Německu 20. let je hospodářský i společenský rozvrat. Od porážky v první světové válce uplynulo teprve pár let a vládne jediný zákon: právo silnějšího. (Česká televize)
(více)Recenze (71)
Jedna z nejlepších TV insencí, kterou jsem kdy viděl.... Hans Fallada je citlivý spisovatel, co ve své době uměl koukat kolem sebe a nemlich to samé uměl při zpracování této předlohy F.Filip... Dokázal vytvořit pod svou taktovkou neopakovatelný herecký koncert ústředního tria: Munzar-Racek-Hrušínský.... Jó, kdyby tak ČT neboli ČST ("čejtý") měla schpného a průbojného skladníka archviních pořadů a takové snímky v nějakém pořadu tyto snímky cyklicky servírovala, přestanu snad prskat na stará kolena nad daní z používání TV, která jde do... (ale to už nepatří k tomuto excelentnímu snímku).... :-) ()
Hans Fallada bol významný nemecký spisovateľ. Vlastným menom sa volal Rudolf Wilhelm Friedrich Ditzen. V roku 1934 napísal knihu "Wer einmal aus dem Blechnapf frißt" (Kto už raz sedel v base). Je to román o trestancovi, ktorý sa po prepustení z väzenia snaží opäť začleniť do normálneho života. Nie je to však vôbec jednoduché. Pán Kufalt naráža na prekážky, zákazy a pravidlá, ktoré nedokáže zvládnuť. V roku 1981 sfilmoval tento príbeh český režisér František Filip. Je to veľmi podarená filmová adaptácia kvalitnej literárnej predlohy. Hlavnú úlohu stvárnil Luděk Munzar. Podal výborný herecký výkon. **** ()
Jedna z pozapomenutých a přitom z pohledu dramatické látky, hereckým obsazením i předvedenými výkony mimořádně zajímavá televizní hra, velká a skvěle využitá příležitost pro Luďka Munzara v hlavní roli zatrpklého propuštěného trestance, který se rozhodne stůj co stůj vybudovat si znovu kariéru a využít k tomu jakoukoli příležitost. Jeho protihráčem je Rudolf Hrušínský v roli majitele firmy, která zaměstnává bývalé vězně a zneužívá jejich beznadějného postavení na trhu práce v době hospodářské krize. Střetnou se dvě silné osobnosti, dvě přetvářky. Vítěz může být jen jeden...Celkový dojem 90 %. ()
První díl je více než dobré pokoukání. Vlastně výborné. Všichni herci bez výjimky odvádějí (na dnešní poměry rozhodně) nadstandardní práci a souhru Luďka Munzara, Rudolfa Hrušínského, Josefa Somra, Petra Haničince a Ilji Racka je radost sledovat. Svým civilním projevem si mě snadno získala i Iva Janžurová a pobavilo mě zjištění, že Ubohý pan Kufalt je vlastně gangsterka o vzestupu (a zřejmě i pádu, uvidíme v druhé části) právě propuštěného vězně, která se ovšem odehrává v Německu 30. let. Stylové, pěkné.__P.S. Druhý díl je na stejné úrovni. Potěšil mě hlavně větší prostor pro Josefa Vinkláře, Gabriela Vránová a závěrečná jízda kočárem. ()
2/2 Bylo skutečně šťastnou volbou sáhnout v dramatice ČT k Hansi Falladovi. Český divák jej naposledy mohl vnímat jako autora rozverné komedie s Anny Ondrákovou Zdědili jsme zámek v roce 1943, ale od té doby uplynulo hodně času. Román Kdo už jednou seděl v base (Wer einmal aus dem Blechnapf frißt) vynikl jako skvělý půdorys pro vynikající hru klasické herecké generace (tzv. poslední kvalitní, která si prošla českými i světovými literaturami na jedničku) pod neomylným vedením Františka Filipa. Bylo by skutečně snadné tuto látku v možnostech televizní inscenace poničit, ale Munzar a jeho souputníci (vyzdvihla bych zejména křehký výkon Ivy Janžurové) dokázali mnohé. Rudolf Hrušínský se tu kochá ve svém páteru Seidkopfovi, jakoby znovu točil Ladislava Fukse, ale na škodu to věru není. Pravda, rokem 1929 výprava příliš neoplývá, ale minimálně meziválečné bezčasí bychom zde mohli najít bez delšího tápání. Překvapivě dobré je i hudební aranžmá Maláska a Bažanta. Souhrně jsemť tedy spokojena a ocenila bych DVD. ()
Reklama