Reklama

Reklama

S panem Kufaltem se na začátku setkáváme jako s vězněm. Koho by napadlo, že se do pruhované kazajky dostal pro přehnanou poctivost! Býval účetním, a když ohlásil, že v pokladně chybějí peníze, zapomněl, že klíče má kromě něho také šéf. A pan Kufalt je navždy společensky i psychicky poznamenaný. Začít po propuštění zase normálně žít, je pro něho o to těžší, že v Německu 20. let je hospodářský i společenský rozvrat. Od porážky v první světové válce uplynulo teprve pár let a vládne jediný zákon: právo silnějšího. (Česká televize)

(více)

Recenze (75)

Kovaja 

všechny recenze uživatele

Další z mnoha obdhalených skvostů doby dávno minulé.Herecké výkony pánů-Munzara,Hrušinského,Racka,Haničince,Somra jsou naprosto dechberoucí.První část je o krapánek lepší než díl druhý ale i tak se jedná o nadstandartní dílo.Munzar v roli slizáka který je ochoten pro svoji kariéru se vyšplhat na vrchol po zádech svých rádoby kamarádu.Jeho patolízalství a vlezdoprdelství je přímo odporné ale velmi poučné.Při sledování jeho postavy se mi opravdu dělalo zle protože i v dnešní době se takový lidé bohužel najdou:-(( ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Skvělá předloha, skvělé herecké výkony. rád si tenhle příběh znovu přehrávám. A vám radím totéž. Mravní poselství je zde pro lid, co chce být pořádný, tak silné, že se divák má stále co učit jak si učinit život krásnější. A je jedno, jestli se člověk právě nachází na ministerstvu práce, nebo si odpykává trest za nějakou slabost, či jede na kole malebnou přírodou. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Úsporným jazykem televizní inscenace převyprávěné ironické drama lidského věznění. Falladův Kufalt (skvěle zahraný Luďkem Munzarem) coby symbol strachu z neopatrnosti se vzbouří proti bezpráví, jehož se stal obětí, paradoxně tím, že s ním asimiluje, a urychlí tak svůj návrat do poroby. Ničím jiným není ta jeho svoboda, jejíž stezky nezadržitelně vedou opět do nehybna mříží. Tam či onde zůstává vězněm, jímž se narodil a vězeňským lůžkem bude i zem, na níž naposledy složí své údy. Kufalt s maskou přesvědčeného vítěze od prvního svého kroku na zdánlivé svobodě (zachycené jako labyrint sociálních, psychologických a tělesných závislostí) opět jen a jen prohrává. Každý pohyb v neviditelných poutech znamená jen a jen další jejich utažení, každý krok od vězeňské budovy jej přivádí do jejích hlubších a hlubších kobek. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Já ani nevím, kdy lžu a kdy mluvím pravdu..." Tato dvoudílná inscenace zaujme plejádou skvělých herců (vedle naprosto famózního Luďka Munzara a osobité Ivy Janžurové určitě potěší i Rudolf Hrušínský, Petr Haničinec či Josef Vinklář), kteří zde rozehrávají vskutku různorodé lidské charaktery s často těžko předvídatelným chováním. Svět, ve kterém se tyto postavy pohybují, je plný přetvářky a klamu. Ač se Billy Kufalt snaží po propuštění z vězení sebevíc zařadit se do normálního života (a na konci prvního dílů má člověk pocit, že se mu to nemůže nepodařit), nakonec si musí přiznat, že "byl venku vlastně jen na dovolené" a že se zpátky do vězení i těšil, protože jen tady je "klid, mír a řád". ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Vkládal jsem do pana Kufalta velké naděje, ale stejně jako pana továrníka Zahneho, i mne hluboce zklamal. Od první chvíle, co byl uveden do Domova míru, vypadal, že to dotáhne na velkolepý společenský typ, jenže postupně se změnil v amatérského hochštaplera a sňatkového podvodníka, který vinou série několika náhodilých chybných rozhodnutí (většinou jiných osob) prostě jen dostojí původnímu fatalistickému názvu předlohy. Tudíž se smiřuju s tím, že to nakonec vlastně bylo jen o společenských poměrech. Ubohý pan Kufalt! Sehráno to bylo pěkně, vedle Munzara a Hrušínského zvláště Řanda, Haničinec, Racek, Janžurová. Neříkám, že si to nějakou hvězdu navíc nezaslouží, ale já budu spíš šetřit. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama