Mutiny on the Bounty
Mutiny on the Bounty
Režie:
Frank LloydHudba:
Herbert StothartHrají:
Charles Laughton, Clark Gable, Franchot Tone, Herbert Mundin, Eddie Quillan, Dudley Digges, Donald Crisp, Henry Stephenson, Spring Byington, Movita (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh inspirovaný skutečnou událostí, která se odehrála na lodi britského válečného námořnictva. Při zpáteční cestě z Tahiti v roce 1789 propukla na lodi vzpoura vedená prvním důstojníkem Fletcherem Christianem ( Clark Gable) proti sadistickému kapitánovi Williamu Blighovi (Charles Laughton).
Vzbouřenci pod vedením Fletchera Christiana našli domov na ostrově Pitcairn, kde jejich potomci žijí dodnes. (contrastic)
(více)Recenze (31)
Loď Bounty a film.¬ Podávám shrnující stručnou zprávu o třech významných mnou shlédnutých provedeních vzpoury proti kapitánu Blighovi proběhlé r. 1789 na lodi britského královského námořnictva Bounty, kterými jsou (1) Vzpoura na lodi Bounty (1935), (2) Vzpoura na Bounty (1962) a (3) Bounty (1984).¬ Provedení příběhu Bounty z r. 1935 je klasicky dobře zpracováno a skutečnosti, jak je zaznamenána v historických dokumentech, se drží na v jádru dobrodružné zpracování dosti věrně. Kapitán Bligh je vylíčen coby tyranský, nesmlouvavý a sobecký velitel a v protějšku k tomu je vzpoura vlastně ospravedlňována. Poznámka: Tomuto pojetí odpovídá i románové zpracování příběhu ve své době známým tlumočníkem románů do podoby pro děti a mládež, Vátězslavem Kocourkem, jehož "Vzpoura na lodi Bounty" vyšla v r. 1962 ve Státním nakladatelství dětské knihy v oblíbené řadě Knih odvahy a dobrodružství (KOD).¬ Podobně, i když poněkud méně ploše, tomu je i v provedení z r. 1962, snímku už barevnému a natočenému i na panoramatický 70 mm formát. S přihlédnutím k rokům výroby vidím kvalitu obou "dobrodružných" provedení (r. 1935 i r. 1962) jako rovnocennou, starší zpracování má své "černobílé" kouzlo, mladší zase svůj "Technicolor".¬ Naposled natočené provedení z r. 1984 se od obou starších dosti liší, a to jak ve způsobu zobrazování časového sledu událostí, tak i pojetím Blighta a vzniku vzpoury. Blíže pravdě je toto provedení nejméně ploché ze všech tří zmiňovaných, za což platí úbytkem na dobrodružnosti a posílením v dramatické oblasti. Znatelně lepší v obecné rovině toto provedení ale není, opět tedy jde o snímek dobře natočený a hodný chvály.¬ Shrnuto, všechna tři provedení jsou v obecné rovině stejně kvalitní, dobrá. Pokud má na výběr, ať si divák vybere to z nich, které bude více seděti jeho povaze, zájmu, okamžité náladě či snad oblíbenosti herců… ()
V mých očích je tato originální Bounty jasně nejlepší. Clark Gable je určitě nejlépe zahraný Christian a to platí dvojnásob o Charlesovi Laughtonovi, jehož kapitán Bligh budí již z prvního pohledu odpor a nucený respekt. Na svou dobu byla první Bounty značně nadčasová a neměla by zůstat nepovšimnuta ani dnes. ()
Kdysi jsem viděl verzi s Hopkinsem a Gibsonem, která se mě moc nelíbila. Možná proto, že to nebyl očekávaný dobrodružný film. Tady už jsem byl připraven na drama v hávu námořního dobrodružství a nebyl jsem zklamán. Na palubě filmové Bounty je to sice určitě černobílejší, než to bylo ve skutečnosti, ale pro tentokrát to nevadí. Laughtonův Bligh je totiž ztělesnění zla, absolutní zmrd, který nebere na muže sebemenší ohledy, ale na druhou stranu je to schopný a zkušený námořník. Gablův Christian je zase muž disciplíny, který je zvyklý poslouchat rozkazy, ale nakonec se nemůže na utrpení svých lidí koukat a po odpočinku v tropickém ráji se odhodlá postavit teroru. Celá pasáž na lodi až do vzpoury je úžasná psychologická hra, poté se tempo trochu ztrácí (člun, návrat na Tahiti, soudní dovětek). Nicméně i tak je první Bounty nesmírně poctivý námořní film s perfektní výpravou a Oscar tu přišel naprosto zaslouženě. PS: Gablovi to bez trapného knírku sluší mnohem více. Historický film roku 1935. ()
Tahle verze už pro mě bohužel příliš zestárla. Byť jí nutno přiznat jistě slušnou velkolepost na svou dobu. Ale co na plat, nebavilo mě to. A Laughtona mám přeci jenom raději v pozdějších rolích obtloustlých bodrých chytrých pánů viz. Spartacus nebo Svědek obžaloby. Co se týče samotné Bounty, best verzí nadále zůstává ta s Marlonem, byť Hopkins/Gibson verze také není určitě špatná. ()
Vrchol klasickeho hollywoodu, reprezentovany Thalbergovou produkciou v MGM. Ani po vyse 80tich rokoch nestratil nic na svojej hodnote. Napriek svojej dlzke a kvoli genialnemu strihu Margaret Booth ide o svizny a putavy dobrododruzny film. 8/10 ()
3,5 Cestopisná dobrodružná dráma, ťažiaca zo silného skutočného príbehu. Na svoju dobu má film bohatú, priam veľkolepú výpravu, tvorcovia majú za to môj obdiv. Príbeh ma dokázal svojim dobrodružným pojatím zaujať po celých 130 minút, až do samého záveru som v napätí očakával, ako to celé skončí. Neodpustím si ale jednu uštipačnú poznámku k obsadeniu záporáka. Mám silný pocit, že v Hollywoode vládol v danej dobe (30. roky) zlozvyk obsadzovať ako hlavného záporáka nejakú grotesknú karikatúru, namiesto toho, aby jeho predstaviteľ vzbudzoval strach a nenávisť. Rovnaký pocit som mal aj zo stvárnenia gangstra vo filme Little Caesar (Edward G. Robinson). Netvrdím, že Charles Laughton je zlý herec, to rozhodne nie, ale jeho stvárnenie kapitána Williama Bligha je dosť od veci (taký Anthony Hopkins, to je úplne iná káva). ()
Když se řekne „Vzpoura na lodi Bounty“, každému se vybaví snímek „Bounty“ (1984). Tato skutečná událost z roku 1788 však byla filmově zpracována už dříve, a to celkem třikrát. Poprvé ještě za němé éry, tedy v roce 1916, kdy podle tehdejší kritiky tvůrci projevili naprostou věrohodnost charakteru a činů především kapitána Bligha, což bylo učiněno na základě dobových záznamů a hlavně deníku samotného kapitána. Jednalo o hodně nákladný počin, a tak je ohromná škoda, že je považován za ztracený. Tento snímek z roku 1935 je v pořadí druhý a samozřejmě, jak už to bývá, je kritikou označen za ten nejlepší. Takřka démonického kapitána Bligha si zahrál u nás asi neznámý Charles Laughton a prvního důstojníka Fletchera Christiana, který vedl vzpouru proti sadistickému kapitánovi, si střihl Clark Gable. Ten už by naopak známý být mohl. Na svou dobu samozřejmě černobílý film, ale po technické stránce natočený s úctou k dané události. Improvizované vizuální efekty svou kvalitou přitahují pozornost až překvapivě. I režisér Frank Lloyd provedl obdivuhodnou práci. Od pozdějších verzí se asi tak první polovina děje příběhu ničím neodlišuje. Vice je však pojednáno o osudu kapitána po jeho nuceném vykázání z lodě a ponechán napospas osudu na člunu společně s posádkou, která mu zůstala věrná. Zajímavostí je vsazení komické figurky v podobě kuchaře na lodi s jeho etudou vylévání vody ze džberu do moře. Později mezi domorodci také pobaví. Nebyl to zase až tak špatný nápad, neboť snímek se více vyzdvihl do dobrodružně zábavné roviny, než aby se to zachmuřeně drželo pouze dramatu. Na lodi Bounty se samozřejmě dramatické situace odehrávají, avšak později v orientu mezi domorodci už celá atmosféra přechází do melodramatu a místy až přímo k romantickým chvilkám. Svůj dobrodružný námořnický kabát si však celý koncept zachovává po celou stopáž. V rámci klasického filmu má snímek určitě co nabídnout i dnes. ()
Perfektní obsazení hlavních rolí a dobře vyostřený konflikt mezi poslušností a rozumem. Jeden z mála filmů odehrávajících se na lodi, u něhož nedostanete mořskou nemoc. ()
Mutiny on the Bounty si diváka získává jednak fascinující prací tvůrců, kteří již v roce 1935 vystavěly obdivuhodné kulisy námořního příběhu, do nichž si často netroufají i současné filmy (a proto je námořních filmů tak málo) a zároveň poctivě odvyprávěným dějem, který si nezakládá na příběhu (v němž kapku pokulhává) jako spíše v atmosférické výstavbě celého dobrodružství na moři - od verbování náhodných opilců v hospodách by press gangs do různých činností na lodi až po samotnou vzpouru. Oslní též část na Tahiti, která je exoticky kouzelná, byť trochu pokulhává na směšném obsazení bílých herců do role domorodců (jasně, pochybuji, že v té době mohlo být tolik, e. g., maorských herců dostupných v Hollywoodu, ale považuji za vhodné toto kritizovat stejně, jako kritizuji afroamerické obsazení v současných bijácích odehrávajících se v evropském středověku). Obzvláště náčelník domorodého kmene působí jako nějaký bavorský strejda s bříškem. Nechci snad tvrdit, že to na kvalitě filmů ubírá (jako očividně ani herci tmavé pleti neubírají na kvalitě současným filmům), ale z hlediska alespoň touhy po dosažení nedosažitelné autenticity to vždycky rád zmíním. V závěru je sice nutné dodat, že celý konflikt na lodi je značně idealizovaný a z kapitána dělají kapku zbytečně velkého padoucha, nicméně především v závěru u lodního soudu to překvapivě funguje. ()
V pořadu Slavné dny na streamu jsem se dozvěděl o této slavné vzpouře a tak jsem se rozhodl podívat na všechny 3 známé snímky. Film je s ohledem na dobu vzniku koukatelný i dnes i když je pravda že než se loď dostane na Tahiti tak se děj celkem vleče. Charles Laughton je v roli záporáka naprosto geniální. ()
Ve své době šlo určitě o obrovský hit. O tom svědčí herecká účast, oskary, tržby... V dnešní době už vidíme jen lehce nadprůměrný film. Herecké výkony odpovídají tehdejší době, často je patrné zejména přehrávání, místy hraničící až s patetickým herectvím. Naštěstí příběh funguje dodnes a i díky tomu film stojí za vidění. Jde o solidní klasiku. ()