Rošťáci

Když mě nebaví, jak se v Goonies všechno (až na prvotní rozhodnutí pustit se vstříc dobrodružství) děje jakoby náhodou. Každý další krok hlavních hrdinů je posouván tím, že někdo někam šlápne a něco se otevře či propadne. Takže pátrání po pokladu postupuje lineárně bez opravdového napětí. To se nedaří přivodit ani trojici (spíš trapně) komických figurek záporáků, kteří jsou zároveň (minimálně) dvojnásobní vrazi (WTF?), ale taky neskuteční diletanti, co si neumí poradit s bandou děcek... Jasně, v podstatě je to celý nadsazený jako v nějakým animáku, ale zároveň to postrádá ty prvky, který takovej animák činí zábavný (např. tu není žádná rivalita mezi chytrou figurkou jako Bugs Bunny a hloupou figurkou jako Kačer Duffy, protože všichni jsou tu pitomci; taky tu chybí fyzický gagy, se kterýma se výborně pracovalo třeba v Sám Doma). (08.12.2014)

Hravě vtahující dobrodružná jízda, která v mnoha aspektech připomíná legendární sérii “Indiana Jones”, avšak v dětském podání a s úžasnou atmosférou osmdesátých let. Snímek The Goonies režiséra Richarda Donnera stojí a padá na dětských hercích, kteří jsou zde všichni do jednoho výteční. Chemie mezi nimi dokonale funguje, nicméně z jejich neustálého překřikování Vám za chvíli půjde hlava kolem. Co se příběhu týče, tak ten je krásně přímočarý a Spielbergovsky kouzelný, což výsledný dojem o to více umocňuje. Ve finále tedy dostaneme vydařenou dobrodružnou podívanou, jejíž hravost si budu určitě několikrát do roka velmi rád připomínat. Skvělá práce! „Goonies never say die!” (06.05.2022)

Parta kluků, která si říká Goonies, se vydává na dobrodružnou cestu za pokladem jedookého piráta Willyho... Příběh mohl být ukotven více v reálném světě. Komické postavy jako Mama Fratelli (Anne Ramsey) a Sloth (John Matuszak) jsou v pohodě. Nejvíce ruší nepraktické vynálezy, které používá Data a přímočarost cesty za pokladem. Kvalita pastí je taky diskutabilní. Zkrátka tuhle cestu si užijí spíše děcka. (21.04.2019)

„Budeš mluvit, nebo tě mám rozmixovat?“ Goonies radíme medzi magické spielbergovské rodinné hity (väčšinou s príchuťou sci-fi, fantasy alebo veľmi jemného hororu), s ktorými Spielberg mal niečo spoločné ako producent, šéf výroby alebo autor námetu, prípadne s nimi nemal spoločné vôbec nič, ale napriek tomu niesli jeho nezameniteľný rukopis, keďže iní režiséri, producenti a scenáristi pri pohľade na rebríčky tržieb zistili, že je rozumné okopírovať ho a zviesť sa vďaka tomu tým pádom na vlne popularity jeho komerčných trhákov (ktoré odštartoval v roku 1982 E.T. – Mimozemšťanom). Radíme sem The Gate, Záhrobné komando, Bádateľov, ale v podstate aj Gremlins. Odohrávali sa prevažne na nudnom americkom predmestí, ideálne počas letných prázdnin a spravidla bola hrdinami skupina detí chlapčenského pohlavia, prípadne puberťákov. 19-miliónových Goonies režíroval Richard Donner podľa scenára Chrisa Columbusa v Spielbergovej produkcii (a podľa jeho námetu), takže sa na nich stretol tím snov. V hlavných rolách môžete spoznať 17-ročného Josha Brolina, 14-ročného Seana Astina a v tej dobe mimoriadne obľúbeného Coreyho Feldmana (Pri mne stoj!, Gremlins, Piatok trinásteho 4, Stratení chlapci, Ľudia z predmestia). Okrem toho môžete zahliadnuť Joea Pantoliana (Matrix) a Roberta Daviho (Predátor 2). Goonies ma ako malého minuli pozrel som si ich prvý raz v živote až dávno po tridsiatke v rámci doplnenia filmového vzdelania a ako sa dalo čakať, už to nebolo ono. Nestratilo to nič z fantastickej osemdesiatkovej bezstarostnej atmosféry, dospelí sú nedôležité postavy, ktoré do sveta malých hrdinov v podstate nepatria, ale scenár ma príliš neoslovil, dostatočne ma to nestrhlo, nebavilo a napr. Pri mne stoj! malo stokrát lepší kasting. (21.09.2021)

Zábavný dobrodružný film pro děti všeho věku, který mi připomínal Indiana Jonese nebo Cestu do středu země. Byl, pravda, příliš ukřičený, čímž mi šel na nervy, ale jinak v něm bylo vše, co si v dětské fantazii představujeme – jeskyně, tajemné chodby, v nich různé nástrahy a pasti, kostry, piráti a samozřejmě poklad. Je to film na který se nezapomíná. S potěšením jsem ho sledovala kdysi dávno a ani teď po letech nezklamal. Asi ve mně kus dítěte zůstalo. (07.07.2013)