Berlin Calling

Nějak mě filmy, které popisují drogové problémy, neberou. Pokud si je někdo zcela dobrovolně, z plezíru bere, v dnešní době, pokud to není totální tupec, musí počítat s důsledky.Tenhle styl hudby mě také nebere, je hlavně určen téhle skupině.Zatím mě nikdo nedokázal donutit přijmout fakt, že motiv opakující se klidně několik minut dokola, lze nazývat při zaplém mozku hudbou....čímž netvrdím, že neexistuje pár slušnějších kousků:-) každopádně hlavní postava byla zahrána velmi dobře. (13.06.2013)

Dlouho jsem na Berlin Calling čekal až jsem se konečně dočkal, i když jen s anglickými titulky. I když furt lepší něco než nic a já jsem si i díky tomu dokázal tento film bez problémů užít. Pro fanouška elektronické muziky je tento film ten pravý balzám na duši, a věřím, že pro obyčejnýho diváka to bude průměrná záležitost, kde hlavní roli figuruje muzika, drogy, sex a taková ta klasika. Jenže kdyby muziku nesložil Paul Kalkbrenner a sám by si nezahrál hlavní roli, asi by se tohle nestal kult a já věřím, že tohle kult bude. Dost dobře už je Paul Kalkbrenner v elektronické muzice něco víc, než jen obyčejný producent a DJ a to se může poštěstit skutečně málokomu. Příběh s s ničím nesere, zobrazuje podsvětí Berlína docela razantně, takže tam některé scény dost překvapí a reálnost možná i sledování zprotiví. Jenže je tam furt ona dokonalá muzika v podobě chytlavého a melodického minimalu, která rozhodně nenudí, i když by to tento styl ve většině případů dokázal. Paul Kalkbrenner je prostě něco víc, zvuky hledá v pohybu, při nástupu do metra natáčí zvuk zavírání dveří, rozjezdu metra...všecko to pak zachytává v jeho rukopisech. A to jsem ještě nemluvil o tom, že jsem měl možnost se dostat i do zákulisí tvorby muziky a o tom, co se děje pak, když už je muzika na světě a producent hodlá vydat desku. Berlin Calling pro skutečného fanouška elektronické muziky není obyčejný film, otázka je, co to udělá se zbytkem, který to asi zazdí, ale třeba ne. (27.08.2009)

-3* před pár lety jsem si oblíbil Kalkbrennerovo album se stejnojmenným jménem, a to jsem ani nevěděl, že se mu zároveň povedl udělat film. I když tady má hodně vysokou známku, tak jsem ho dlouho odkládal a nevěřil jsem mu. Přesto se dočkal a ve výsledku se opravdu nic světoborného pod sluncem neobjevilo a podobných filmů o drogových závislostech jsou kvanta. Tento vytahuje z podprůměru především tranceový soundtrack, bez něhož by to bylo na hranici 1-2*. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (15.02.2017)

po dlouhém odkládání sem se nakonec odhodlal a na Berlin Calling se podíval a moje konečné dojmy jsou trošku rozporuplné.Začátek vynikající,Kalkbrenner ač neherec přesný,soundtrack naprosto famózní,ovšem přesto všechno je Berlin Calling od půlky poměrně průhledným a již několikrát viděným příběhem o zlých drogách a následném vystřízlivění,kterému jako by něco chybělo.Budˇ jak budˇ podobných filmů z prostředí EDM moc není a pro její fanoušky zůstane shlédnutí BC povinností...80% (18.09.2010)

Hlavní sílou Berlin Calling je nesmírně kvalitní a hutný soundtrack, který prostupuje obrazem po celou délku sta minut. Není jen v pozadí, ale díky obsahu filmu vystupuje mnohdy do popředí a dostává se do hlavní role. Tím se už mnoha filmy propírané téma drog dostává do opět trochu jiného prostředí a roviny a dokazuje, že stále ještě není vyprahlé. Skvělou volbou bylo obsazení opravdového umělce DJ Paula Kalkbrennera, který dal své roly maximální míru autentičnosti, alespoň co se hudební části týče. (02.12.2009)