Jak nežít svůj život

Že je Don až příliš velký hajzlík? Neřekl bych. Porovnání s Bernardem Blackem se nabízí. Především ve vztahu ke svým "cvičeným opičákům" jsou si dost podobní a pochopitelně, že Don je rovněž naprostý povaleč, popravdě ti dva jsou oba natolik sympatičtí, že bych nejradši bydlel u Dona a chodil do práce k Bernardovi. Tenhle seriál je veskrze britskou záležitostí a já dosud lepší druh humoru nepoznal. (01.03.2011)

Britové. Nikdy se jich nenabažim. anyway... je osvěžující sledovat hlavního hrdinu co je naprostý "dickhead" myslící svýma koulema. Sice nikoli doslovně, ale je to zaručený způsob, jak uplatnit ostrovanské čerňáky. Na druhou stranu je zde humor docela mainstreamovější. Není to černota jako v Black Books, nebo Big Trainu. Druhá sezona přibyla na váze dávkou správného množství nechutnějšího humoru (ve správném slova smyslu, pokud to lze) Třetí sezóna se nepovedla. Nedostatek humoru se snaží vyvážit absurdními postavami a to nestačí. (28.04.2011)

BOLLOCKS! Ooooo, to je super sitcom! Britové zde brilantně ukazují, jak se to dělá, ostatní by se měli učit. Mě to připomíná takovýho Michaela Kesslera v sitcomu. BOLLOCKS! už zase, no nádhera. Don Danbury je takový idiot, že z něj každým dílem z něj chcípu smíchy. Jeho písničky jsou nejlepší, škoda, že jich není víc. Jinak Abby je podle hezčí než Sam. Ale druhá řada válí, je lepší než ta první. Uvidím, co přinese řada třetí. BOLLOCKS! (06.06.2011)

Docela fajn britcom, ovšem s docela velkou pachutí toho, že to celé mohlo být mnohem lepší, protože takhle to na ty největší titány nestačí (například na Black Books, které hodlám dál použít při srovnávání/vysvětlování). Předně, humor je zábavný, vážně ano, ale... Hlavní postava je až příliš sebestřední a bastardózní, nedá se jí fandit vůbec v něčem, je to vpravdě kreténská entita, což je trošku problém, když jeho hlavní snažení spočívá v balení velmi sympatických dívek (Takový Bernard Black je také kretén non plus ultra, ale jelikož jsou všechny vztahy okolo něj stejně bizarní jako on, tak nevyznívá odporně, což je tak nějak podstata toho, proč je v konečném důsledku zábavný). Ona celkově práce s postavami je to, co brání seriálu dosáhnout vrcholu (znovu připomínám, opravdu JE vtipný, ale..), na moha místech je moc velký rozpor mezi hlavní postavou a těmi vedlejšími, které jsou ve směs napsané normálně, až na lechce malomyslného pečovatele, který ovšem působí jako by trpěl něčim velmi reálným (trochu jako Sheldon Cooper z Big Bangu) a proto jeho zneužívání hlavní postavou nemůže být tak zábavné jako... Třeba jako u Mannyho s Bernardem. Ale dost už o srovnávání a dost nepovedeného popisu té jediné věci, která mi tu vadí, pročež znovu zdůrazním, je to vtipné, ne že ne, ale asi by pomohlo menší zaměření na vztahy (bohové, proč jsem zas negativní??). Raděj mizím. (16.05.2016)

Já toho vychcanýho, špinavýho, sobeckýho, manipulativního, šestiprstýho, homofobního, nechutnýho, proradnýho, sexistickýho, narcistickýho, ušatého, zubatého, fekálního, sexistického, diktátorskýho, na kytaru hrajicího, hloupého, ostudného, britského, sarkastického, namyšleného, rasistického, líného, vášnivého, osamělého, hláškujícího, zfetlýho, vožralého kreténa tak miluju, že kdyby to šlo, nechal bych si od něho ten anál zmastit až do ruda. Tohle sarkastický hovado jsem si tak v mžiku oblíbil, že se můj neutuchající zájem, o kvalitní britskou tvorbu zvýšil minimálně tak o 0000,3%. Prostě plná palba, a ne jen kvůli tomu, že se v několika věcech s Donem ztotožňuju, jak v rozkroku Gluma, ale jeho prostě nejde nemilovat, i přesto, jaký je to idiot. Kde se hrabou Ajťáci či přeceněné Černé knížky. Návod jak si ten život cynika ještě víc opepřit. Done, Done, nežer mi to Danone! ❤ (24.03.2021)