Půlnoc v zahradě dobra a zla

Když se prudce zamyslím, tak hned po Tulákovi z širých plání je tohle můj druhý nejoblíbenější Eastwoodův (režijní) film. A když to takhle nahlas řeknu, tak mi ihned dochází proč: MAGIC. To a také fakt, že oba filmy vycházejí z principu jednoty místa, času a děje, což je vždycky super. Půlnoc připomíná strukturou mýtus, pohádku. Ačkoliv zůstává v podstatě úplně civilní, přesto je dojem, že jsme se ocitli na druhé straně duhy, za zrcadlem, v králičí noře, v šatní skříni a tak všelijak podobně, velmi silný a nevyhnutelný (ten dojem, pro ty, co jako já zapomněli, jak začínala tato věta). Od pohádky se to nejvíc liší tím, že hlavní hrdina je pasivní pozorovatel, za nic nebojuje a ani se příliš nemění a nedozrává, což mi ale ve městě představeném a obydleném tak jako Savannah vůbec nevadí. Naopak považuji za jedinou výraznou chybu vložení romantické linky právě pro tohoto pozorovatele. Nebo možná to není vyloženě chyba, ale nepůsobí to úplně přirozeně. (A je to chyba.) Když jsem si zjišťovala něco o knižní předloze a jejím autorovi, tak se ukázalo proč - spisovatel a tedy vypravěč je gay. To do logiky příběhu a všeho nevysloveného pnutí mezi postavami zapadá mnohem víc než povinná heterosexuální romance. Ale k čertu s Johnem Cusackem, pro mě to stejně není herec, který by svým kouzlem dokázal unést celý film a být jeho nepostradatelnou osou. Za ústřední "postavu" považuji atmosféru magického realismu a kolektivní vědomí města. Speciální poklonu bych chtěla samozřejmě vystřihnout Lady Chablis, která si titul Velká císařovna zaslouží jako nikdo na světě. Ráda bych také zamáčkla slzu, protože jsem se dnes dočetla, že letos v září zemřela. (02.12.2016)

Prislo mi, ze se Clint tak trochu nemoh rozhodnout, co to vlastne chce tocit. Pribeh o novinari, potkavajicim zvlastni lidi? Pribeh o zvlastnich obyvatelich Savannah? Soudni drama o bohatym znamym chlapkovi obvinenym z vrazdy? Jasne, je tu od vseho neco, ale nic z toho neni vypilovany k dokonalosti. Coz ale rozhodne neznamena, ze by film byl spatnej. Lehce prehnana 150 minutova stopaz nijak nevadi, film nenudi a i kdyz Clint nikam nespecha a i pres perfektni pribeh se toho vlastne zase tolik nedeje a dava hlavne prostor postavam, stejne film docela svizne utece, na cemz ma taky podil fakt, ze je proste zajimavej, spousta postav je spravne divna a cely to ma takovou lehoulince mysteriozni atmosferu. Navic se tu seslo kvalitni herecky obsazeni, bohuzel Cusack v hlavni roli nepobral moc charisma a tak ho ve vsech scenach zastinuje spickovej Spacey. Takze ve vysledku kvalitni drama a zaslouzeny 4*, divim se, ze ma film jen 67%. (01.10.2009)

Snímek jsem už kdysi viděl, ale pamatoval jsem si z něj jen to, že je hrozitánsky dlouhý. Řada komentářů, která nacházela pod fasádou přetažené stopáže skryté hodnoty, mě ale přiměla se k titulu vrátit a případně ho přehodnotit. Clint se pokusil vstoupit na půdu dosud neprobádaného žánru, jenže výsledek je podle mého poměrně tristní. Eastwood zkrátka není dost velký magor, aby dokázal filmovými prostředky vybudovat přitažlivou a funkční mysteriozní atmosféru a použít opravdu ujeté bizarní postavy, které by utáhly 155minutovou stopáž. Zatímco u jiných filmů někdy říkám, že by šlo s klidem vystříhat 15-20 minut, tady by šlo rovnou o celou hodinu. Nedokázal jsem ho zkouknout z voleje, musel jsem mu věnovat dva večery, a i tak se mi podařilo v první půli dvakrát zaklimbat. V takovém případě ovšem nemohu jít ani na průměrné tři hvězdičky. Přesto, že ve svém týmu měl Clint pár hereckých hvězd, které se snažily svůj honorář zasloužit, a přes potenciál, který nabízela předloha, vznikl uondaný snímek, jeden z nejproblematičtějších v Eastwoodově kariéře. Celkový dojem: 40 %. (31.10.2013)

Tento film som videl už dávnejšie bez najmenšieho tušenia o čo ide. Nevedel som kto tam hrá, nevedel som kto to režíroval, nepoznal som príbeh. Úprimne, začal som ho pozerať preto, lebo sa mi páčil názov :-) Ako odchovanec Tarkovského a podobných jarmushovských kubrickov mi ten film ani na chvíľu neprišiel zdĺhavý či nebodaj nudný. Je síce pravda, že je to skôr kniha ako film, ale to vôbec nevadí. Film má skvelú atmosféru, perfektne sa pri ňom relaxuje, popíja vínko a defragmentuje harddisk :-) A ten šok na záver, že Eastwood!!! No proste, tá noc stála za to... (28.06.2006)

Znáte to - parta mladých yankeeů se při výletu na venkov dostane do spárů zdegenerovaných a šílených jižanských buranů sužovaných sadismem, kanibalismem, fyzickou degenerací a mentální retardací zapříčiněnou příbuzenským pářením. Tady je to malinko podobné - newyorský pisálek John Cusack přijíždí do Savannah napsat článek o jednom večírku pro jakýsi bulvární plátek. A vůbec netuší, co všechno ho čeká... Tenhle brilantní až geniální Eastwoodův jižanský opus magnum je divácky nepochopitelně zanedbávaný, soudě podle počtu komentářů. Neprávem! Tak silnou magicko-realistickou atmosférou se může pochlubit jen málokterý film. Skvěle to vystihl Cusack telefonující se svým agentem: "Tohle místo je úžasný! Je to jak Sever proti Jihu na meskalinu! Chodí tu s imaginárními psy na vodítku. Všichni jsou tu těžce ozbrojení a opilí. New York je nuda!" Mimochodem od zhlédnutí The Grifters a tohoto filmu mám Johna Cusacka hodně rád a nenechám si to vymluvit. Navíc ještě vynikající Kevin Spacey, naprosto nezapomenutelná Miss Chablis, výrazný mladý Jude Law, muž s mouchami na provázcích, černá vúdúbaba, černošský ples, kde černé dámy v bílém a černí páni v černém tančí valčík... prostě okouzlující a svérázná jižanská poetika. Knižní předlohu jsem nečetl, ale musí stát za to. A mimochodem díky naší osvícené době s takovými vychytávkami, jako je Google Street View, mohu doporučit aspoň virtuální procházku po Savannah - nádherné město. (13.11.2013)