poster

Půlnoc v zahradě dobra a zla

  • USA

    Midnight in the Garden of Good and Evil

  • Slovensko

    Polnoc v záhrade dobra a zla

Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller

USA, 1997, 155 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tommy987
    ****

    Podľa Johna Kelsa je to "like Gone with the Wind on Mescalin" (trefné, treba povedať), podľa mňa skôr taký eastwoodovský Modrý zamat. Každopádne je to ale Clintov suverénne najabsurdnejší a najšialenejší film, kde ľudia chodia na prechádzky s imaginárnymi psami, voodoo "šamanky" pomáhajú so súdnymi spormi, predseda poroty chodí s muchami ovešanými na tele (samozrejme živými) a náladu pozdvihuje milo afektovaný/á transvestitná šoumenka (niekedy pripomínajúca Rubyho Roda z Piateho elementu). Kevin Spacey a "Lady Chablis" excelujú, Cusack a zbytok osadenstva podávajú štandardné výkony, nič viac, nič menej. Byť to o 20 až 30 minút kratšie, idem na plný počet. 8 / 10(21.6.2008)

  • Morien
    *****

    Když se prudce zamyslím, tak hned po Tulákovi z širých plání je tohle můj druhý nejoblíbenější Eastwoodův (režijní) film. A když to takhle nahlas řeknu, tak mi ihned dochází proč: MAGIC. To a také fakt, že oba filmy vycházejí z principu jednoty místa, času a děje, což je vždycky super. Půlnoc připomíná strukturou mýtus, pohádku. Ačkoliv zůstává v podstatě úplně civilní, přesto je dojem, že jsme se ocitli na druhé straně duhy, za zrcadlem, v králičí noře, v šatní skříni a tak všelijak podobně, velmi silný a nevyhnutelný (ten dojem, pro ty, co jako já zapomněli, jak začínala tato věta). Od pohádky se to nejvíc liší tím, že hlavní hrdina je pasivní pozorovatel, za nic nebojuje a ani se příliš nemění a nedozrává, což mi ale ve městě představeném a obydleném tak jako Savannah vůbec nevadí. Naopak považuji za jedinou výraznou chybu vložení romantické linky právě pro tohoto pozorovatele. Nebo možná to není vyloženě chyba, ale nepůsobí to úplně přirozeně. (A je to chyba.) Když jsem si zjišťovala něco o knižní předloze a jejím autorovi, tak se ukázalo proč - spisovatel a tedy vypravěč je gay. To do logiky příběhu a všeho nevysloveného pnutí mezi postavami zapadá mnohem víc než povinná heterosexuální romance. Ale k čertu s Johnem Cusackem, pro mě to stejně není herec, který by svým kouzlem dokázal unést celý film a být jeho nepostradatelnou osou. Za ústřední "postavu" považuji atmosféru magického realismu a kolektivní vědomí města. Speciální poklonu bych chtěla samozřejmě vystřihnout Lady Chablis, která si titul Velká císařovna zaslouží jako nikdo na světě. Ráda bych také zamáčkla slzu, protože jsem se dnes dočetla, že letos v září zemřela.(2.12.2016)

  • Martin741
    ****

    Velka skoda, ze Vychodnyles nikdy nenamocil svoju rezisersku ruku do hororoveho jazera /vacsinou tocil a toci westerny, dramy ....../. Mohlo by veru vzniknut nieco unikatne. Tento film ma tak trochu okultnu, a tym padom hororovu atmosferu. Ale fakt iba trochu. Vyborny scenar, reziser Eastwood vladne skusenou a zrucnou rukou, to nemozno popriet. Zucastneni herci ako Cusack a Spacey hraju na urovni. Ucast krasnej Alison Eastwood potesi oko i filmu znalu dusu divaka. Co vsak film drzi len v miernom nadpriemere, je prave ta rozvlacnost, 155 min je fakt dost. 74 %(20.7.2013)

  • gudaulin
    **

    Snímek jsem už kdysi viděl, ale pamatoval jsem si z něj jen to, že je hrozitánsky dlouhý. Řada komentářů, která nacházela pod fasádou přetažené stopáže skryté hodnoty, mě ale přiměla se k titulu vrátit a případně ho přehodnotit. Clint se pokusil vstoupit na půdu dosud neprobádaného žánru, jenže výsledek je podle mého poměrně tristní. Eastwood zkrátka není dost velký magor, aby dokázal filmovými prostředky vybudovat přitažlivou a funkční mysteriozní atmosféru a použít opravdu ujeté bizarní postavy, které by utáhly 155minutovou stopáž. Zatímco u jiných filmů někdy říkám, že by šlo s klidem vystříhat 15-20 minut, tady by šlo rovnou o celou hodinu. Nedokázal jsem ho zkouknout z voleje, musel jsem mu věnovat dva večery, a i tak se mi podařilo v první půli dvakrát zaklimbat. V takovém případě ovšem nemohu jít ani na průměrné tři hvězdičky. Přesto, že ve svém týmu měl Clint pár hereckých hvězd, které se snažily svůj honorář zasloužit, a přes potenciál, který nabízela předloha, vznikl uondaný snímek, jeden z nejproblematičtějších v Eastwoodově kariéře. Celkový dojem: 40 %.(31.10.2013)

  • B!shop
    ****

    Prislo mi, ze se Clint tak trochu nemoh rozhodnout, co to vlastne chce tocit. Pribeh o novinari, potkavajicim zvlastni lidi? Pribeh o zvlastnich obyvatelich Savannah? Soudni drama o bohatym znamym chlapkovi obvinenym z vrazdy? Jasne, je tu od vseho neco, ale nic z toho neni vypilovany k dokonalosti. Coz ale rozhodne neznamena, ze by film byl spatnej. Lehce prehnana 150 minutova stopaz nijak nevadi, film nenudi a i kdyz Clint nikam nespecha a i pres perfektni pribeh se toho vlastne zase tolik nedeje a dava hlavne prostor postavam, stejne film docela svizne utece, na cemz ma taky podil fakt, ze je proste zajimavej, spousta postav je spravne divna a cely to ma takovou lehoulince mysteriozni atmosferu. Navic se tu seslo kvalitni herecky obsazeni, bohuzel Cusack v hlavni roli nepobral moc charisma a tak ho ve vsech scenach zastinuje spickovej Spacey. Takze ve vysledku kvalitni drama a zaslouzeny 4*, divim se, ze ma film jen 67%.(1.10.2009)

  • - Natáčení začalo v květnu roku 1997 a jeho průběh provázely a narušovaly stejně velké kontroverze, jako kdysi samotný případ. Rozvášněná atmosféra doprovázela tvůrce a osoby, které se podílely na produkci filmu, téměř na každém kroku. (ClintEastwood)

  • - Clint Eastwood později přiznal, že byl jedinou, dostatečně šílenou osobou, která byla ochotna tento projekt zfilmovat. (ClintEastwood)

  • - Mercer House, kde se snímek odehrává - se nachází v samotném srdci Savannah v Georgii. V roce 1981 v této viktoriánské rezidenci zemřel Danny Hansford a podezřelým z vraždy se stal bohatý a všemi vážený majitel domu Jim Williams, který tvrdil, že jednal v sebeobraně. Celkem čtyřikrát stanul Williams před soudem, aby byl v květnu roku 1989 zbaven obvinění z vraždy prvního stupně. Byl to velice kontroverzní rozsudek, který se stal inspirací pro newyorského spisovatele Johna Berendta, který samozřejmě později prodal Hollywoodu práva na zfilmování svého bestselleru. (ClintEastwood)