Manažeři

Istým zvrhlým spôsobom sa mi to páčilo, určitým už menej... v každom prípade to hodnotím kladne ak by niekto váhal nad mojím rozsudkom 6-7/10 (som na vážkach, podotýkam som len človek). Dokážem sa vžiť do rôznych situácií, no táto s platom 160 tisíc dolárov ročne je snaď najkrajšia. Všetko bolo fajn, len koniec mi to pokazil... prečo to vždy musí skončiť ako v rozprávke... fuck! (23.01.2011)

. . . . . jake z toho vseho plyne ponauceni??? Zapomente, na to ze neco sami dokazete nebo ze Vam stat pomuze. Vsechno je to o kamaradech, znamych a o kamaredech vasich znamych. Tudy vede cesta a zadni ruzovi sloni poletujic nam nad hlavama a septajic nam do ousek - si uzasny, ty to dokazes, kdyz si pujdes za svym cilem tak ho taky dosahnes. . . cukrova fantas magorie par vyvolenych! Takhle toproste nechodi. (25.02.2011)

Ako sa z riaditeľa s ročným príjmom 150 000 $ stavebný robotník stal... Bolo pre mňa príliš ťažké súcitiť s Affleckom, ktorý sa po strate zamestnania, chudáčik, musí vzdať golfového klubu alebo svojho Porsche. Ale aby si za tie roky nenašetril aspoň na to, aby mohol pár mesiacov splácať hypotéku, tak to už je umenie. Vyznie to ako typická hollywoodska rozprávka, zvlášť pre tunajších divákov, ktorí zarobia 300 - 400 € mesačne a musia z toho zvládať aj hypotéku. Affleck to mal vyriešiť ako Spacey v American Beauty, k okienku do MacDonalda by ho vzali. :-) Ale Chris Cooper bol dobrý. (25.04.2011)

Nápad a zápletka je tak na tři a půl hvězdy, provedení tak na jednu. Rozhodně se shodnu s mnoha uživateli, že se nechci vcítit do role zkrachovalého vedoucího divize jehož životní prohra znamená prodat porše, x-box a nechodit na golf. Myslím, že kdyby se tvůrci zaměřili spíše na lidi úplně vespod řetězce, mohli vyprávět mnohem dramatičtější příběh a variabilita by byla větší. Zaměření na pohlaváry mě osobně nesedí, přestože zahráno to bylo slušně. (02.02.2011)

USA jsou zemí neomezených možností. Tedy alespoň to tvrdí hlavy státu a vyžadují za to po svých otrocích, aby vydělaný peníz okamžitě proměnili v základ budoucích hypoték. Jen tak se může stát, že rodina prachatého manažéra žije ve zbytečně velkém domě na dluh a po ztrátě zaměstnání se nestěhuje do přiměřené nemovitosti, nýbrž prchá k rodičům. Musím se přiznat, že při této scéně jsem pociťoval upřímnou radost. Já jsem totiž přející člověk a tak všem manažérům světa přeji, aby jednou pochopili svou zbytečnost a ty, kteří odmítnou dělnickou kariéru, s radostí umlátím jejich zlatými padáky. (01.03.2013)