Orel Deváté legie

Ve srovnání s Centurionem je režie Kevina Mcdonalda o poznání střízlivější, bez přítomnosti divoženek s nánosem make-upu a bez hektolitrů stříkající digitální krve a odlétajících odseknutých končetin a hlav. Jeho realističtější přístup je mi bližší, a tak jsem po 2/3 filmu uvažoval o čtvrté hvězdičce, protože jako historický dobrodružný snímek Orel Deváté legie fungoval do té doby bez vážnějších kiksů. Ovšem v poslední třetině přišel nástup početného zástupu římských veteránů, kteří si po 23 letech vzpoměli na svou vojenskou přísahu a které patrně otrok Esca mobilizoval internetem, protože se ze všech koutů říše Piktů vynořili v příslušné soutěsce ve skutečně rekordním termínu. Tady nemohl zafungovat jenom internet, ale patrně i vrtulníky. Vedle toho zaskřípaly i další scénáristické motivy, jako když pronásledující Keltové, kteří absolvovali dlouhodobé vysilující pronásledování, demonstrativně popraví dětského "zrádce", kterého patrně vláčeli celou dobu v koši na zádech. Ona závěrečná bitva mladých bojovníků s dědečky ve zrezivělé římské výzbroji by taky v reálu dopadla určitě úplně jinak, věk dožití tehdy byl zhruba poloviční proti naší éře... Přes to všechno oceňuji psychologičtější styl Orla Deváté legie se snahou o propracované charaktery oproti povrchně efektivnějšímu Centurionovi. Navíc oba hlavní hrdinové jsou přiměřeně sympatičtí, takže divák se s nimi může ztotožnit. Celkový dojem: 60 %. (06.06.2011)

Kdybych nebyl takovým fandou knižní předlohy, film by na mě působil asi úplně jinak. Z mého pohledu se však jedná o nepovedenou adaptaci skvělé knihy. Kdybych však nepřihlížel k předloze, asi bych byl docela spokojený. Ale možná tomu dám ještě šanci. S větším odstupem bude averze ke změnám zřejmě o poznání nižší. (24.05.2012)

Aneb chlapácké dobrodružství bez bab. Škoda, že druhý film během krátké doby s římskou tematikou se točí opět kolem IX. legie v Britannii. Co takhle, milí filmaři, natočit bitvu v Teutoburském lese, zfilmovat Traianovy dácké války či tzv. markomanské války (i v nich je spousta příběhů, které stojí za to sledovat - např. příběh o zázračném dešti, který zachránil Pertinaxe apod.). Ale budiž. Mám obavy, že já filmy s římskou tematikou hodnotit nemohu, protože jsem k nim apriori kritický (Gladiátor), nebo apriori nekritický (Centurion, Eagle). Eagle (2011) by potřeboval hodně překopat scénář, dal bych do něj více reálií, více odkazů na historii apod. Na druhou stranu jsem tak vyhladovělej po nějakém tom "římském" filmu, že jsem byl totálně vtažen do děje z mých naprosto nejoblíbenějších časů, časů, kdy proti sobě stály dva zcela rozdílné světy - římský a germánský. Marcus Flavius Aquila v tomto filmu se svým "šerpou" patrně překonali římský rekord a dostali se ještě severněji, než leželo castrum Inchtuthill. Škoda, že film je natočený jak přes kopírák, ale ten lákavý "roman-feeling" měl...a to je to, co jsem si od filmu sliboval, výlet do dob, kdy Slované ještě spali a Evropa na sever od Rýna a Dunaje patřila barbarům v tom pravém slova smyslu. (15.04.2011)

Výborně natočené "pokračování" loňského CENTURIONA. Vypadá to skvěle a hudba je fantastická. Příběhově je to takové nějáké podivné (patriotismus nejtěžšího kalibru), ale pořád v rámci snesitelnosti. Tatumoš i Bell se oba docela předvedli a Marka Stronga tady u nás doma vidíme vždycky rádi. Navíc v Unrated verzi sem tam cákne krev a to vždycky potěší, i když to klidně mohlo být ještě trošičku masitější. (25.06.2011)

Historická dobrodružná věc, jaké se bohužel už netočí, bez bombastického zachraňování světa, luštění skrytých hieroglyfů na Deklaraci nezávislosti a bez přemoudřelých akčních ženštin. Chlapské přátelství, rodinná čest a čelení překážkám. Jé, to byl balzám na duši. Nebál bych se to skoro přirovnat ke vztahu Aubreye a Maturina v Master and Commander, i když na jednodušší úrovni (předloha je pokud vím určená mládeži). Kromě až moc naivního konce, kde se na pomoc přidávají legionářští důchodci za životní jistoty mě fakt potěšilo, že někdo má odvahu přijít s takhle staromilsky pojatým filmem, ozdobeným vynikající kamerou. Samozřejmě se člověk neubrání srovnání s nedávným Centurionem, vedle kterého Orel vypadá jako jeho pokračování. Nicméně přístup Macdonalda a Marshalla je jiný, Marshal je úspornější a soustředí se čistě na živočišný boj několika vojáků o přežití, Macdonald si vedle hrdinského úkolu víc všímá okolní přírody, více pracuje s psychologií a mění atmosféru scén. Úvodní Testudo - lepší želvičku jsem ještě neviděl. Škoda, že je film PG-13, tím ztrácí v živelnosti, když by k tomu prostředí naopak sedělo řádně zemité řezání v protikladu k digitální krvi ve sračkách typu 300. Na závěr - Orel i Centurion jsou dle mého srovnatelně dobré filmy, každý ovšem trochu jiný. Oba mi ovšem padly do nálady. P. S. zcela se ztotožňuju se salahadinovým komentářem. (24.04.2011)