Prorok

V rámci evropského filmu jde o parádní kousek, který nemůžu nesrovnávat s Gomorou. Gomora byla pojatá možná až moc dokumentárně, což jí podle mě ubralo na atraktivitě. Zato Prorok si jde svou cestou a daří se mu. Neokoukaní herci, povedená hudba a hlavně syrovost a žádná přetvářka. (24.05.2010)

Prolnutí dvou žánrů - mafiánské ságy a vězeňského dramatu - a oněmi žánry specifikovaných světů dělá z Proroka hodně osobitý film. Jacques Audiard je už nekorunovaným králem novodobé francouzské drsné gangsterky, v níž po několikáté variuje svá oblíbená témata (především specifický svět vězení a motiv vězně...) a kterou ozvláštňuje spojením naturalisticky popisného prostředí s poetickými scénami, jež dávají snímku funkčně umělecký rozměr. Symbolická postava zavražděného spoluvězně, která nevyčítá a nepronásleduje, leč naopak apelativním výkladem snů pozitivně ovlivní životní peripetie hlavního hrdiny, morálně relativizuje vyznění celému snímku, neboť přináší svět, v němž nejen že neexistuje svědomí, zábrany, jasné rozlišení dobra a zla, ale už ani mrtví nechodí ve spaní vyčítat vinu původcům svého utrpení. S kým v takovémhle vidění světa vlastně sympatizovat? Prorok je silný film, přesto jsme v něm občas postrádal výjimečný příval katarze, která by mi v diváckém zážitku přinesla punc mimořádnosti. Návštěva kina nebyla tentokráte událostí, na kterou nebudu moci dlouhou chvíli zapomenout...chyběly tomu mimořádné scény či třeba macho knírek a neodolatelné charisma režisérem Jacquesem Audiardem též dříve obsazeného Vincenta Cassela alias přímé konkurence v podobě Richetova Veřejného nepřítele č.1... (21.01.2010)

Určitě, kdyby se příběh Proroka roztáhl do tří filmů, zcela jistojistě by šlo o francouzský ekvivalent Kmotra, jakéhosi jeho chudšího vzdáleného příbuzného. Hlavní hrdina má neokoukanou tvář a musím říci, že se mi jeho výkon tuze líbil. Určitě z něj vyroste velká francouzská hvězda. Samotný film je příliš dlouhý na to, aby udržel divákovu pozornost po celou dobu, protože v některých pasážích se příliš přeskakuje časem, příliš kecá o ničem nebo příliš málo děje. Přistoupil jsem však na předstíranou rozmáchlou ságu a nechal se unášet dějem - od vstupu do vězení přes první seznámení s těmi, co tu všechno řídí až po konečnou katarzi při opětovném získání zálohy. Samozřejmě Prorok řemeslně nedosahuje na vrcholnou Hollywoodskou "vězeňskou" tvorbu, on ji válcuje jinde. Atmosféra je neopakovatelná, prostředí francouzské věznice neokoukané a na její osazenstvo jsem nebyl z podobných filmů zvyklý, přeci jen souboj Italů s muslimy za zamčenými a zamřižovanými dveřmi není často k vidění. Překvapením je pro mě fakt, že film nezískal Oskara, ale uvidím, třeba Argentina vyplodila film ještě lepší. (30.09.2010)

Vysilující film, který se vám za zvýšenou pozornost bohatě odmění. Když si Malik bral zpět svou „zálohu“, pocitově jsem na to byl stejně jako v závěru Shawshanku. Zde do sebe vše tak hladce nezapadá, některé otázky jsou ponechány otevřené a máme mnohem větší volnost v tom, jak budeme celý film vnímat. Třeba jako syrové rodinné drama, z něhož byly milosrdně vypuštěny ženské postavy. Nevíme, odkud Malik přišel a co spáchal, za mřížemi pro něj začíná nový život (jeho první krvavá a traumatizující zkušenost představuje jakýsi porod). Postupně se naučí (vězeňským prostředím) chodit, číst a psát. Nejdůležitější postavami jsou pro něj dvě autority – otec (César) a učitel (Ryad). Po čase smí ven, ale do večera musí být zpět, což mu nezabrání v osamostatnění… atd. Prorok zároveň po svém splňuje požadavky mafiánské ságy o nule, která se vypracuje v eso. Omezený je hlavně prostor. Namísto celé čtvrti si Audiard vystačí s jednou věznicí, jež zásluhou hodně tělesné kamery rozhodně není místem, kde byste se cítili bezpečně. Střihové sekvence dokumentující protagonistův kariérní růst jsou podbarvovány výhradně americkými songy, jejichž texty záměrně nepoukazují na kriminalitu skrytou za Malikovými činy. Jako kdyby měly ironicky komentovat americké mafiánské ságy, v nichž organizovanný zločin tvoří přirozenou součást existence hrdinů. Vězeňské prostředí v konečném součtu nehraje až tak důležitou roli, ale činí tento příběh jednoho života ještě originálnějším. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, claudel (07.04.2010)

Ono to vězení má prostě svou neobvyklostí něco do sebe a potvrzuje se to i v Prorokovi. Ten je navíc, hlavně v druhé půlce, říznut solidní maifiánkou, čím vzniká hodně zajímavý mix. A to i díky Audiardovi, který dokáže být po celých 150 poměrně uceleně zábavný a i když se několik málo pomalejších míst najde, většinou snímek odsípá dobře. Příjemné taky je že děj střídá několik různých úrovní a Malik je tak dobře uvěřitelná postava, která nemá jen centrální motivaci, ale vyvíjí se a řeší vždy více věcí najednou. Toho navíc zahrál Tahar Rahim velice dobře a společně s Nielsem Arestrupem alias Césarem Lucianim, tvoří pŕíjemnou ústřední dvojici. Sečteno podtrženo, Audiard natočil hodně komplexní a plný snímek, který určitě stojí za to. (23.06.2010)