Amarcord

Rozhodně parádní zakončení zážitky nabitého měsíce dubna. A že byla konkurence... Italský film mě nikdy moc nezajímal. Spojoval jsem si ho třeba se zvýšeným nevkusem, promítající se tu do hororů, tu zase do komedií. Ovšem tento film je naprosto jiný a přiměl mě změnit svůj názor a nesoudit dle předsudků. Vyplatilo se mi to, po více než roce od shlédnutí se Fellini dostal i do mé topky... Jsou zde sice vidět typické italské rysy, ale také jsem si všiml, že si Fellini vypůjčil od Francouzů jejich příjemnost a od Čechů zase poetiku. Co se té příjemnosti týče, ta není zde nijak silná, zato poetika filmu mě dokázala zasáhnout. Zobrazením venkova film připomíná, jak již je zde správně podotknuto, Hrabala, ale tohle vidění se mi zdá ještě lepší než právě od něj, asi proto, že našeho, tj. brněnského rodáka nijak příliš nevyhledávám. Film mě dokázal výrazně zaujmout ještě tak, že vytáhl na povrch moji duši puberťáka. Když už jsem u toho, myslím, že jsem tento snímek shlédl ve správnou dobu - aspoň tak výborně chápu situace, které zdejší partička zažívá. Tyto situace, ač tak se mohou někomu zdát, se mi rozhodně nejeví jako vulgární (např. scéna s močí), protože takoví teenageři jsou a tyto srandičky k nim patří. Ovšem to neznamená, že bych Fellinimu odpustil některé vtipy, které se mi opravdu nelíbily - např. gagy s větry, ty mi až moc připomínaly Trošku (což je vlastně důvod, proč italskou komedii moc nevyhledávám, připomíná mi právě jihočeského rodáka). Prý se toto dílo uvádí jako Feliniho autobiografie - ač sám režisér toto popřel, i přesto si myslím opak. Jako správná biografie je totiž film dle mě spíše rozdělen na kapitolky a děj rozhodně nemá jednolitý. Amarcord je filmem, který touto cestou doporučuji všem mladým, rozhodně se mi to pro ně zdá vhodnější než laciné americké komedie typu American Pie. Vhodné je to podle mě i pro dospělé, kteří si mohou zavzpomínat, že i oni bývali takoví a oba občas znesvářené kmeny by si mohli společně díky zmíněné opojnosti italského venkova jen usmát se a říci "takoví jsme byli." 100% (30.04.2009)

Více filmů od Felliniho jsem neviděl (ne celé) a mám s ním znovu problém. Některé části jsou příšerně nudné a jiné zas tak nějak adekvátně zábavné. Začátek s upalováním čarodějnice mi vůbec nesedl, pak se to naštěstí začalo rozjíždět a ke konec mi připadal tak nějak neuzavřený a to dost. Kdybych měl říct, jestli se mi to líbilo nebo nelíbilo - po filmařské stránce dobré, děj občas klopýtal...jak co. Pro mě průměr. (23.03.2010)

Co se týče školství a sexu, jsou všichni kluci v Evropě na tom stejně. Každý z nás to tak prožívá a Fellini to krásně přenesl do filmu. Díky. (17.09.2008)

Moje chyba. Přistupoval jsem k tomu více jako k produktu nejrůznějších žebříčků nejlepších filmů všech dob než jako k nepoznanému klenotu. Možná se mi poštěstí dát si to ještě někdy v klidu na plátně nebo velké obrazovce a užiju si to maximálně i s tím vším, co ten filmu sděluje mezi řádky i s tím způsobem, jakým to sděluje. Očekávání bylo nereálné, splnit to taky. Co všechno to ovlivnilo nechám na filmové školy, se mnou to nehnulo, ale v budoucnu se Fellinimu samozřejmě nevyhnu, protože nejsem ignorant (domnívám se :) Pokud nebudu chtít relaxovat u primitivnější zábavy, což se mi klidně může s Mission Impossible a spol stát. Život je o prioritách, že. (04.09.2023)

Italskej film, kde pochopíte, co znamená "itálie" v domácnosti. Fellini může vzpomínat na své dospívání. Ať si vzpomíná. Ale co na tom každej vidí? Má to být komedie? Kde je pak humor? Proč to všechny ostatní baví a mě ne? Dost úchylné mi přišlo očumování tlustejch prdelí čtyřicetiletejch bab a jiné představy (no jestli ve svém dospívání onanoval při těchto představách i Fellini, tak chápu, že točí takový blbosti). A proč se to vůbec jmenuje Amarcord? Kua dyť je to úplně nesmyslný. A co má každej s tou prsatou trafikantkou? Se z ní mám udělat? Ježiš a jak je to dlouhý! Bio Ráj byla úplně stejná blbost... (10.06.2007)

Když jsem si četla zdejší komentáře, dospěla jsem k názoru, že populace se dělí do dvou základních skupin. Těch, co mají rádi Sladký život a nemají rádi Amarcord, a těch, u kterých je to naopak. Porovnávat tyto dva filmy je nesmysl a dávat za pravdu jedněm nebo druhým také. Felliniho filmy se prostě musí přijmout takové, jaké jsou, a jako svébytná a samostatná díla. Amarcord je kaleidoskopem střípků ze života svérázných obyvatel Rimini 30. let minulého století a také důkazem, že i film bez příběhu může člověka přikovat k obrazovce. Mezi postavami si každý najde tu svou oblíbenou, mě ale okouzlila spíš obrazová kompozice některých scén: čekání na parník na mlhou zahaleném moři, páv pod závojem sněhových vloček nebo živočišné veselí kolem hranice při vítání jara. Rozumím místním výhradám i lehkému pohrdání italskou náturou, ale upozorňuji, že Amarcord není cestou do hlubin italské duše, jen podobenstvím, jací my Italové dovedeme být… (17.07.2012)

... na pírka, vločky ve větru. Levitující chomáčky, obláčky. Prchavé momentky. Epizodické střípky - třpytky. Chutné drobečky dní. Bábrlátka bytí střapaté férie, z leporela ŽIVOT. "Amore mio. Alla morte. Fino alla fine. Grande Federico." (02.02.2020)

Jen pár italských filmů se dotklo mého ledví... (06.11.2021)

Jestli chcete vedet co to je italska rodinka podivejte se na Amarcord. Jestli touzite poznat Felliniho v jeho asi nejsnaze uchopitelnem filmu mate moznost. A jestli se chcete opravdu hodne zasmat rozhodne si tento skovst puste. Nebudete litovat. (20.05.2006)

Felliniho autobiografický film AMARCORD se odehrává v Rimini, režisérově rodišti, ve 30. letech. Tento film je vynikajícím evropským dílem. Atmosféra městečka a charaktery jednotlivých postav jsou geniálně vykreslené. Je to jeden z nejkrásnějších evropských filmů. (18.06.2006)

Felliniho jsem dlouho nemohl, připadal mi příšerně sebestředný a umělý. Většině jeho filmů jsem sice po třicítce přišel na chuť, ale u Amarcordu bohužel prozření zatím nenastalo – ať dělám co dělám, prdicí ani onanovací scény mě nebaví, satirické prvky jsou na mě příliš prvoplánové až komunální, společenské hemžení maloměsta mě uspává. V poslední cca. třetině do sebe sice tříšť výjevů začne zapadat a na konci je člověk celou tou polohalucinogenní skládačkou vzpomínek na pubertu ve fašistické Itálii pohlcen až uchvácen, ale protrpět se celým filmem mi dalo příliš mnoho práce, než abych to dokázal plně ocenit. Určitě mu dám ještě šanci, třeba do něj nakonec dorostu. (31.08.2009)

Konečně pane Fellini! Nevím co napsat, snad jen to, že když odteď řekne někdo Amarcord, v mé paměti se hned vyobrazí malebné náměstí s kostelem, slečna Štístko, jeptiška malého vzrůstu, plně vyvinutá prodavačka a hlavně typická italská hádka. Je to nenahraditelná součást evropské kinematografie od ještě více nenahraditelného režiséra. Grazie! (31.05.2006)

Po Ceste, Cabiriniích nociach a 8/ 1/2 je Amarcord Felliniho štvrtým filmom oceneným Oscarom za najlepší zahraničný film. Režisér spracoval vlastné zážitky z detstva, teda obdobia , ktoré už nebude nikdy také ako predtým a možno preto je tak čarovné. De facto, jeho vlastný autobiografický detský hrdina nie je hlavným hrdinom filmu, ale jednou z mnohých vedľajších čudáckych, no predovšetkým krásne ľudských postáv a postavičiek okolo, ktorých sa sústreďuje dej filmu. (05.01.2007)

bylo to poeticke odpoledne kdyz sem to sledoval a chci znovu... ale ne ted, az jindy, ted du hledat strom. (09.10.2008)

Fellini chtěl divákovi ukázat, jak pohodová a idylická byla jeho puberta v Rimini. Z jedhoho roku proto vykoncentroval film, pojmenoval to "Vzpomínám", a pak popřel, že to jsou opravdu jeho vzpomínky. To je Itálie. Vím, že Rimini je hezké město, že se tam v létě opravdu jezdí smažit spousta Němců, že to místní dost štve... nevěděl jsem sice, že je natolik přeplněné magory, jakož i jinak divnými lidmi a asi do poloviny filmu jsem si nebyl jist, jestli mi po tom něco bylo, příběh (resp. nesouvislý sled episod) mne vtáhl velmi pomalu, ale vtáhl. Většina scének je zvládnutá s mistrovskou filmovou řečí (někteří to docela právem pokládají za vzor evropského filmu, ovšem to, že je to vzor, neznamená, že to je dobrý film - šablony samy nevypadají nijak hezky, hezké jsou až jejich otisky - viz Občan Kane) a scénáristická fantasie se Fellinimu nedá upřít, smysl pro humor, byť někdy mírně fekální, a především schopnost vykouzlit ho celkem z mála taky ne (qui - ta, qui - ta, qui - ta!). Mluvení do kamery mně strašně štvalo (kromě průvodcovského výkladu :)) ) a jsem si jist, že obraz riminského života je notně zidealizovaný, což taky nemám rád, nemluvě o již zmíněném pomalém vtahování do podivného děje. Na druhou stranu, některé scény, např. ve škole opravdu nemají chybu (jedno z mála aspoň trochu realistických a zároveň vtipných zobrazení školy ve filmu, navíc některé figurky jsou vážně kouzelné), herecké výkony jsou přes trošku příliš zjevnou nízkorozpočtovost a mírnou přehnanost výborné (a to rozhodně není v evropském filmu samozřejmost) a vystižení vztahu Italů vůči fašismu je taky docela přesné (mimochodem, ta zkazka o tom, že fašouni nutí lidi pít ricinový olej, na níž je založena jedna situace filmu, je pro Italy něco jako pro nás pověsti o Pérákovi - nejspíš nikdy se to nestalo a všichni se toho báli). ||| To všechno je hezké, ale. Amarcord je jeden z typických příkladů šablonového filmu. Tím myslím nikoli film, který je vytvořen podle šablony, ale film, který je onou šablonou.Je to jen vzor, ukázka a šablona filmové řeči pro určitý typ filmu, zde to je jakákoliv evropská komedie s myšlenkou. Pro evropskou filmovou kulturu znamená Amarcord zrhruba totéž, co Občan Kane pro americkou, proto dávám stejné hodnocení. Čtyři hvězdičky. Film nepochybně významný pro kinematografii, se kterým by se měl každý zájemce o kinematografii seznámit, navíc v mnoha směrech výborný (což je u šablonových filmů celkem výjimka - viz příšerně ukecané Psycho nebo rozteklou Vesmírnou odysseu), ale vyšší hodnocení filmových kvalit a celkové interessantnosti filmu si při vší oprávněné úctě a navíc při tom, že to je filmová klasika, objektivně nezaslouží. (29.07.2009)

Trafika. (27.03.2011)

Felliniho najlepší kúsok plný bizarných postáv, pekných obrazov a špecifického humoru. Príbehov je viacero, ale základ tvorí dospievanie jedného chlapca (mladý Fellini) a jeho problémy v rodine, v škole, v mestečku a hlavne v láske a erotike... (30.05.2006)

Chmýřím to začalo, chmýřím to taky končí - aneb opět velmi dobrý Fellini, tentokrát vzpomínající na své dětství v Mussoliniho Itálii. Ovšem alespoň u mě to takové Darmošlapy či Silnici nepřekonalo. (07.09.2012)

Nevím, nevím, nějak tomu chlapovi pořád nemůžu přijít na chuť... (23.11.2004)

Zajímalo by me cim tenhle film zaujal tolik lidí? já se u toho cely 2 hodiny dost nudil. Dějem, ale ani nicim jinym me film naprosto nezaujal a ikdyz to dostalo Oscara, tak to nemeni nic na tom ze je to cely velka nuda (08.01.2005)