Má mě rád, nemá mě rád

Zbožňuju tyhle malé, ale něčím přesto výjimečné filmy, které mají svým příběhem, co říct. Bob Reiner si tak trochu zopakoval Stand by me, aspoň na první pohled. Na druhý pohled si ale jde všimnout, že už neměl po ruce tak skvělou předlohu. Styl vyprávění on/ona, on/ona, on/ona a tak pořád dokola se po čase omrzí, ale nudit nezačne. Co ale nikdy neomrzí, je příběh o dospění dvou lidí, kteří prohlédli svou vlastní hrdost. Vždyť kdo za svůj život nepoznal takového jednoho Bryce nebo Juli? (29.11.2010)

Už od prvních minut jsem začínal tušit, že tohle by se mi mohlo líbit. Mé tušení nezklamalo. "Má mě rád, nemá mě rád" je jako precizně namíchaný koktejlík, který je naservírovaný v krásném pohárku, sám o sobě chutně vypadá, ještě lépe chutná a po jeho požití je vám neskutečně příjemně a dobře po těle i po duši. Zkrátka chuťovka a sladká odměna spojená s neopakovatelnými a jedinečnými pocity při její konzumaci. Že přeháním? Ani trochu. Snímek je opravdu skvěle zpracován, moc se mi líbila forma, v níž je podáván, takže chvíli je onen oddechový, romantický, komediální i lehce dramatický děj líčen z pohledu jednoho hrdiny a poté se vrací, aby nám vše ukázal i z druhé strany. Vskutku znamenitý tah. Nebylo by fér, kdybych nezmínil výborný soundtrack a obdivuhodné herecké výkony ústřední dvojice. Rád bych ještě vyzdvihl velmi sympatickou postavu dědečka, jenž zde představuje moudrost, tolerantnost a takt v jinak velmi zvláštní rodině, jež si o sobě myslí, že je víc, než "póvl" odnaproti. Jedna společná návštěva však může ukázat, jak se věci opravdu mají. Otec idiot, dcera "ťopka", syn srab, matka vcelku normální a děda pobral kladné vlastnosti za všechny. Rob Reiner mi připravil velmi příjemné překvapení, které si zaslouží diváckou pozornost a ode mě i plný počet hvězdiček. (15.12.2011)

Rob Reiner už jednou o dětech vyprávěl a když se po čtyřiadvaceti letech k tématu vrátil, udělal určitě jen dobře. Flipped je jednoduchý film, vylepšený jednoduchým nápadem - story o vyrůstání jednoho chlapce a jedné dívky je prostě napřeskáčku vyprávěna z obou pohledů. Milý tón příběhu je občas oživován nějakým tím drobným zvratem, spočívajícím právě v rozdílnosti pohledů na věc, každopádně pohoda nevymizí po celých devadesát minut. Herecky se také zadařilo, zejména čtrnáctiletá Madeline Carroll svou rolí žije. Výtku bych měl k výstupu postiženého strýčka v cukrárně, který je až okatě předvídatelnou povinností, jinak se jedná o povšechně příjemnou, náladu upgradující záležitost, jejíž vlezlost člověk ohodnotí na základě aktuální nálady. (20.02.2011)

Jednoduché, perfektne zahrané a obsadené, pomaly plynúce a skoro perfektné. Rob Reiner s toho spravil film, ktorý sa pekne dotýka (príbehovej) reality že si to skratka musíte pozrieť a s časti pripomenúť na naše/vaše začiatky. Perfektne zvládnutý každý žáner a je až obdivuhodné ako s niečoho tak jednoduchého sa dá spraviť, tak zaujímavý a oddychový film ktorý fakt poteší. V jednoduchosti je krása ako sa vraví, len to treba vedieť. 80% - 4* (09.03.2012)

Když jsou filmy o dětské lásce dobře zpracované jako tento, tak takové mám moc rád. Tento byl zase tak trochu jiný než ostatní, navíc když se přidá trocha toho retra, tak to teprve dostává ty správné grády. Jak já bych se chtěl někdy podívat třeba do těch šedesátých let na takové předměstí, jaké to tenkrát bylo, ale spíše do té Ameriky, než k nám... (22.06.2013)