Ptákodemie: Děs a hrůza

James Nguyen je na všechny pády nobelovkyhodný génius, protože tak mocně skrývat trolling/nespecifikovanou mentální poruchu/totální recesi nedovedl ještě nikdo. Popis děje: Týpci blbě kecaj - přilítaj orli - týpci mávaj ramínkama na šaty - orli kakaj - část týpků umírá - orli odlítaj. THE END, Hitchcock pls! (22.03.2014)

V rámci těch vůbec nejstupidnějších trashů je Birdemic absolutním králem, tudíž bych se oháněl odpadovým hodnocením. Jenže to bych nesměl spatřit tenhle skvost na pražském Brakfestu, kde jedinečný živý dabing z něho udělal naprosto perfektní komedii, u níž jsem se po celou dobu lámal smíchy. Ve společnosti fanoušků brakových filmů se tak z jeho projekce rázem stala nezapomenutelná zábava. Díky tomuhle zážitku se z Birdemicu vlastně stalo něco, čím ve skutečnosti vůbec není. Snad vůbec poprvé mám tak těžké dilema, do jaké kategorie ho zařadit, tudíž se pro tentokrát vychcaně vyhnu bližšímu ohodnocení, a nechám to časem uzrát. (27.11.2011)

Díky Ptákodemii si uvědomíte, co všechno se dá na filmu zkazit. Věci, které při čumění na jakýkoliv jiný film považujete za samozřejmé jsou tu bolestivě špatně. Nejhorší, nejdebilnější a nejkomičtější je ale herecký antitalent hlavního hrdiny. Ten člověk se před kamerou očividně necítí pohodlně. Fakt i ty nakreslený ptáci hrajou líp. (04.03.2018)

Nevěřícný smích od začátku do konce, a to i v pasážích, kde si dva protagonisti jen tak povídají, nebo se procházejí, i v takovýchto chvílích, kdy si myslíte, že se nedá nic pokazit, je to úplně mimózní. Timingem, snímáním, nehodící se ukradnutou hudbou, prkenným herectvím, tím, co říkají. S nástupem vražedných ptáků a „požárem“ v lese pak nepřestávající hurónský smích, horší triky jsem nikdy, nikdy v životě neviděl, a to mám za sebou i komplet tvorbu Berta I. Gordona. Viděl jsem za svůj život už leccos, ve vintage sci-fi žánru z 50.let jsou naprosto neuvěřitelný kousky, jako je ´Mesa of Lost Women´, ´Fire Maidens From Outer Space´, filmy Eda Wooda, ´Robot Monster´, později třeba turecký Hvězdný války ´Dünyayı Kurtaran Adam´, nebo filmy Al Adamsona …. Ale tohle, tohle je zaručeně ten filmařsky nejstrašnější nechtěně zábavný pokus o film, co jsem viděl zhruba za několik desetiletí zpětně. A divím se, že to nezkultovnělo jako ´The Room´ Tommyho Wiseaua, ten potenciál je tam ohromný a díky Festivalu otrlého diváka za to, že to objevil. Takže já tomu opravdu nemohu dát odpad!, tady si opravdu uvědomíte kouzlo média zvaný film, stejně jako u Woodova ´Plánu 9´, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že stejně jako Wood si i James Nguyen upřímně myslel, že točí velký biják a dal do toho všechno, žil a dýchal pro to, byť výsledek označit za kumštýřskou katastrofu by byla pochvala. Bez takových lidí by svět filmu byl chudší. (22.01.2022)

Ježíši, co to bylo? Mám rád horrory se zvířaty, ale tohle už bylo moc. Otřesné amatérské herecké výkony. 50 minut sledujeme seznamování jeblé modelky a rádoby finančního poradce, který všude courá jako posraný. Konečně dojde na sex (záběr na mazlící se chodidla). Ráno se v posteli probudí (oba oblečení!) a slyší za oknem rámus. Vedle sebe jsou ve vzduchu orli. Občas mávnou křídly a jsou v řadě, jako by je někdo pověsil na prádelní šňůru. A takhle je to celou dobu. Vzadu lítá pár orlů, ostatní jsou ve předu jako nějaká šablona. Grafika a triky na úrovni 4-letého děcka. Jedna scéna mne však rozesmála: Cestující z autobusu jsou napadeni orli. Tedy, ti je hromadně pokálí trusem a lidé umírají (asi kyselina :-)) Padají na zem v řadě. Jedna padající tlustá cestující měla na zemi mezi mrtvolami málo místa a tak prostě ty těla posunula. ODPAD JAKO HROM! (12.03.2011)