Já, padouch

Rozhodně to není jen pro ty nejmenší, jak tu pár osob píše, většinu vtipů asi těžko pochopí. Až mě překvapilo, jak velké nároky na vzdělání a slovní sázobu Já, padouch má. Je to velmi milá záležitost s úžasným hlavním hrdinou a i nečekaně zábavnými vedlejšími postavami (do jedné!). Filmu jsem schopen klišé odpustit, protože jsem si jich takřka nevšiml. Zastínilo je totiž to, že jsem se opravdu srdečně smál situačním gagům. A ne že by se mi to stávalo u animáků často, vzpomínám si tak na tři předešlé, a sice Hledá se Nemo, Doba ledová a Simpsonovi ve filmu. Ačkoliv jejich kvalit Já, padouch nedosahuje, je to pořád výtečná podívaná těžící z extrémních charakterů jednotlivých hrdinů, u které jsem nezaznamenal ani jednu trapnou scénu, ačkoliv několik scén a jejich vyznění bych si dovedl představit jinak a moralistickou stopu a směřování negativního k pozitivnímu holt smazat z filmu pro děti asi nejde. (25.10.2010)

Snažil jsem se napsat komentář ke snímku Já, padouch (2010) asi týden po jeho zhlédnutí, leč tu jsem si náhle uvědomil, že si z něho již vůbec ničeho nepamatuji. Podíval jsem se tedy do zdejší galerie, abych si prohlédl obrázky z daného díla, ale ani to mi příliš neosvěžilo paměť. Nebyl bych to býval do sebe řekl, ale asi jsem již příliš starý, paměť mi dobře neslouží, a animované filmy pro děti, které vznikají bez jakýchkoliv ambicí či inovací, mně prostě nic neříkají. Ještě dříve, než tento laciný nickelodeon doputoval poloilegální cestou na pevný disk mého osobního počítače, jsem se domníval, že z (nutno říct nikterak originálního) motivu titulního darebáka v centrální úloze tvůrci vykřešou něco alespoň podobně nápaditého, jako v případě snímku Megamysl. Nicméně jsem se mýlil, neboť autorům tohoto díla schází kreativita a místo pořádně propracovaného děje sází na žluté potvůrky. (05.01.2011)

Animačné technológie sú dnes tak premakané, a scenáre k niektorým filmom tohto žánru oplývajú tak obrovsky využitým potenciálom, že už dávno sa tvorcom z animačných štúdií podarilo odškatuľkovať tieto produkty z jednosmerného zamerania na detského diváka. Samozrejme v tomto smere si stále udržiavajú monopolné postavenie, avšak dopyt po nich začína byť čím ďalej-tým väčší aj zo strany dospelého diváka, ktorému poskytujú milý únik do sveta detského sveta plného radosti. V tomto filme tomu nebolo inak. Deti dostali tú správnu dávku infantilnosti a príbehovej naivity, tí starší si prišli na svoje v premyslenom príbehu plnom zvratov, dokonalej vypointovanosti jednotlivých vtipov a v dokonalom využití vedľajších postáv. Trošku silené bolo využitie tretieho rozmeru, ktoré nedostalo vo filme potrebný priestor a pri kvalite samotného filmu ho k umocneniu zážitku ani nebolo treba. Zostáva už len dúfať, že razantnosť kvality takýchto filmov nebude mať len dočasné trvanie. 90%. (02.11.2010)

Použité, klišovité, předvídatelné, vyděračské, tuctové, přeceněné, tak nic z toho Despicable Me není :o) Jako každý animák je určen hlavně pro děti a přerostlé děti jako jsem já, ale podle nechápavých tvářiček, které jsem měla možnost vidět v kině a stále vychechtaného tatínka sedícího za mnou usuzuji, že i dospěláci najdou zalíbení. Mimoňky na heliu si musí oblíbit každý. (03.01.2011)

Prvních 20 minut pro mě bylo pekelných, přiznám se bez mušení že opravdu nemám rád Steva Carrella a tím míň když dostane hlavní roli. Tady k tomu nějak divně šišlá nebo co. Film nakonec není tak špatný a s příchodem holčiček se přemění sice na dětský film, ale tento fakt mi vadil mnohem méně než u Hortona. Malí žlutí mužíčci (nezaznamenal jsem že by někde byl vysvětlen jejich původ) jsou senzační. Nakonec film nabídne průměrně slušnou porci zábavy. 60% (04.12.2010)