Odcházení
Leaving
Režie:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)
(více)Recenze (486)
Odpad jediné co se k tomu dá napsat. ()
Proboha a tohle má nominace na 12 lvů?? Být to od někoho jiného tak po té slátanině neštěne ani pes. ()
V dramaturgii stál za nic, o prezidentském mandátu si každý udělal obrázek sám a v oblasti režie škoda slov... ()
Asi jsem ten film nepochopila. A těch deset nominací už vůbec ne. Tak třeba časem tomu přijdu na chuť. ()
Paradni herecke obsazeni, zajimave filmove momentky a zabery, dobre vykony hercu,ale jako film vseobecne,me tolik nezaujal. ()
"Jéé, film od Havla! To bych se měl podívat!"...O 97 minut později: "ach Bože!!Vrať mi 97 minut života zpět!" Nabýt to od Havla, má tenhle skvost od všech odpad nebo jednu hvězdu. Já si na pseudointelektuála hrát nebudu a zasloužený odpad dávám ()
Havel není režisér a výborný spisovatel (scénárista), což je vidět. Dokonce Abrhám mi zde moc nesedí, je to takové studentské. Chápu proč to vzniklo, má to své místo, ne u mne. ()
MÁM RÁD VÁCLAVA HAVLA A JEHO HRY . DIVADLO BYLO O NĚCO LEPŠÍ , ALE I FILM JE SOLIDNÍ . ()
Kdo chce vidět film, ať nechodí na tento. Kdo chce vidět vzpomínku a impresionistický záblesk společně s "nehynoucími" problémy, ať se dívá! ()
Divadelní hra patří do divadla... ()
Uff, to byla ale píčovina. Herci se sice snaží, co to jde, což o to. Ale z hovna holt bič neupleteš. A i když nakrásně upleteš, tak ním nezapráskáš. A když náhodou zapráskáš, budeš celý od hoven. Stejně jako náš národní hrdina Václav. ()
V tehle zemi je opravdu mozne vsechno. ()
Filmu Odcházení jsem se dlouho vyhýbal. Bál jsem se ho. Bál jsem se, že to bude nějaká bezbřehá sentimentální nuda. Vůbec jsem nestál o to ho vidět. No, nakonec mi to nedalo, když jsem četl všechnu tu zdrcující kritiku. A přiznám se, že jsem si film naprosto nelegálně stáhl, aby mi, pro případ, že by to byla opravdu tak strašná volovina, nebylo líto vyhozených peněz. Tedy jsem ho stáhl a pustil. Po prvních minutách jsem měl pocit, že se mé obavy vyplnily. Ten začátek s dekou apod. připomíná Largo desolato. Pak se na scéně objevuje Albín, který zas nápadně připomíná jednu postavu ze Zahradní slavnosti. K Zahradní slavnosti to pak trošku inklinuje i celkovou atmosférou. Ale velice rychle získává film vlastní podobu a tvar. Herci jsou podle mého názoru skvělí. Hlavně Dáša Veškrnová. Píšu schválně Dáša Veškrnová, protože jako někdejší první dáma je to sice Dagmar Havlová, ale jako herečka to pro mě bude vždy Dáša Veškrnová. Jediný, kdo mi trošku šel na nervy, byl Jaroslav Dušek, který sice nebyl špatný, ale byl velice stejný, jako ve většině svých rolí z poslední doby. Ale vzhledem k tomu, že ta postava nejspíš měla jít divákovi na nervy, tak mu to odpouštím. Zbytek filmu jsem si náramně užil. Ale naprosto chápu, že někteří lidé mají problém s jeho přijetím. Především je to film, který od diváka vyžaduje, aby poměrně pozorně sledovat text. Na to dnes spousta lidí není zvyklá. Většina lidí chodí do kina prostě vypnout. Kdežto tady se to na něj valí doslova pod tlakem. Moralismy, sarkasmy, narážky, symboly, metafory, dvojsmysly, aluze, absurdity. Je to fuška. Ano, je to dílo perfekcionistické, kde je věnována pozornost každému slovu, každému gestu. Ne všechno je divákovi, jak je dnes zvyklý, naservírováno hezky „po lopatě“. Naopak něco zůstává v náznacích a divák si to musí domyslet sám. Líbilo se mi, jak se velká státnická slova prolínají v dialozích s malichernostmi všedních dnů, jak se v hlavním hrdinovi pere zásadových politik s „nedokonalým člověkem“ uvnitř. Nikdy bych nečekal, že se s námi i se svou kariérou Václav Havel rozloučí dílem, které je plné nadhledu a sebeironie. A současně dílem, které tak dokonale vybočuje z řady, které je zábavné i vážné zároveň. Odcházení pro mě jako film bylo velice příjemným překvapením a osvěžením. Ale současně ho nemohu vnímat jenom jako film. Vnímám ho i jako takovou velkolepou a současně rozvernou tečku za jednou z etap naší historie, na které jsem i já měl jako student s trikolórou na klopě svůj nepatrný podíl. To dévédéčko si koupím. A jednou ho pustím svým dětem. Moc pěkný film. Děkuji, pane prezidente. ()
Někde se psalo, jak se všichni snažili, aby ten film Havlovi vyšel. Mě to však přijde jako hodně absurdní. Proč? Protože absurdní je něco, co skřípe, nehraje, je to nevhodné. Absurdní jsou věci, které nedávají smysl. To adorování, jeho zbožštění, je směšné, trapné, hloupé. Už jen chybí nějaká výstava, kde bychom mohli vidět jeho psací stroj, krátký kalhoty, krabičku cigaret, kterou vykouřil, jeho osobní popelník se zbytky popela. Jeho film je absurdní stejně, jako je absurdní jeho nekritické obdivování. Jednu hvězdu snad jen za to, že já v tom vidím jeho osobní vzpouru proti všemu, co z něj tihle pochlebovači udělali. ()
Havel měl zůstat u divadla,tohle byla hrůza. ()
Samotná divadelní hra nepatří k tomu nejlepšímu co autor vytvořil, ale i tak mohla mít slušné ambice na to být zajímavým filmem. Snímek doplácí na divadelnost nejen hereckých výkonů, ale především na celkové stavbě, která i přes veškerou snahu činí film statickým. Přitom slušně převedená divadelní hra do filmu už u nás byla nedávno natočena (viz Karamazovi Petra Zelenky), takže jádrem problému není souboj divadla a filmu. Těžko říct jaký podíl na tom má režie a jaký okolní profesionální štáb. Překvapivě se nepovedla kameramanská práce Jana Malíře, což o to barevné provedení je zajímavé, ale obraz je v některých místech podivně ostrý a v některých místech zase v okrajích rozostřený (problém který možná vznikl v postprodukci) a celkově kompozice jednotlivých obrazů ve statických scénách nefungují. Hlavní hudební motiv se příliš opakuje a variace Rusalky či Beethovenovy symfonie č.9 jsou dost nepovedené a dost dané scény degradují. Autorovo zjevení je ve filmu neopodstatněné stejně jako závěrečný ,,výsměch." A závěr ve stylu Limonádového Joea (motiv nápisu The End na kočáru) jakoby vypadl z nějakého úplně jiného surrealistického filmu. Adaptace divadelní hry se zachováním divadelních prvků je složitá a není dobrou volbou pro debut. Film zůstane zjevně zapsán jako kuriozita, která vyvolala spoustu záporných i kladných emocí. ()
Už když jsem Odcházení četla, představovala jsem si to podobně provedené! Nemůžu se ubránit dojmu, že některé komentáře vyplývají z neznalosti autorova stylu a z nemožnosti zaškatulkovat jej do některé ze žánrových krabic... ()
Tento počin hodnotím kladně. Vnímám, že se to spoustě lidem nemusí líbit, ale já osobně velmi oceňuji na tomto filmu to, že si umí hrát, hlavně být jiný než ostatní filmy, které u nás vycházejí. Možná na tento způsobe dělání filmů nejsme zvyklí, mně osobně velmi vyhovuje. Proto tak vysoké hodnocení. ()
Jak je zmíněno v Obsahu, Havel prezentuje původní hru jako polotovar, a ať si s ním divadla naloží po svém. Když se sám vrhl zpracovat svou hru na filmové plátno, bohužel výsledek stále zůstává polotovarem a nedodělkem. Je dost filmů, u kterých postupem času na mě působí víc a víc, zde je to zcela výjimečně naopak. Při sledování jsem se dostával na 70% hodnocení, ke konci to kleslo na 60%, po příchodu z kina domů na 55% a dnes druhý den už i to vyprchává. Líbil se mi scénář, tedy spíš texty, jelikož s odstupem i scénář je vidět jako slátanina všeho možného. Asi tak 3x se člověk i zasmál, to je tak vše. Režie je bohužel otřesná, hlavně že to ale pan Havel zkusil. Snad se poučí a už to nebude opakovat. Závěr filmu je už totálně trapný. Věřím tomu, že dobrý režisér by z polotovaru hry udělal i výborný film, to se zde ale nestalo. Nic moc jsem nečekal a přesto jsem zklamán. 5.4.11. ()
Ty bláho, jak se to najednou změnilo ze 14% na 43% a dokonce mi někdo smazal bez mého vědomí můj komentář, docela síla:-))) Zde v praxi můžete vidět, jak se vytváří umělé větší hodnocení totálního braku od dementního dizidenta, který započal likvidování českého průmyslu a decimaci českého selského rozumu. Stále má kolem sebe hrstku oddaných sfanatizovaných hlupáků, 90% národa již procitlo a ví co byl a je Havel zač... Dokonce jsem i dostal jakýsi výhružný mail, abych změnil své hodnocení, neuvěřitelné... ()
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)