Obsahy(1)
Kdo hledá, najde je klasickým normalizačním filmem své doby. Tento se konkrétně odehrává ve výrobním družstvu, které vyrábí pračky a klimatizační jednotky. Starý a poctivý ředitel Vyšín (Václav Švorc) jednoho dne zjistí, že závod neopouští výrobky v takové kvalitě, v jaké by měly být, a rozhodne se provést podrobnější kontrolu všech úseků výroby. Při tom zjistí, že se závod potýká s celou řadou problémů, ať už se to týká kvality dodávaných materiálů či pečlivosti dělníků při samotných montážích. Jeho náměstek Ing. Píchal (Miroslav Zounar) jej navíc od výroby problematických praček zrazuje a chce vyrábět jen nedostatkové klimatizační jednotky. Když ředitel zjistí, že výstupní kontrola horší pračky dává na domácí trh, zatímco ty dobré jdou na export, nařídí všechny vadné opravit. Je ale konec měsíce a tím pádem je ohroženo splnění plánu. A když nebude splněn plán, nedostane podnik prémie. A tak se v závodě rozhoří vnitřní boj vedení podniku i dělníků se starým ředitelem, který trvá na kvalitě, za niž družstvo dostalo nejeden řád.
Snímek se snaží kriticky poukazovat na šlendriánství ve výrobě, nepoctivost a korupci, což má nejen celorepublikový dopad, ale především dopad na obyčejné lidi. Třeba právě v podobě netěsnící či poskakující pračky. Nejedna kritická věta je říkána přímo do objektivu kamery jakoby to bylo sdělení k zamyšlení i pro ty před televizní obrazovkou.
(Big Bear)
Recenze (32)
Normalizační opereta o plnění usnesení XIV. sjezdu KSČ s nic neříkající třicítkou s rudou hvězdou popisuje základní anatomii problémů tehdejší ekonomiky v hužerovském pojetí. Na druhou stranu lze dodat, že by se onen smíchovský prvorepublikový ředitel lecčemus divil i dnes. ()
Dnes jsem tak nějak brouzdal hlubinami youtube a vyzobával socialistické relace typu Maják apod... Zcela náhodou mi na TV vklouzl i tenhle normalizační TV filmeček o hodném a poctivém říďovi, zlém náměstkovi Píchalovi a poctivých soudruzích dělnících, kteří se sice ocitli na scestí, ale zavčas si uvědomili svůj omyl. ,,Po mně nikdo nic opravovat nebude! '' vykřikl jeden! ,,Zůstávám na přesčas!'' Vykřikl druhý!!! -- V znormalizovaném ČSSR to šlo s kvalitou lecčehos od pěti ku dvěma. Máloco bylo k dostání a kvalita kolísala i když ve srovnání s dneškem i já musím uznat, že některé bojlery tehdá klidně zvládly fungovat 20 let a pračky taktéž.. Kdo nekradl, okrádal rodinu a flákat práci byla skoro samozřejmost. Velké závody a výrobní družstva by o tom asi mohla říci své. Ono když bylo třeba, tak se zatlačilo. Aby byly prémie. Inu jako v tomto filmu... - Výrobní družstvo si k výrobě praček přidalo i výrobu klimatizačních jednotek. Ty jdou dobře na odbyt a nikdo je nedělá a tak by náměstek Ing.Píchal nejraději vyráběl jen je. Ježe starý dobrý ředitel nechce přestat vyrábět pračky aby mamky doma zase nemusely prát na valše. Družstvo sice plní plán a dokonce část praček jde na export, jaká ale hrůza obestře direktora, když zjistí, že pračky jsou z výroby rozdělovány na dobré a špatné. Dobré jdou ven a špatné na tuzemský trh. Při pátrání po příčinách ředitel zjistí, že v závodě vlastně nic nefunguje jak má, že výrobna nedostává objednané zboží v požadované kvalitě, že montovna nemůže používat nové stroje a tak pracuje na starých soustruzích atd... Do toho praskne na Ing.Píchala, že šmelí s vyrobenými klimatizačními jednotkami. Prodává je majitelům vil, zatímco ubozí horníci na Ostravsku potřebující čerstvý vzduch musí čekat... No hrůza. Říďa se naštve, udělá revizi praček a 120 z nich nařídí znovu opravit jinak nesmí na trh. Jenže je konec měsíce a to by se pak nestihl plán. A když nebude plán, nedostanou lidi prémie. A budou remcat a půjdou pryč a to si podnik nemůže dovolit! Direktor tedy rezignuje a chystá se do důchodu. Jen ještě soudruhům zabrnká na nejcitlivější strunu. Že by měli vrátit všechna vyznamenání za práci a kvalitu a že by dokonce měli vrátit zapůjčený rudý prapor! S tím odchází. Ovšem svědomí soudruhů je otřeseno a rozhodnou se polepšit... A tak nám ta pohádka pěkně končí! Bavily mne momenty, kdy ředitel při káracích projevech koukal přímo do kamery jakoby promlouval ke každému z nás. K svářečům, stavbařům, kovohutníkům, horníkům, prostě všem poctivým dělníkům, kteří si při tom jistě uvědomili, že ráno až si píchnou vzpomenou si na tenhle film a budou makat jako šrouby a to i o pracovní sobotu! Dávám tedy za jednu hvězdu, tu rudou, co měl říďa v kanclu na zdi ! Za zmínku stojí účast stařičkého Otomara Kobeláře v roli pracujícího důchodce, pamětníka starých časů... * ()
Stala jsem se blondýnou, tuto inscenaci jsem chtěla vidět kvůli Otomarovi Korbelářovi. A tak nějak mi nedošlo, že v 75 letech už to rozhodně nebude ten štramák, na kterého se vždy ráda podívám. Doufám, že se z té blondýny vyspím a také zapomenu na tu neuvěřitelnou kreaci, kterou měl na hlavě Švorc, jenž musel něčím neskutečně naštvat parukáře. ()
Pěkný film sice z doby socíku, ale hodně se hodí i na dnešek. Korupce, protekce, intriky, vše se zde pranýřuje pár poctivými, kteří to ale musí dělat tajně. Dneska už takové hrdinné činy neexistují, protože lidi už jsou odkrytí, ne pod pokličkou a ve víru, že jsou vychovatelní jako za socíku. Když se člověk mrkne na nabídku televizních kanálů, tak jasně dominují seriály a filmy z éry socialistické, a to už prosím čtvrt století jede nová kapitalistická společnost. Film o starých pračkách, které jdou na náš trh, ale do Anglie ty lepší, je plný noblesních hlášek, a každý milovník pěkných vět si přijde na své. http://www.youtube.com/watch?v=8VoSm5k44ds ()
Myslím, že obdobně to funguje dodnes v nejedné firmě a fabrice: Takže bych zas až tolik zápletku tohoto příběhu nehanil. Myslím tím ten bordel a odrbáváni zakázek, kvality materiálu a úplatkářství (ne to, že každý ředitel je tak svědomitý). Stará garda ale ještě uznávala i čest a dobré jméno, no a samozřejmě i poctivost opravdu dobrých pracovníků…to už je dnes vzácnost. Co se hereckých výkonů týče, tak s nimi jsem taky neměl větší problém. Průměr tomu dám bez problému. ()
Problém byl, že žádný ředitel v té době nebyl jako starej Kramešlic. Všichni řádně ,,Kovaní" herci zde tepají do výroby zmetků + morálky pracujících. Jediné co je na tomto ,,skvostu" pozitivního je poodhalení šlendriánu a velkého zmetku zvaného - Socializmus. PS pro budoucí generace: řešení a vyústění této frašky, je zcela zavádějící a lživé - žádný ,,šepot květin" se nekonal. ()
Uvědomělý ředitel zjistí, že v jeho továrně (družstvu) se vyrábí šunty, tak udělá vítr. Samozřejmě viníci jsou proti, dělníci se bouří, že nebudou po sobě nic opravovat. Po plamenné rozmluvě o řádech, ocenění a rudém praporu a následně rozhovoru dělníků s prduchem, který byl hrdý na kvalitu, se vše v dobré obrátí a všichni spokojeně vyrábí kvalitu. Soudruzi, odbory, dělníci, havíři, schůze, dodavatelé, a to pořád dokola. Krásná ukázka toho, jak v socialismu průmyslová výroba nefungovala. Otomara Korbeláře jsem málem nepoznal, ale mohutný hlas mu zůstal. ()
Pátá herecká garnitura, jeden kolaborant vedle druhého, Švorc vypadal v té masce jako falešenej hráč, jinak čirá hrůza... Bohužel se to týká i POHANA který asi jediný je herec, ale účinkoval v pěknejch prasárnách např. dokumentech o chartě a podobně... Sepsal jakýsi Lumír Dvořák ()
"Vyrábíme pochodující šrot!.... Nevěřím, že by lidem byla lhostejná čest podniku!....Jestli se v té pračce povrtal nějaký vesnický kovář, nemůžou se divit, že jim nepere." To je tzv. HC inscenace, ve které se řeší pračky, vývoz, úplatky takovým stylem, že i na můj lehce zvrácený vkus to bylo trochu moc. Opravdu pouze pro fajnšmekry. ()
To je geniální! I já jsem třídil zamlada jako technický kontrolor výrobky tak, že co jenom trochu jelo, šlo na export a šmejdy na doma. Co bylo naprosto odepsané, jsme natřeli hezky na žluto a poslali na Slovensko. Aby to tam mohlo sloužit aspoň jako dekorace. Mě na těchto filmech fascinuje ta pravdivost. Komouši se vždy náramně napráskali sami, jak jim to nefunguje. Důchodce vzpomíná na starého kapitalistu s obdivem, jak vyhazoval lidi z práce. Jo a potom kvalita nebyla problém, brousila se i hřídel! ()
Snahu poctivého a naivního ředitele podniku domoci se požadované kvality výroby, pojal Jaroslav Hužera téměř jako politický thriller. Pomohl si dramatickou hudbou a hypnotickými záběry, v nichž boří čtvrtou stěnu. Díky tomu, ucházející atmosféře a slušnému Václavu Švorcovi je film sledovatelný i dnes, a to není u normalizačních agitek úplně obvyklé. ()
Vôbec sa mi nezdá, že by to bol ideologický film. Práveže veľmi presne poukazuje na nešváry v socialistickom hospodárení a vo výrobe. Ako príklad si scenárista vybral závod na výrobu pračiek. Myslím, že mnohí sa v tejto inscenácii mohli vidieť v živých farbách. A že bol riaditeľ kladná postava? V amerických filmoch a seriáloch ich je koľko? A nezachraňujú iba jeden závod, ale celú našu planétu. Mimochodom takú istú pračku sme mali doma. Nebol to žiaden zázrak, ale prala niekoľko rokov bez závady. Žmýkať prádlo už bolo treba ručne, keďže nemala žmýkačku. Dnes je už pokrok samozrejme úplne inde. ()
Ačkoli to asi nebylo záměrem tvůrců, je tu pěkně ukázáno, proč socialistické hospodářství dopadlo jak dopadlo. Podniky v pohodě vyrábí zmetky a zákazníci to kupují, protože jim nic jiného nezbývá. Až jsem se chvílemi divil, že tenhle film radši nezakázali. Nakonec vše sice poctiví soudruzi v podniku napraví dobrovolnými přesčasy, ale je očividné, že takovýto systém fakt není životaschopný. Jinak film hodně připomíná seriály typu Okres na severu a hlavně méně známé Zákony pohybu. . Zajímavá je obsazení zhruba pětasedmdesátiletého Otomara Korbeláře do role pracující důchodce (alias prdůcha) ze staré školy, který zpovykaným kolegům připomene úctu k poctivé práci. ()
V ramci tepajiciho socialismu, v ramci prehnane schematicnosti dialogu, a v ramci vymezeneho zanru, je to dilo temer bezchybne. Jen pro fajnsmekry, kteri presne vedi co hledaji....pro bezneho divaka nestravitelne. ()
Tvorcovia inscenácie ukázali , aké kvalitné výrobky sme vyrábali... ()
Vybrúsené (miestami až prebrúsené) dialógy v lepšej inscenácii v jednom z ďalších období budovateľského úsilia sedemdesiatych rokov. Podľa môjho názoru je pri posudzovaní tejto snímky potrebné vychádzať aj z atmosféry doby, problémov v socialistickej výrobe, ľudských pováh zdeformovaných nezáujmom o prácu (v časoch keď každý musel/mal pracovať) a tú sa tvorcom podarilo vystihnúť razantne. Herecké výkony tak robia z tohto TV filmu sledovateľný úkaz, navyše je pozoruhodné sledovať, že podobné prístupy ľudí k zodpovednosti (a nedajbože) práci sa nezmenili rokom 1989. Hrozne vtipné sú parochne hercov, najmä V. Švorca, či E. Trejtnarové... Za spomenutie stojí mini úloha ešte chlapca R. Skamene. A hláška riaditeľa podniku nakoniec: "Pořádná pračka musí vydržet nejmíň deset let!". ()
Dosti zábavné! I když takto to autoři v r. 74 rozhodně nemysleli. Tomu, kdo pamatuje kvartální šturmování k plnění plánu jistě přijdou některé situace povědomé a jistě tento filmeček i dnes ocení smíchem... ()
Silně moralizační film - a mě se líbí. Nefungující společnost není o jedné velké chybě, ale o tom, že KAŽDÝ (nebo většina) přispěje svým drobným dílem. Každý poruší něco málo, což se ale nasčítá. A mám dojem, že v dnešní době to platí ještě mnohem víc. Akorát za ten přespříliš naivní konec musím strhnout hvězdičku... ()
Pravověrný a notně naivní komunista Václav Švorc v jenom z nejpitomějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Což o to, nápad je to hezký, ukázat zlořády doby a povahu většinové populace. V každém režimu jde většině lidí jen o to, aby vydělávali co nejvíc, dřeli co nejmíň a ošulili, co se dalo. Jenže to by se pak nemohlo zvrhnout v budovatelské nadšení, vpravdě údernickou akci "víkend" a vědomí dobře vykonané práce s nenápadně zdůrazněnou rudou hvězdou na zdi. ()
No, neusnul jsem, takže si tu dvacítku zasloužím. Ech, pardon, inscenace si ji zaslouží a další dvacítku skvěle hrajícímu panu Švorcovi. ()