Maškaráda čili Fantom Opery

Knižní předlohu jsem četl několikrát, a tak jsem byl poměrně zvědavý, jak se vyvede tato divadelní adaptace. A po poměrně utahaném začátku, jsem se výborně bavil skoro celé tři hodiny, co představení trvá. Možná jen že pro nepratchettovce můžou být nějaké dějové zkratky poněkud těžké k orientaci, také některé vtipy vyzní jen ve srovnání s předlohou, ale jinak musím Divadlu v Dlouhé pogratulovat ke zdařilé a věrné inscenaci. (02.01.2010)

Nikdy by mne nenapadlo, že Terry Pratchett a jeho příběhy jsou nosným základem pro film nebo divadlo. Vždy jsem měla pocit, že jeho knihy jsou vesmírem fungujícím sám o sobě, vesmírem, který nejde přenést do žádného jíného média. Po absolvování divadelních představení Maškaráda a Soudné sestry v Divadle v Dlouhé jsem svůj názor změnila. Úžasné, vtipné a přesto hra nepůsobí chaoticky, což bych u divadwelních her na motivy knih Pratchetta čekala. Jednoznačně 100%! (18.06.2012)

Jako u každé adaptace Pratchettovi knihy, ať už filmové či divadelní, musím zopakovat, že to bylo fajn, ale že si představuji Zeměplochu úplně jinak. Tudíž nemůžu dát maximální hodnocení. Tady jsem si navíc vcelku pamatoval děj z knihy a tím se vytrácelo napětí příběhu. Samotná opera a její prostředí mě taky moc nebaví a místy to bylo utahané. Nebylo to sice úplně špatné, ale pokud někdo chce divadelní adaptaci Partchetta zkusit, raději doporučím Soudné sestry od stejného souboru. (14.07.2020)

Líbilo se mi to méně než Soudné sestry, děj není tolik sevřený a vlastně jde jen o řadu scének za sebou (přičemž se dosti ke slovu dostává stříh, který v divadelním záznamu působí ještě více než obvykle opravdu nepatřičně - tohle by lépe vypadalo jako film či alespoň inscenace). Nejvíce mě pobavil Krysí Smrť, ten obyčejný bohužel nedostal moc prostoru (tohle údajně bylo pro televizi vystřihnuto). Jo a Sardelli mi strašně připomněl brněnského herce a skladatele docenta Martina Dohnala:) (25.12.2009)

Maškaráda je skvělá hra, pokud máte rádi Terryho Pratchetta. Bavíte se spoustou narážek, užíváte si známé postavy z Lancre i Ankh-Morporku a obzvláště závěr je vskutku... famózní. Divadlo v Dlouhé má jedinou smůlu, před jejich záznamem jsem hru viděla na vlastní oči v divadle Antonína Dvořáka v Ostravě a přestože nechci nikterak nadržovat košili před kabátem, tady se mi více líbila ostravská verze. Daleko více vtáhli diváka do děje, v druhé půli herci probíhali při honičce za Duchem hodněkrát přízemím přímo mezi diváky (ne, vůbec nebylo vtipné, když si ve stejný moment nějaká babička vzpomněla, že půjde na wc a střetla se s nimi :D). Ostravská verze také daleko více vytěžila z postav městské Hlídky, měli více prostoru a ten, jak známo, troll Navážka potřebuje. Zkrátka a dobře, v Dlouhé vede bábi Zlopočasná a Sardelli a pak rozhovor s Janem Kantůrkem v pauze. (12.01.2020)