Zkrat

Zejména v konkurenci snímků typu Bourne Legacy se ukazuje, že méně je někdy více. Haywire oplývá prostoduchou zápletkou o jedné nasrané holce, která si ve službách *kohosi* elegantně a efektivně prosekává cestu skrz náhodný zástup policistů, vojáků, agentů a... A tak dále. Tempo je vždy svižné, nikdy se nepozastavíme nad složitým a nadbytečným vysvětlováním, není třeba žádných nadnárodních korporací ani velkolepého zachraňování světa. V rámci zpestření se řada událostí vypráví skrz flashbacky, vše má patřičný spád, náboj i koule... Kvalitní herecké obsazení prokáže určité charisma a zkušená Soderberghova režie (v čele s přehledným střihem) film zdárně drží nad béčkovou hladinou. Jednohubka jak má být! 7/10 (02.04.2013)

Jedny z nejlépe provedených bojových scén (teda až na tu muchlovačku u moře)! Říká někdo, kdo už párkrát přes držku dostal, takže ví, jak to má vypadat. Produkce schrastila kromě solidně předstírající ochotnice pár kvalitních herců, scénář ze spodku šuplíku průměrného škrabálka a mapu Evropy. Jestli od někoho v brzké době zaslechnu tolikrát opakované ,,magické" slovo Barcelona, zaútočím bez okolků a pod pás. Nevím, jestli mé úchyláctví dostoupilo vrcholu, nebo se teprve odbržďuji na své cestě z kopce sto a jedné deviace, ale to frndisko trénující muay thai cinklo o mé libido. Fakt vlčím, ovšem pracovat při natáčení na place jako vodonoš nebo režisérův rozkuřovač, asi bych jí udělal nemravný návrh. Byť tuším, že by mě řádně zbebíčkovala, chlapanda. Čtyři, za Barcelonu tři a kousíček. A už se mlátím do sáčku... (21.07.2012)

Soderbergh jde opět proti očekáváním, i když se to vlastně čekalo, a nabízí prostinkou báchorku, ve které jde o děj až na posledním místě. Podrazy tajných agentů a ještě tajnějších pohlavárů, mi svou schematičností v režisérově podání evokují spíše výsměch pravidlům žánru, než jeho adoraci. A to nejsem filmový vědec, abych si v tom rochnil. Bavilo mě to přehlednými akčními scénami, kterým vládnou fyzické schopnosti Giny Carano, a Soderberghův neortodoxní přístup. Takže když ve scéně osvobození rukojmího pouze hraje hodně ulítlá Holmesova hudba, která evokuje laciné špionážní motivy, zabořil jsem se do sedačky a až do konce se vezl na plně pozitivní vlně. PS: Tu scénu škrcení nohama bych s Fassbenderem měnil, ne že ne. (14.03.2012)

║Rozpočet $23miliónov║Tržby USA $18,942,396║Tržby Celosvetovo $34,900,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $4,796,965 //počet predaných kusov 240,246║ Tržby za predaj DVD v USA $5,202,018 //počet predaných kusov 343,478║ Na také obsadenie troška málo, príbeh priamočiara občas pomalá nudná škrupina bez iskry, akcia fajn, Soderbergh strašne statický až nepekne komorný. /50%/ (08.11.2012)

Skvělé! Konečně film s hlavní hrdinkou, která má prsa i koule! Soderbergh nezklamal. Zkrat je skvělá akce, čistě nasnímaná a precizně sestřihaná, takže je dokonale vidět každý pohyb. Rány skutečně bolí, padouchové se nezvedají po x úderech z podlahy a nebojují vesele dál. Nečekají vás žádné monstrózní výbuchy ani ohlušující efekty. Místo nich Soderbergh nabízí velmi kontaktní bitky podobné těm v Bourneovi. Začlenění MMA choreografie se podařilo perfektně. Jde o velmi příjemnou (stylovou) alternativu (byť s klišé zápletkou) k nerealistickým hollywoodských akčňákům, které však nabízí humor, jejž Zkrat téměř neobsahuje. Může se proto zdát, že režisér ztratil soudnost, servíruje nám však sebereflexivní film, který je poctou akčním exploatačním céčkům z 60. a 70. let s ženami-mlátičkami v hlavních rolích. Gina Carano příliš hereckého umu nemá, ale v tomto případě to vůbec nevadí. Rychle běhá, drsně bojuje a monology pronáší lakonicky, chladně a bez zbytečných emocí. Jde z ní strach, zároveň však dokáže okouzlovat i ve večerní róbě. Pomstychtivý a naštvaný pohled zvládá na výbornou. Douglas a Banderas jsou charismatičtí, Fassbender si nechá upravit ciferník (souboj roku!) a vy jen tajně doufáte, že se na plátně některé z hereckých es objeví znovu. Jen ten McGregor je moc slizký a navíc má příšernou frizúru./// Zkrat dlouho napíná, víme totiž přesně to, co ví Mallory – tzn. téměř nic. Nedostatek informací může redukovat zájem o postavu, je to však obráceně. Nevyjasněné události a stupňující se rozlícenost (diváka i postavy) jsou dostatečnými důvody k touze sledovat, co se bude dít dál. Nutno podotknout, že děj je někdy matoucí a začátek, kdy na nás režisér vrhne tři časové roviny (příprava akce, její provádějí, události po ní), při nichž obraz přechází z ostrého digitálu do zrnitého filtru až k černobílým záběrům, působí jako manýrismus za každou cenu. Flashbacková struktura se však ve finále skvěle uzavírá, aniž nechávala řadu otázek naschvál nezodpovězených nebo iritovala nelogičnostmi./// Dlouhé minuty bez hudby nebo i dialogů umožňují intenzivnější vychutnání obrazu – drsné zvuky ran, dopadů, tříštících se předmětů a lámajících se kostí. Násilí však Soderberg nenechá dojít na extrémně brutální úroveň, takže byť český distribuční název svádí k očekávaní maniakálního vraždění bývalé mariňačky, má režisér ve výsledku všechno těžce pod kontrolou stejně jako Mallory. Tedy kromě toho oka na zabijáckých punčocháčích. Shit. [Kino] (01.03.2012)