Zkrat

Svižná, dobře nasnímaná oddechovka, která utekla rychleji, než jsem si uvědomila, že je o ničem, což od Soderbergha vážně nestačí. Gina Carano, představitelka hlavní hrdinky, je mnohem zajímavější než celý film. Ale opravdu hračička, tedy určitě pro ty, kdo rádi ženské akční mstitelky a pro ty, kdo ocení, jak režisér postavu zviditelnil pomocí střihu a záběrů a upozaděním všech těch mužských hvězd. (30.01.2012)

Měl jsem k dispozici nějaké volné lístky, tak jsem po čase zas vyrazil do kina. Názory na Haywire se docela dost liší, já stojím někde uprostřed. Jedno je jisté, Steven Soderbergh dál mile překvapuje svým žánrovým rozptylem. Jeho novinka se naštěstí neopírá o nějaký stroboskopický střih a digitální triky. Sází na poctivou fyzickou akci (Gina Carano o bojových umění leccos ví), hladí tím, že je čistě nasnímaná a precizně sestřihaná. Jenže tím solidnímu náběhu na agentský film roku dochází dech. Poměrně prostá story se totiž tváří jako špionská vážnost sama, Soderbergh se snaží, aby bylo vše neotřelé, vědomě jde proti konvencím a neptá se, jestli o to divák stojí. Ten, troufám si odhadnout, by chtěl příval adrenalinu (jako v případě úvodní bitky s Tatumem, hotelové bitky s Fassbenderem, automobilové honičky s policajtama nebo úprkem po střechách) ve větším balení. A co, že je leccos úmysl s potutelným Soderberghovým úsměvem někde za rohem? Díky umně nasnímaným soubojům se možná divák tetelí blahem, ale to ještě filmový zážitek nedělá. Zvlášť, když vedle výše zmíněných „lahůdek“ jsou spoje, které tak úplně nelahodí uchu a oku diváka. A to jde hlavně na Soderberghova bedra!! Přiznejme si, že hrdinka namočená do podvrhu proradným šéfem, jdoucí po odhalení pozadí celého podrazu a následně po krvi těch, kteří vše zosnovali, není úplně neotřelé povídání a tím, že na nás Soderbergh hned z úvodu vybalí tři časové roviny, to příliš nezachrání. Ba naopak. Je to všechno tak trochu škoda, zvlášť když zase dostal před kameru zajímavou hereckou skvadru (dle mého ji nevyužil). Nedokážu odhadnout, zda má Carano před sebou nějakou zajímavou kariéru, kovaná herečka to není, svou práci ale odvedla velmi spolehlivě – navíc ve večerní róbě vypadá úchvatně.. (16.03.2012)

Soderberghovy akční omalovánky, které ze začátku solidně baví, ale jakmile se děj přehoupne do druhé poloviny celková roztříštěnost začne děj stahovat ke dnu. Ve výsledku je těch 8 dní, které otočí hrdinčin život naruby, přeci jen poněkud dlouhých, úmorných a zcela bezkrevných. Jak dlouho bude tohle vybíjení hollywoodského ansáblu Soderberghovi ještě procházet? (21.04.2012)

Ani ryba, ani rak. Soderberg postavil film na účasti šampionky bojových umění Giny Carano a ta je podle očekávání skvělá v akčních scénách. Tam, kde je nutné charakterní herectví, už zřetelně zaostává. Ne, že by byla absolutní dřevo, ale složitější finesy hereckého umění neovládá a přesvědčivost své postavě tak vtisknout neumí. Schází jí charisma, které potřebuje hvězda v hlavní roli. Soderbergh sice angažoval celou řadu slavných jmen, ale to jsou jen přicmrndávači. Bojím se, že těch, které režisér okouzlí, zas tak moc nebude, protože tohle není ani art, ani béčková akčňárna. Jeden by čekal, že Soderbergh coby symbol nezávislého filmu propašuje do snímku celou řadu dalších významů, ale toho se jaksi nedostává. Jednou se Zkrat vidět dá, podruhé bych se k němu nevracel. Celkový dojem: 55 %. (12.11.2020)

40% - Narativní selhání kolosálních rozměrů. Jestli za tím někdo vidí nějakou sofistikovanou legraci, dobře mu tak. Já takové štěstí neměl a už po prvních dvaceti minutách filmu jsem se nemohl zbavit dojmu, že se vše zajímavé vešlo již do traileru, a co v traileru nebylo, to bych s klidem oželel. To je sice dost nelichotivý dojem, ale vážně... Když si každých deset minut říkám, že postavy se v jediné scéně pronásledují, kráčí, nebo na sebe koukají o deset až dvacet sekund déle než by bylo přesvědčivé, a že díky tomu je najednou vidět ruka nešikovného filmaře, kterému nevychází jakýsi experiment, je to NUDA k zbláznění. Tenhle film má problém s originalitou, s formou, ale nejvíc ze všeho sám se sebou, což dokázal na zpackaných závěrečných dvaceti minutách, během kterých někteří návštěvníci kinosálu hlasitě chrápali...a já mohl jenom souhlasit. (29.03.2012)