Zkrat

Steven Soderbergh si privolal do filmu opäť známe tváre a pre mňa je to asi aj dôvod, prečo ma ten film s časti bavil. Je pravda, že tých hercov tam je moc a nie každý dostane svoj priestor, ale keby tie vedľajšie role hrali nejaké béčkari, tak by ma to bavilo ešte menej. Ale k filmu. S hereckým obsadením som teda spokojný a príbeh tiež nie je zlý. Páči sa mi akým štýlom je to divákovi podané a o to je to zaujímavejšie. Čo sa týka hlavnej star Giny Carano, tak rozhodne prekvapenie a po dlhej dobe konečne nie len stroj na zabijanie ale aj kočka, ktorej som tie kopy uveril (prečo asi, že :-). Čo sa týka akčných scén, tak sú podla mňa dosť dobre, aspoň mne sa páčili a dokázal som si ich vychutnať. Ako ste si už možno všimli film ma len hoďku a pol s titulkami, takže tempo filmu skoro nikde nedrhre, stále sa vysvetľuje alebo kope, no na druhú stranu, ten príbeh aj keď je pekne naservírovaný, nie je zas extra zaujímavý, či napínavý, čo je škoda. Ale bavilo ma to. 80% - 4* (30.09.2012)

Deadly Is the Female. Soderbergh pojal soužití muže a ženy naprosto logicky – jako akční thriller. Leitmotivem filmu je potřeba přenést se přes krach prvního vážnějšího vztahu. Mezitím si hrdinka vyzkouší manželství, vnímané oběma účastníky od začátku jako hra plná přetvářky a poměrně rázně ukončené po svatební noci o charakteru souboje na život a na smrt. Jediným spolehlivým mužem, který ji nechce vystřelit mozek z hlavy a před nímž Mallory sama nemá žádné tajnosti, je její otec. Jistotu tudíž nachází jedině v návratu domů, nikoli ve vylhaném vztahu s některým z „otestovaných“ partnerů, kterého ani pořádně nezná. ___ Oproti „patriarchálním“ špionážním thrillerům (bondovky) tady žena není zápornou, nýbrž jedinou kladnou postavou. Respekt mužů přitom nezískává svým půvabem a intelektem, nýbrž fyzickou převahou. Sice opět používá své tělo, jako by jej musela použít k erotickému okouzlení muže (dělat pouhou vějičku je pod její úroveň), ale poněkud razantnějším způsobem. Pocit tělesného kontaktu je díky syrovému obsahu elegantně nasnímaných (oproti bourneovské shaky-cam) bojových scén mnohem intenzivnější než v akčních filmech, spoléhajících výhradně na prudký střih. ___ Sledovat hrdinčino tělo v pohybu skýtá pro mužského diváka hned dvojí slast, neboť její zas a znovu obhajována kontrola situace (nikoli kontrola kamery nad jejím tělem) mírní pocit voyeurské provinilosti. Krásná žena zde nevystupuje jako objekt k očumování, ale jako cílevědomá, aktivně jednající bytost, iniciativnější dokonce i v otázce sexu. ___ Mallořina nadvláda nad obrazem je během prvních dvou třetin filmu navíc znásobená faktem, že jde o její flashbackové převyprávění dřívějších událostí. Provokativně jsme zas a znovu upozorňováni, že své vyprávění směřuje ke konkrétní, pro příběh vcelku nedůležité postavě. Naše „oko“, zastupované v diegezi kamerou, není ani vpuštěno do auta, v němž protagonistka svou historii shrnuje. (Nabízí se také interpretace, že vyjukaný mladík zastupuje typického diváka akčních filmů, z něhož si Soderbergh tak trochu utahuje – proto například Mallory neustále opakuje důležitá jména, podobně jako jsou v hollywoodských akcích opakovány stěžejní informace.) ___ Rozkrývání momentů, kdy Zkrat využívá na kost obnažené akční zápletky k nadžánrovým komentářům, netvoří podstatu filmu, ale jeho přidanou hodnotu. V jádru jde o svižnou, třebaže dramaturgicky trochu rozvolněnou ženskou variaci bourneovek, resp. (a to vzhledem k béčkovosti námětu spíš) Komanda, v níž vycházející akční hvězda na různých světových kontinentech drtí mezi stehny své (zatím) slavnější herecké kolegy a nic nám nebrání vychutnávat si akci pro akci samou. Chuck Norris možná umí dělit nulou a Bonda jeho dvě nuly opravňují zabíjet, Gina Carano by ale oba vynulovala dříve, než by stačili doříct „shit“. 80% (02.03.2012)

Týjo, konečně jsem našla ženu, jako která jsem chtěla vždycky být, aniž bych věděla, že existuje ("I'd hit it, but it might hit me back."). Musím ten film chápat jako vtip, jinak mi vůbec nedává smysl. Škoda, že se toho nezmocnil nějaký artovější režisér se zvrácenějším smyslem pro humor, to by byla teprve mňamka. (03.07.2013)

možno preháňam, ale tých 5 hviezdičiek za túto akčnú štúdiu problémov modernej ženy soderberghovi doprajem. on steven je celkovo jeden z najnezaraditeľnejších režisérov súčasnej ameriky, ale s čímkoľvek príde, zaujme... tuto zaujal viacnásobne, urobil akčný film, ktorý veľmi skromne a skoro nenápadne narúša isté stereotypy žánru, veľmi príjemne ho obsadil, veľmi poučene natočil a veľmi svojsky obohatil a výsledok som si užíval - soderbergh by podľa mňa mohol byť indikátorom (ak už nie priam definíciou) tenkej hranice medzi mainstreamom a nezávislým/alternatívnym filmom: lebo toto, akokoľvek to bolo áčkovo obsadené, žánrové a "moderne" natočené, nebol vôbec mainstream, divákov akčných filmov a blockbusterov v multiplexoch to môže skôr sklamať, nie všetkých, ale väčšinu asi áno... o to viac si silnú/krehkú ženu mallory vychutnáme my - čo máme radi to soderberghovo laškovanie a balancovanie. (15.03.2012)

Mallory je dívka mých snů. V potemnělém parku bych se s ní o sebe nebál, autem couvá rychleji, než já jezdím směrem dopředu a je iniciativní v sexu. Co na tom, že po předehrách (jejichž krátkou, byť z rukou trochu vymknutou ukázku, jsme mohli vidět při druhé hotelové scéně s Fassbenderem) bych častěji investoval do nového nábytku.. Slovem "shit" to začíná i končí, ale to mezitím je povznášející hravost obratně laškující se zavedenými postupy. Soderbergh mě položil do houpací sítě tuctového příběhu, pustil chill-out melodii a precizní režií i kamerou mi dopřál devadesát minut stylové relaxace. Škoda, že Zkrat ještě pár minut netrval - docela rád bych viděl jaký odstín nachu by se objevil na lících Antonia, až by si dal kolem krku to slušivé boa ze vzteklé krajty stehenní.. (16.07.2012)